Hořící věžička byla jedním z nejvýraznějších symbolů zkázy katedrály Notre-Dame v Paříži. Hned po uhašení ohně se odborníci začali přít o to, jak by měla vypadat rekonstrukce. Desítky návrhů, každý úplně jiný. Nakonec prezident Emmanuel Macron rozhodl o tom, že dostane původní podobu.
V ateliéru na východě Francie nedaleko Met vzniká v několika fázích jedna z nejdůležitějších součástí opravované katedrály – sanktusník, malá věžička na konci střechy, kterou původně v 19. století navrhl francouzský architekt Eugène Viollet-le-Duc. Práce je to svým rozsahem naprosto výjimečná.
Cítí to tak i tesaři, pro něž je obnova chrámu poctou a životní zkušeností. „Podobnou tesařskou práci děláme každodenně, ale ne v takových rozměrech,“ řekl tesař Olivier Piedefer.
Na rekonstrukci katedrály bylo použito nejlepší dřevo z různých částí Francie. Základní části věžičky se staví ze stoletých dubů pokácených v Normandii, v okolí města Évreux. Částečně zpracované dřevo muselo nejméně osmnáct měsíců ležet, aby mělo méně než třicetiprocentní vlhkost.
„Zvolili jsme duby výborné kvality. Dřevo vybrané pro věžičku je opravdu velmi dobré,“ poznamenal Louis de Kergolay, majitel části lesa Breteuil.
Jednotlivé části do sebe musí přesně zapadat. Operace na sebe vzájemně navazují a konečná fáze probíhá v exteriéru, mimo hlavní halu, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd.
Dostatek prostředků na dokončení
„Dál stavíme lešení a souběžně s ním i dřevěnou kostru. Na konci roku se na špičce objeví i kohout,“ řekl hlavní architekt Philippe Villeneuve.
„Máme dostatek prostředků na dokončení. Na katedrálu se vybralo 846 milionů eur. To je absolutní filantropický rekord nejen ve Francii, ale i v Evropě,“ sdělil vládní zmocněnec pro rekonstrukci katedrály Jean Louis Georgelin.
Katedrála nebude dokončena do zahájení olympijských her, jak se původně předpokládalo, otevřena bude až na konci příštího roku.
