Poprvé od osmnáctého století odkryli v Římě Svaté schody. Podle legendy se katolická relikvie původně nacházela v Jeruzalémě a po jejích osmadvaceti stupních kráčel Ježíš Kristus do paláce Piláta Pontského, aby si vyslechl rozsudek ukřižování. Ve čtvrtém století pak prý nechala svatá Helena, matka římského císaře Konstantina, přenést schody do Říma. O odhalení schodů píše například web listu The Telegraph.
Památka se nyní nachází v paláci naproti Lateránské bazilice na náměstí Piazza di San Giovanni in Laterano. Mramorové schody byly zakryty dřevem v roce 1723, když tehdejší papež Innocenc XIII. usoudil, že už nadále nemohou odolávat milionům poutníků. Ti podle tradice nesmějí po schodech kráčet, nýbrž po nich lézt po kolenou.
Relikvie sice zůstala i nadále poutníkům přístupná, byla ale téměř tři století skryta pod dřevěnými deskami. Během právě dokončených prací, jejichž cílem bylo vrátit schody do původního stavu, restaurátoři desky odstranili a lesk vrátili i nástěnným a stropním freskám, které pocházejí z 16. století.
Restaurátoři našli na freskách nápisy a vzkazy včetně děkovné zprávy jednoho Itala, který prý utekl z tureckého otroctví. Ve škvírách mezi dřevěnými deskami objevili stovky zmačkaných vzkazů s prosbami o pomoc v nelehkých životních situacích.
Nejvýznamnějším objevem jsou ale tři malé starodávné kříže, které označují místa, na něž podle legendy kapala Kristova krev. Jeden z křížů je bronzový, další dva jsou vyrobeny z červeného porfyru.
Na schodech jsou až patnácticentimetrové prohlubně
Právě tyto kříže líbali první poutníci, když se po odhalení v tomto týdnu vydali po kolenou nahoru. Předtím relikvii požehnal kardinál Angelo De Donatis, generální vikář římské diecéze.
„Je to poprvé téměř za tři sta let, kdy jsou schody odhaleny,“ zdůraznila Barbara Jattaová, ředitelka Vatikánských muzeí, která restauratérské práce řídila. „Když na chvíli zavřete oči, můžete si představit sami sebe v éře středověku, kdy lidé vylezli po těchto schodech naposledy,“ dodal kurátor Vatikánských muzeí Guido Cornini.
Schody se skládají z mnoha druhů mramorů a na některých místech vznikly vlivem opotřebování až patnácticentimetrové prohlubně. Ve své původní podobě zůstanou přístupné do 9. června, pak je opět zakryjí dřevěné desky.
