Univerzita Karlova udělila Ceny Arnošta z Pardubic dvěma svým pedagogům, jedním z nich je profesor Filip Čapek, který se zabývá i dějinami starověkého Jeruzaléma. Jako teolog a zároveň archeolog se podílí na výzkumu nalezišť v Izraeli. Díky tomu vnímá, že lze lépe porozumět světu, který se nachází za biblickými texty. Čapek byl hostem Událostí, komentářů.
Bylo by hezké objevit ráj, říká archeolog a teolog pátrající v Izraeli po stopách bible
7 minut
UK: Archeolog a teolog Filip Čepek bádá v Izraeli
„Jde o spolupráci rozvíjenou na poli starověkých textů v oblasti Izraele a konkrétně biblických textů a propojení s konkrétním archeologickým výzkumem, do kterého se dvanáct let zapojujeme. Tím i naše studenty dostáváme do realit starověkého světa,“ popsal svou práci Čapek.
S kolegy zkoumá starověké pevnostní město na hranici judského království, které bylo podle dokumentů a starověkých textů dvakrát zničeno. „Je to město, jehož stáří je téměř pět tisíc let. A my se snažíme pro ty texty hledat nějakou odezvu. To, jak přesně třeba proběhla návštěva asyrských, anebo babylonských vojsk, kdy to město bylo dvakrát zničeno. Je to takový dlouholetý, už vlastně deset let trvající projekt,“ popsal.
Teolog, který pracuje jako archeolog
Čapek vnímá, že se díky výzkumu dostal na správné místo. „Texty, které čteme, které vykládáme, mají své historické pozadí. A to je to důležité – být v tom místě a rozumět světu za biblickými texty,“ vysvětlil smysl své práce.
Zejména izraelští archeologové podle jeho názoru mají jakousi čítanku svého života a národní identity v bibli. „A vlastně tam dohledávají kontext,“ dodal.
Teolog nemá žádný sen o tom, že by chtěl mít z bible potvrzenou například nějakou konkrétní situaci. Bylo by ale podle něj hezké objevit ráj – nějakou zahradu Eden. „Myslím si, že je to něco, o čem sní lidi vždycky. A tím, že víme, co se děje na východ od nás… Ale už i ty starověké texty dokládají, že to vždy byl jistý mýtus a jisté přání, jistá utopie,“ konstatoval k nalezení ráje a míru Čapek.
Jeho oblíbeným biblickým tématem je Šalamounův chrám. Myslí si ale, že kvůli stavbě druhého chrámu ho vědci neobjeví. „Vlastně všecko, co z něj zbylo, bylo odstraněno,“ vysvětlil vědec.
