FAKTA: Ruská okupace Krymu

Krátce po útěku ukrajinského prezidenta ze země a ustavení nové vlády v Kyjevě zahájilo Rusko vojenskou invazi na Krym, který od té doby okupuje. Přinášíme podrobný popis událostí.

Okupace Krymu začala obsazováním strategických budov brzy ráno 27. února 2014. Tehdy šedesát ozbrojenců v neoznačených uniformách a s kalašnikovy obsadilo sídla krymského parlamentu a vlády. Krymští poslanci pak pod namířenými zbraněmi „odhlasovali“ odvolání vlády, zorganizování „referenda o statusu Krymu“ a instalaci nového krymského premiéra Sergeje Aksjonova. Šlo o bývalého gangstera s přezdívkou Goblin a šéfa nacionalistické proruské strany Ruská jednota, která ve volbách v roce 2012 dostala pouhá čtyři procenta hlasů (80 ze 100 mandátů získala Janukovyčova Strana regionů) a kterou sponzorovaly ruské bezpečnostní služby.

Do budovy byly vpuštěny maximálně necelé dvě třetiny zákonodárců, kterým byly zabaveny mobily a které ozbrojenci doprovázeli i na záchod. Většinu maskovaných mužů tvořili zřejmě příslušníci po masakru na Majdanu rozpuštěných speciálních policejních jednotek Berkut z Krymu a dalších částí Ukrajiny a pár „dobrovolníků“. Mnozí dostali ve zrychleném řízení ruské pasy a někteří ruská vyznamenání.

To, že instalace Aksjonova byla pučem, potvrdil později i jeden z ruských velitelů Igor Girkin (známý též jako Strelkov), který se podílel jak na okupaci Krymu, tak poté i na ruské válce na Donbasu. „Neviděl jsem žádnou podporu ze strany (krymských) státních úřadů v Simferopolu, kde jsem se nacházel. Byli to ozbrojenci, kdo shromáždili poslance a přinutili je hlasovat (pro Aksjonova). Ano, byl jsem jedním z velitelů těchto ozbrojenců,“ citoval ho historik Andrew Wilson.

Sevastopolská předehra

Nešlo přitom o první puč, který se na Krymu v té době odehrál. O pár dní dříve, 23. února 2014, byl na proruské demonstraci v centru Sevastopolu pod dohledem milic odstraněn z funkce dosavadní starosta a nahrazen byl místním byznysmenem s ruským pasem. Rusko a jeho krymští sympatizanti se na poloostrově snažili podněcovat proruské demonstrace, takzvané putingy.

Ještě den před obsazením vládních budov neoznačenými ozbrojenci to ale po shromáždění v Simferopolu vypadalo, že by na Krymu mohla vzniknout nová koalice složená z Tatarů, Ukrajinců a promajdanských aktivistů. Právě pod jejich tlakem proruští poslanci v čele s předsedou parlamentu Vladimirem Konstantinovem, který pár dní předtím navštívil Moskvu, odložili hlasování o rozvolnění vztahů s Kyjevem.

Ruská invaze

Den po obsazení vládních budov neoznačenými ozbrojenci, 28. února 2014, začala plnohodnotná ruská invaze. Neoznačení ruští vojáci obsadili nejprve letiště v Sevastopolu a v Simferopolu. Invazi provedlo přibližně třicet až pětatřicet tisíc vojáků, mimo jiné příslušníci Černomořského loďstva, kteří opustili vymezené zóny, v nichž se mohly podle ukrajinsko-ruské smlouvy pohybovat, dále speciálních sil vojenské rozvědky GRU a dalších uskupení ruské armády za pomoci místních milic a také žoldnéřů či ruských kozáků.

Demoralizovaná ukrajinská armáda, která byla dlouhodobě ve špatném stavu v důsledku podfinancování, korupce a infiltrace Rusy z doby Janukovyčovy vlády, nedostala žádné příkazy a zůstala pasivní. „Budu upřímný. Dnes nemáme žádnou armádu. Byla metodologicky zničena Janukovyčem a jeho lidmi na základě instrukcí ruských bezpečnostních služeb,“ komentoval stav ukrajinských ozbrojených sil tehdejší ministr obrany Ihor Tenjuch. Poslední ukrajinská vojenská jednotka na Krymu se dostala pod kontrolu Ruska před koncem března 2014.

Kreml popíral, že by ruská armáda Krym obsadila, a tvrdil, že jde o akci domobrany. Zároveň se snažil invazi prostřednictvím svých loutek legitimizovat. Nový krymský „premiér“ Aksjonov požádal Moskvu 1. března 2014 o pomoc a totéž učinil 4. března 2014 i uprchlý ukrajinský prezident Viktor Janyukovyč, toho času už v Rusku a pod kontrolou Moskvy.

Falešné referendum

Vrcholem těchto snah bylo falešné referendum, které okupanti zorganizovali 16. března 2014. Zatímco rozhodnutí, které bylo protlačeno obsazeným krymským parlamentem koncem února, hovořilo o „referendu“ o rozšíření autonomního statusu, nakonec se hlavní otázka tohoto nelegálního hlasování zaobírala připojením Krymu k Rusku.

Okupanti tvrdili, že pro spojení s Ruskem se při 83procentní účasti vyslovilo 97 procent lidí, město Sevastopol hlásilo dokonce 123procentní účast. Zpráva kremelské Rady pro občanskou společnost a lidská práva ale v dubnu 2014 uvedla, že v Sevastopolu byla sice převážná většina hlasujících pro připojení k Rusku, účast se ale pohybovala jen mezi padesáti až osmdesáti procenty. Ve zbytku Krymu přišlo podle zprávy k urnám třicet až padesát procent voličů, z nichž se padesát až šedesát procent vyslovilo pro přičlenění k Rusku. Podle průzkumu provedeného dva týdny před zahájením ruské invaze respektovaným Kyjevským mezinárodním sociologickým institutem (KIIS) podporovalo unii s Ruskem 41 procent dotázaných Krymčanů.

Bez ohledu na to, kolik lidí k urnám přišlo a jak hlasovali, šlo o nelegální referendum: jeho uspořádání odporovalo jak ukrajinské ústavě, tak mezinárodnímu právu. Kromě toto se odehrálo pod namířenými hlavněmi okupantů, za působení ruské propagandy a bez přítomnosti regulérních mezinárodních pozorovatelů. Kreml však tímto pseudoreferendem ospravedlnil nelegální anexi Krymu, kterou završil 21. března 2014 podpis příslušného zákona ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

Ruské lhaní

Rusko o své operaci na Krymu bezostyšně lhalo. Putin 4. března 2014 tvrdil, že akce je výsledkem místní domobrany, byť o tři dny později připustil, že „za zády sil krymské domobrany samozřejmě stáli naši vojáci“. V listopadu téhož roku přiznal, že ruské ozbrojené síly „blokovaly ozbrojené síly Ukrajiny rozmístěné na Krymu“, a tvrdil, že „to je fakt, který jsme nikdy netajili“. Teprve ve filmovém dokumentu, který byl zveřejněn u příležitosti prvního výročí nelegální anexe Krymu v březnu 2015, však uvedl, že v noci z 22. na 23. února 2014 o invazi rozhodl. Medaile s názvem „Za návrat Krymu“, kterou dostávali účastníci invaze, ale nese datum 20. 2. 2014 – 18. 3. 2014, což vyvolává otázky, zda akce nezačala ještě dříve. Tedy v době, kdy se na Majdanu ještě protestovalo a kdy tam umírali demonstranti rukou odstřelovačů bezpečnostních složek režimu prezidenta Janukovyče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ze Sixtinské kaple vyšel černý kouř, volba papeže bude pokračovat

Konkláve kardinálů, které ve středu začalo ve Vatikánu, v prvním kole podle očekávání nezvolilo novou hlavu katolické církve. Nad Sixtinskou kaplí, v níž je uzavřeno 133 volitelů, to po deváté večer signalizoval černý kouř. Kardinálové budou pokračovat ve čtvrtek, výběr však může trvat i několik dalších dní.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V koncentračních táborech Spojenci objevili hrůzy, český kreslíř je dokumentoval

Před osmdesáti lety Spojenci z východu i západu postupovali k Berlínu a osvobozovali nacistické vyhlazovací tábory. V místech, v nichž našli smrt lidé z řad židovské komunity, cizinců, politických odpůrců, válečných zajatců a dalších hitlerovskému režimu nepohodlných, naráželi na hrůzné výjevy. Jedním z největších táborů na území dnešního Německa byl ten v Buchenwaldu, který přežil třeba i Čech Karel Vrkoslav nebo další vězeň Karl Vögtel. Později osvobozené Dachau zase v kresbách zachytil vězeň Karel Frinta. Jeho osud nyní poprvé zpracoval a publikoval Ústav pro studium totalitních režimů.
před 3 hhodinami

Německo-francouzské přátelství je dar, řekl Merz po setkání s Macronem

Nový německý kancléř Friedrich Merz po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Dodal, že brzy plánuje i cestu do Kyjeva. Večer se má Merz přesunout do Varšavy na setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo bude odmítat i žadatele o azyl

Na německých pozemních hranicích mohou být napříště odmítáni i migranti, kteří v zemi chtějí žádat o azyl, rozhodl ve středu nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní migrační politiku včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
před 4 hhodinami

Svět volá po deeskalaci mezi Indií a Pákistánem. Trump má údery za „ostudné“

Svět volá po uklidnění napětí mezi Indií a Pákistánem, které se vystupňovalo vzájemným bombardováním příhraničních oblastí. Londýn a Peking se chtějí zapojit do snah o diplomatické snížení napětí. K podniknutí kroků k uklidnění situace vyzvala strany konfliktu také Evropská unie, Německo či Turecko. Americký prezident Donald Trump označil eskalaci konfliktu za „ostudnou“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Indie udeřila v Pákistánu, obě země hlásí mrtvé

Indie v noci zaútočila na území Pákistánu i na část Kašmíru pod pákistánskou kontrolou. Jde o významnou eskalaci napětí v oblasti. Pákistán obviňuje Indii, že její noční údery zabily 31 lidí včetně žen a dětí a zranily desítky dalších. Indie tvrdí, že se zaměřovala na cíle ozbrojenců zodpovědných za teroristické útoky z minulého měsíce. Pákistánský premiér oznámil sestřelení pěti indických letadel a odvetné údery. Ty podle Indie připravily o život civilisty v indické části Kašmíru.
6. 5. 2025Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Největší konfrontace od roku 1999, hodnotí expert střet Indie a Pákistánu

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pekarová Adamová a Raši chtějí vytvořit fond zaměřený na mládež a sdílení kultury

Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda slovenské Národní rady Richard Raši (Hlas) po středečním jednání uvedli, že chtějí vytvořit nadační fond pro česko-slovenskou přítomnost a budoucnost, který by byl mimo jiné zaměřený na sdílení kulturních hodnot mezi mládeží obou zemí. O posilování vzájemných vztahů šéf slovenského parlamentu mluvil i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Zástupce Senátu Raši ujistil, že Slovensko nadále zůstává pevnou součástí Evropské unie i NATO.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...