Čeští vědci posílili mezinárodní tým, který v Izraeli provádí vykopávky na místě biblického města Libna. Geochemici z České zemědělské univerzity pomáhají klasickým archeologům pochopit, jak se tam žilo před dvěma a půl tisíci lety.
Tým z České zemědělské univerzity (ČZÚ) usiluje o stále hlubší vědecké pochopení starověké historie a jejích odlišností od vyprávění v náboženských textech. Nezvyklé spojení geochemiků a archeologů je důsledkem nového mezioborového trendu ve zkoumání starých památek. „Například tím, že jsme objevili vyšší hladiny zinku, jsme se dozvěděli, že se tu lidé živili hlavně obilninami,“ popisuje Michael Opare Asare z ČZÚ.
Brát bibli jako vodítko při vykopávkách je riskantní. „Pokud bychom biblické vyprávění brali jako historický zdroj, byl by to problém. Nebylo napsané jako historický záznam. Je to hlavně teologický text,“ upozorňuje vedoucí vykopávek Jicchak Shai.
V případě naleziště Tel Burna však biblické příběhy vedou k nálezům. Podle nich touto oblastí vedla válečná hranice mezi židovským královstvím a říší Filištínů. Bible zmiňuje starověké město Libnu několikrát. Nejprve jako město, které dobyl židovský generál Jozue.
Na vrcholu doby železné v ní staří Izraelité vybudovali opevněné město. Na okolních kopcích měli své pevnůstky a vesnice jejich soupeři, mořští Filištíni. „My vycházíme z toho, co je ve Starém zákoně v knize Jozue. Víme, že postupoval nějakým směrem a dobýval jednotlivá sídliště. Izraelští archeologové k nim postupně přiřazovali jména,“ vysvětluje Martin Janovský z ČZÚ, který se na místo vydal rozplétat záhady dějin.
Vykopávky na místě zvaném Tel Burna trvají vždy jen několik týdnů. Po zbytek roku vědci zkoumají odebrané vzorky a nalezené předměty. Výsledky jejich práce pak bude mezinárodní tým včetně českých expertů publikovat společně v prestižních vědeckých časopisech.
