Ruský soud zakázal vlivné hnutí Za lidská práva. Podle úřadů jde o „zahraničního agenta“

Moskevský soud rozhodl o zákazu hnutí Za lidská práva. Potvrdil to zakladatel a ředitel hnutí Lev Ponomarjov, který se proti rozsudku odvolá. Soud konstatoval údajné mnohonásobné porušení zákona. Organizace je jednou z nejstarších a nejuznávanějších svého druhu, v zemi působí už od roku 1997.

Lidskoprávní aktivista Lev Ponomarjov při zatčení během protestu v Moskvě v roce 2012
Zdroj: REUTERS Autor: Denis Sinyakov

O likvidaci hnutí Za lidská práva informovala agentura Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Soud organizaci zakázal další činnost kvůli tomu, že podle něho mnohokrát porušila zákon. Ponomarjov, který je původní profesí fyzik, chce rozsudek napadnout u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Ponomarjovovu hnutí pomáhají zejména americké nadace. RFE/RL připomíná, že organizace nejdříve loni na podzim přestala dostávat peníze od státu a letos v únoru ji úřady zařadily mezi „zahraniční agenty“.

Mezi „zahraničními agenty“ skončil i Navalného fond

Tuto nálepku udělují ruské úřady na základě zákona z roku 2012, podle kterého se takto označuje každá nevládní organizace přijímající peníze ze zahraničí. Ministerstvo spravedlnosti považuje nově za „zahraničního agenta“ i Fond boje s korupcí FBK opozičního předáka Alexeje Navalného.

Ministerstvo tvrdí, že Navalného organizace dostala peníze od jisté americké společnosti a španělského státního příslušníka. Jenže majitelem oné americké firmy se ukázal být ruský občan, který řekl, že FBK poslal 50 dolarů (přes 1140 korun) sám za sebe a ne v zastoupení společnosti.

Zmíněný španělský občan zase nedokázal jasně vysvětlit, proč fondu poslal 140 tisíc rublů (asi 50 140 korun), a vedení nadace je přesvědčeno o tom, že zřejmě nešlo o skutečný dar, ale o provokaci, jejímž cílem bylo právě zařazení FBK mezi „zahraniční agenty“.

Navalnyj tvrdí, že ruské úřady se organizace bojí, protože odhaluje korupci mezi představiteli státní moci. FBK tento nejznámější ruský opoziční aktivista založil v roce 2011. Výsledkem jeho vyšetřování byly články, v nichž ze zneužití moci a osobního obohacování obvinil
kromě jiných premiéra Dmitrije Medvěděva, šéfa ruské Národní gardy Viktora Zolotova nebo mluvčího prezidenta Dmitrije Peskova.

Nový poradce Putina pro lidská práva vzbuzuje obavy

Lidskoprávní aktivisté i opoziční média mají obavy z dalšího utužení poměrů v Rusku poté, co prezident Vladimir Putin v říjnu vyměnil šéfa prezidentské rady pro lidská práva Michaila Fedotova, který v uplynulých letech dokázal často vystupovat jako tvrdý kritik poměrů v zemi. Nahradil ho k režimu loajální televizní novinář Valerij Fadějev, člen vedení vládnoucí strany Jednotné Rusko.

„Je to další krok ke zničení občanské společnosti,“ reagoval Ponomarjov. Ten ocenil, že za Fedotovova vedení dokázala rada pravidelně předkládat Putinovi „absolutně objektivní zprávy o situaci v zemi“.

„Dokud byla opozice slabá a nemohla počítat s úspěchem ve volbách, tak i kritická část rady byla neškodná,“ míní politolog Alexej Makarkin.

„Teď se politický boj v mnoha oblastech zostřil, a tak státní orgán hlásající opoziční myšlenky vypadá méně snesitelně než dříve. Teď platí princip 'pokud pracuješ pro režim, nesmíš ho kritizovat'. Proto se objevuje Fadějev, od kterého se dá čekat důraz na sociální a ekonomická práva a na podporu práv Rusů v zahraničí,“ řekl politolog listu Vedomosti.