„Krym byl přetvořen na poloostrov strachu.“ Odpor místních přesto pokračuje, říká šéfka lidskoprávní organizace Marija Suljalina

11 minut
Události, komentáře: Hostem byla Marija Suljalina
Zdroj: ČT24

Rusko za deset let okupace Krymu silně militarizovalo společnost a udělalo z poloostrova vojenskou základnu, prohlásila Marija Suljalina, výkonná ředitelka ukrajinské lidskoprávní organizace Centrum pro občanskou svobodu, která se zabývá dokumentováním zločinů Ruska proti dětem a ukrajinskému obyvatelstvu. Místní ale podle ní přesto čekají na návrat k Ukrajině, řekla v pořadu Události, komentáře.

Podle Suljaliny se z Krymu za deset let ruské okupace stal „poloostrov strachu“. „Člověk tam nemůže vyjádřit to, co chce, nemůže ani mluvit svým rodným jazykem. Mohou člověka zatknout v podstatě za cokoliv,“ popsala situaci na okupovaném ukrajinském území.

Centrum pro občanskou svobodu se zabývá i indoktrinací ukrajinských dětí na Krymu a jiných okupovaných územích. „(Rusko) se snaží setřít, zničit jejich identitu. My je za to chceme pohnat k odpovědnosti, aby to nebylo nadále možné dělat nejen na Ukrajině, ale i během dalších budoucích válečných konfliktů na světě,“ prohlásila.

Připomněla, že z Krymu se stala vojenská základna, ze které Rusko vypouští rakety na zbytek Ukrajiny, a podotkla, že militarizace tamní společnosti probíhá už od školky.

I za současné situace si ale prý dokáže po konci války představit na Krymu soužití Ukrajinců a Rusů. „Ukrajina pracuje na politice reintegrace, jakým způsobem se tam budeme vracet, jakým způsobem navrátíme Ukrajinu na Krym,“ prohlásila. Problémem může být třeba obstarání dokumentů pro místní populaci, mnozí mají z ukrajinských dokladů třeba jen rodný list. „Na Krymu žijí naši lidé. A ano, někteří z nich jsou v současné době ovlivněni propagandou,“ dodala s tím, že odstranění těchto ruských vlivů je úkolem ukrajinské vlády. Připomněla, že Rusko mobilizovalo do války i osoby ukrajinské národnosti, z nichž mnozí zemřeli.

Suljalina řekla, že je velice důležité ukázat, že odpor místních vůči okupantům na Krymu pokračuje. „Ano, nemohou už vyjít do ulic, ale jsou to třeba ukrajinské vlajky na ulicích, nebo to mohou být obrázky, graffiti,“ uvedla. To vše ukazuje, že stále na návrat Ukrajiny na poloostrov čekají, podotkla. „Krym je svobodným, ukrajinským územím.“

Ne všichni lidé v západních zemích, včetně některých jejich lídrů, podle Suljaliny chápou, o co na Ukrajině jde. „Je to těžké chápat, pokud vám nad domem nelétají bomby, pokud se člověk nemusí ukrývat několikrát denně v bunkrech,“ popsala. „Myslím si a doufám, že nám i nadále budou pomáhat. Ukrajina má možnost bojovat dál a tím brání Evropu, aby se válka nerozšířila do jiných zemí,“ uvedla. Ukrajinci podle ní chápou, že Rusko se nezastaví na Ukrajině, pokud nebude donuceno své válečné tažení ukončit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
Právě teď

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel dvanáctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit.
16:54Aktualizovánopřed 18 mminutami

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 38 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 47 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 2 hhodinami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů byla zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 2 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...