Ježíš Kristus strana 2 z 2

České dějiny planou divokými emocemi a jejich krása leží i v krajnosti a hraničnosti, do kterých jsou vyhnány tuzemské sváry. Ve svátečním zamyšlení „o Mistrovi, Panně a příběhu našich dějin“ to píše farářka církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká.

Bourání soch si neumím vysvětlit jinak než nábožensky, než že potřebujeme své svaté a že jsme zhrzeni, když se zjistí, že domnělí svatí vlastně žádní svatí nejsou. Jako bychom to dřív nevěděli.

Závěr čtyřicátých let 14. století zastihl Evropu uprostřed změn. Angličané, vznášející nárok na sporná léna ve Francii, porazili ve velké bitvě u Kresčaku Francouze a jejich spojence, mezi nimiž padl i český král Jan Lucemburský. Království zdědil jeho syn Václav, který přijal panovnické jméno Karel. Obratný politik mířil ve své kariéře vysoko, přes korunu římskoněmeckého krále až na císařský trůn Svaté říše římské, a se svým dvorem se hodlal usídlit v Praze. Jiný slavný dvůr, papežský, sídlil tou dobou v jihofrancouzském Avignonu, a to k nelibosti mnohých kritiků, kteří by papeže mnohem raději viděli v Římě.

Španělský soud potrestal archeologa, který falšoval nálezy kvůli tomu, aby podpořil dojem o delší tradici baskické kultury. Eliseo Gil se svými podvrhy mimo jiné snažil přesvědčit kolegy, že psaná baskičtina vznikla o několik století dříve, než se původně předpokládalo. Od soudu ve středu odešel s trestem dva roky a tři měsíce vězení, napsal list The Guardian.

Do kostela ve Velké Štáhli na Rýmařovsku se vrátí postavy z Getsemanské zahrady. Přístřešek s dioramatem v minulosti poničili a vykradli vandalové. Na sochách pracuje bruntálský řezbář František Nedomlel.

Miliony věřících v poledne na velikonoční neděli upírají pozornost na Vatikán. Letos kvůli pandemii koronaviru jen virtuálně. Ze Svatopetrské baziliky vyslal papež František světu tradiční poselství Urbi et Orbi – požehnání, které hlava katolické církve přednáší dvakrát v roce, na den narození a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Poprvé po pěti letech měli věřící z celého světa příležitost spatřit věhlasné Turínské plátno. Katolický artefakt, do nějž se podle církevní tradice otisklo tělo Ježíše Krista sňatého z kříže, se veřejnosti představil on-line během komorního obřadu v turínské katedrále. Duchovenstvo tím chtělo povzbudit věřící v čase pandemie nového koronaviru.

Hranice České republiky se zcela neotevřou v nejbližších týdnech a zřejmě ani měsících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to uvedl pro ČT24. Ministr dále kritizoval situaci v některých hobbymarketech, kde byl obnoven provoz. Vláda nabádá občany, aby i přes Velikonoce dodržovali preventivní opatření jako nošení roušek a společenský odstup. Věřící si na Bílou sobotu připomínají den, kdy byl Ježíš Kristus uložen do hrobu. Kvůli zákazu shromažďování ale letos nemohou chodit společně do kostelů a účastnit se večerních obřadů.

Kardinál Dominik Duka sloužil v katedrále svatého Víta velkopáteční obřad. Součástí liturgie byl i zlatý relikviářový kříž ze 14. století, který je součástí svatovítského pokladu. Dřív se používal při korunovaci českých králů. Tentokrát měl věřící na Velký pátek povzbudit v době koronavirové krize.

Vláda nabádá občany, aby přes Velikonoce dodržovali preventivní opatření jako nošení roušek a zákaz shromažďování. Kabinet ve čtvrtek prodloužil nouzový stav do 30. dubna. Věřící si na Velký pátek připomínají ukřižování Ježíše Krista. Kvůli zákazu shromažďování se ale letos nemohou účastnit tradičních bohoslužeb. Domovy pro seniory a podobná zařízení musejí od pátku zajistit pravidelné testování svých zaměstnanců. Laboratoře ve čtvrtek provedly více než osm tisíc testů na nový koronavirus.

Po izolaci desítek milionů lidí v Číně došlo na rozsáhlou karanténu i v Evropě. Italská vláda kvůli šíření nového koronaviru uzavřela oblast s 16 miliony lidí. Jde sice o jedna z nejrozsáhlejší karanténních opatření v dějinách, ale ne první a zatím ani ne nejdelší. A i Evropa se s nimi v historii musela vypořádávat.

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem. Řekl to ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška. Studnu nyní odborníci konzervují a dělají další analýzy. Po ukončení výzkumu bude objekt k vidění ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

Skauti z Brna v sobotu začali rozvážet betlémské světlo do celého Česka. První vyjeli vlakem z brněnského nádraží 20 minut po šesté hodině ranní směrem na Prahu. Po cestě se k nim budou přidávat další, aby se symbol Vánoc mohl dostat do všech koutů země.

Když se slaví 11. listopadu svatý Martin, je to oslava křesťanského světce i symbolů. Toto datum má ale mnohem starší kořeny, které vedou až do minulosti vzdálené desetitisíce let a do dob, kdy lidé v Evropě uctívali nejstaršího známého boha – Medvěda.

Na podzim to bude 30 let od svatořečení Anežky České. Věřící tenkrát dostali možnost jet do Říma, tehdejší končící komunistický režim nechtěl, aby se obřad konal v Československu. Jenom pět dní po svatořečení komunismus v zemi padl. Jaké renomé mají katolíci v české společnosti dnes? Proč je Česko jednou z nejateističtějších zemí? A kdo nastoupí po současném českém primasovi Dominiku Dukovi, který z pověření papeže už přesluhuje? V Interview ČT24 byl hostem královéhradecký biskup Jan Vokál.

Začala největší národní křesťanská pouť, Dny lidí dobré vůle ve Velehradě. Už podvacáté oslavují tisíce poutníků svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Jejich misie na Moravu v 9. století je spojována s počátky křesťanské víry, srozumitelného písma a jazyka, státnosti a diplomacie na našem území.

Barcelonská bazilika Sagrada Familia (Svatá rodina), která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se staví už 137 let. Ale až tento týden dostala od barcelonské radnice stavební povolení. Informoval o tom deník La Vanguardia s tím, že katedrála by měla být dokončena v roce 2026.

Proč velikonoční vajíčka nosí právě zajíček? Jeho cesta k tomu stát se symbolem Velikonoc nebyla jednoduchá. A jak už je tak ušákům vlastní, musel i trošku kličkovat.

Boj s ničivým požárem katedrály Notre-Dame má kromě stovek hasičů ještě minimálně jednoho hrdinu. Stal se jím kaplan pařížského hasičského sboru Marc Fournier, který se do hořící budovy vydal, aby zachránil cenné relikvie. Z plamenů se mu podařilo vynést i trnovou korunu. Kněz se vyznamenal už při teroristickém útoku v pařížském klubu Bataclan.

Desetitisíce věřících s palmovými a olivovými ratolestmi se shromáždily na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu, aby si připomněly Květnou neděli, kterou začíná předvelikonoční svatý týden. Papež František při kázání řekl, že církev má být pokorná a odolávat pokušení povyšovat se. Podle Bible přijel Kristus na Květnou neděli do Jeruzaléma a byl oslavován jako spasitel, aby byl několik dní poté ukřižován.

Poprvé od osmnáctého století odkryli v Římě Svaté schody. Podle legendy se katolická relikvie původně nacházela v Jeruzalémě a po jejích osmadvaceti stupních kráčel Ježíš Kristus do paláce Piláta Pontského, aby si vyslechl rozsudek ukřižování. Ve čtvrtém století pak prý nechala svatá Helena, matka římského císaře Konstantina, přenést schody do Říma. O odhalení schodů píše například web listu The Telegraph.

Scénou, ve které Ježíš znásilňuje muslimskou ženu, z loňské brněnské přehlídky Divadelní svět se zabýval Městský soud v Brně. Žalobu kardinála Dominika Duky zamítl. Nepodařilo se mu totiž prokázat, že hra režiséra Olivera Frljiče Naše násilí a vaše násilí zasáhla do jeho práv na svobodu vyznání. Soud sice uznal, že reprezentanty církve Jana Pavla II. nebo Ježíše Krista zobrazili autoři hry neuctivě, kardinál Duka tím ale nebyl nijak omezen ve vyznávání své víry. Rozsudek zatím není pravomocný a žalobci očekávají, že spor skončí až u Evropského soudu pro lidská práva. O kauze diskutovali divadelníci i zástupci církve v pondělní Devadesátce ČT24.