FAKTA: Ruská okupace Krymu

Krátce po útěku ukrajinského prezidenta ze země a ustavení nové vlády v Kyjevě zahájilo Rusko vojenskou invazi na Krym, který od té doby okupuje. Přinášíme podrobný popis událostí.

Okupace Krymu začala obsazováním strategických budov brzy ráno 27. února 2014. Tehdy šedesát ozbrojenců v neoznačených uniformách a s kalašnikovy obsadilo sídla krymského parlamentu a vlády. Krymští poslanci pak pod namířenými zbraněmi „odhlasovali“ odvolání vlády, zorganizování „referenda o statusu Krymu“ a instalaci nového krymského premiéra Sergeje Aksjonova. Šlo o bývalého gangstera s přezdívkou Goblin a šéfa nacionalistické proruské strany Ruská jednota, která ve volbách v roce 2012 dostala pouhá čtyři procenta hlasů (80 ze 100 mandátů získala Janukovyčova Strana regionů) a kterou sponzorovaly ruské bezpečnostní služby.

Do budovy byly vpuštěny maximálně necelé dvě třetiny zákonodárců, kterým byly zabaveny mobily a které ozbrojenci doprovázeli i na záchod. Většinu maskovaných mužů tvořili zřejmě příslušníci po masakru na Majdanu rozpuštěných speciálních policejních jednotek Berkut z Krymu a dalších částí Ukrajiny a pár „dobrovolníků“. Mnozí dostali ve zrychleném řízení ruské pasy a někteří ruská vyznamenání.

To, že instalace Aksjonova byla pučem, potvrdil později i jeden z ruských velitelů Igor Girkin (známý též jako Strelkov), který se podílel jak na okupaci Krymu, tak poté i na ruské válce na Donbasu. „Neviděl jsem žádnou podporu ze strany (krymských) státních úřadů v Simferopolu, kde jsem se nacházel. Byli to ozbrojenci, kdo shromáždili poslance a přinutili je hlasovat (pro Aksjonova). Ano, byl jsem jedním z velitelů těchto ozbrojenců,“ citoval ho historik Andrew Wilson.

Sevastopolská předehra

Nešlo přitom o první puč, který se na Krymu v té době odehrál. O pár dní dříve, 23. února 2014, byl na proruské demonstraci v centru Sevastopolu pod dohledem milic odstraněn z funkce dosavadní starosta a nahrazen byl místním byznysmenem s ruským pasem. Rusko a jeho krymští sympatizanti se na poloostrově snažili podněcovat proruské demonstrace, takzvané putingy.

Ještě den před obsazením vládních budov neoznačenými ozbrojenci to ale po shromáždění v Simferopolu vypadalo, že by na Krymu mohla vzniknout nová koalice složená z Tatarů, Ukrajinců a promajdanských aktivistů. Právě pod jejich tlakem proruští poslanci v čele s předsedou parlamentu Vladimirem Konstantinovem, který pár dní předtím navštívil Moskvu, odložili hlasování o rozvolnění vztahů s Kyjevem.

Ruská invaze

Den po obsazení vládních budov neoznačenými ozbrojenci, 28. února 2014, začala plnohodnotná ruská invaze. Neoznačení ruští vojáci obsadili nejprve letiště v Sevastopolu a v Simferopolu. Invazi provedlo přibližně třicet až pětatřicet tisíc vojáků, mimo jiné příslušníci Černomořského loďstva, kteří opustili vymezené zóny, v nichž se mohly podle ukrajinsko-ruské smlouvy pohybovat, dále speciálních sil vojenské rozvědky GRU a dalších uskupení ruské armády za pomoci místních milic a také žoldnéřů či ruských kozáků.

Demoralizovaná ukrajinská armáda, která byla dlouhodobě ve špatném stavu v důsledku podfinancování, korupce a infiltrace Rusy z doby Janukovyčovy vlády, nedostala žádné příkazy a zůstala pasivní. „Budu upřímný. Dnes nemáme žádnou armádu. Byla metodologicky zničena Janukovyčem a jeho lidmi na základě instrukcí ruských bezpečnostních služeb,“ komentoval stav ukrajinských ozbrojených sil tehdejší ministr obrany Ihor Tenjuch. Poslední ukrajinská vojenská jednotka na Krymu se dostala pod kontrolu Ruska před koncem března 2014.

Kreml popíral, že by ruská armáda Krym obsadila, a tvrdil, že jde o akci domobrany. Zároveň se snažil invazi prostřednictvím svých loutek legitimizovat. Nový krymský „premiér“ Aksjonov požádal Moskvu 1. března 2014 o pomoc a totéž učinil 4. března 2014 i uprchlý ukrajinský prezident Viktor Janyukovyč, toho času už v Rusku a pod kontrolou Moskvy.

Falešné referendum

Vrcholem těchto snah bylo falešné referendum, které okupanti zorganizovali 16. března 2014. Zatímco rozhodnutí, které bylo protlačeno obsazeným krymským parlamentem koncem února, hovořilo o „referendu“ o rozšíření autonomního statusu, nakonec se hlavní otázka tohoto nelegálního hlasování zaobírala připojením Krymu k Rusku.

Okupanti tvrdili, že pro spojení s Ruskem se při 83procentní účasti vyslovilo 97 procent lidí, město Sevastopol hlásilo dokonce 123procentní účast. Zpráva kremelské Rady pro občanskou společnost a lidská práva ale v dubnu 2014 uvedla, že v Sevastopolu byla sice převážná většina hlasujících pro připojení k Rusku, účast se ale pohybovala jen mezi padesáti až osmdesáti procenty. Ve zbytku Krymu přišlo podle zprávy k urnám třicet až padesát procent voličů, z nichž se padesát až šedesát procent vyslovilo pro přičlenění k Rusku. Podle průzkumu provedeného dva týdny před zahájením ruské invaze respektovaným Kyjevským mezinárodním sociologickým institutem (KIIS) podporovalo unii s Ruskem 41 procent dotázaných Krymčanů.

Bez ohledu na to, kolik lidí k urnám přišlo a jak hlasovali, šlo o nelegální referendum: jeho uspořádání odporovalo jak ukrajinské ústavě, tak mezinárodnímu právu. Kromě toto se odehrálo pod namířenými hlavněmi okupantů, za působení ruské propagandy a bez přítomnosti regulérních mezinárodních pozorovatelů. Kreml však tímto pseudoreferendem ospravedlnil nelegální anexi Krymu, kterou završil 21. března 2014 podpis příslušného zákona ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

Ruské lhaní

Rusko o své operaci na Krymu bezostyšně lhalo. Putin 4. března 2014 tvrdil, že akce je výsledkem místní domobrany, byť o tři dny později připustil, že „za zády sil krymské domobrany samozřejmě stáli naši vojáci“. V listopadu téhož roku přiznal, že ruské ozbrojené síly „blokovaly ozbrojené síly Ukrajiny rozmístěné na Krymu“, a tvrdil, že „to je fakt, který jsme nikdy netajili“. Teprve ve filmovém dokumentu, který byl zveřejněn u příležitosti prvního výročí nelegální anexe Krymu v březnu 2015, však uvedl, že v noci z 22. na 23. února 2014 o invazi rozhodl. Medaile s názvem „Za návrat Krymu“, kterou dostávali účastníci invaze, ale nese datum 20. 2. 2014 – 18. 3. 2014, což vyvolává otázky, zda akce nezačala ještě dříve. Tedy v době, kdy se na Majdanu ještě protestovalo a kdy tam umírali demonstranti rukou odstřelovačů bezpečnostních složek režimu prezidenta Janukovyče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
před 19 hhodinami

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly. Trump dále tvrdí, že Zelenskyj v době návštěvy amerického ministra financí v Kyjevě spal a s ministrem se nesešel, přestože ze setkání existují fotografie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 21 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
včeraAktualizovánovčera v 11:45

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
včera v 06:15

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
včera v 06:00

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025
Načítání...