Slavný španělský archeolog falšoval minulost v zájmu Baskicka. Dostal za to dvouletý trest

Španělský soud potrestal archeologa, který falšoval nálezy kvůli tomu, aby podpořil dojem o delší tradici baskické kultury. Eliseo Gil se svými podvrhy mimo jiné snažil přesvědčit kolegy, že psaná baskičtina vznikla o několik století dříve, než se původně předpokládalo. Od soudu ve středu odešel s trestem dva roky a tři měsíce vězení, napsal list The Guardian.

Podivuhodný příběh vědeckého podvodu se začal odvíjet v roce 2006, kdy Gil prezentoval překvapivé nálezy z vykopávek římského osídlení poblíž baskického města Vitoria v severním Španělsku. Média tehdy psala o mimořádně důležitém objevu, protože nalezené předměty s nápisy podle vědců dokazovaly, že psaná baskičtina zřejmě existovala už ve třetím století. Do té doby se přitom mělo za to, že nejstarší baskický text lze vystopovat až v roce 1040.

Na některých předmětech se navíc vyskytovaly rytiny scén ze života Ježíše Krista, což mohlo ukazovat na to, že Baskicko bylo už v prvních stoletích našeho letopočtu důležitou kulturní křižovatkou. Sám Gil tehdy mluvil o tom, že kvůli nálezům bude třeba přepsat učebnice historie.

Už dva roky poté ale experti začali pravost nálezů zpochybňovat. Z analýz například vyplynulo, že nápisy odkazují na neexistující jména božstev či na francouzského filozofa Reného Descartese, který žil až v 17. století.

„Buď jde o žert, nebo o podvod. Jak je možné, že něco takového se mohlo brát tak dlouho vážně?“ řekl tehdy historik Martín Almagro, který se specializuje na toto období.

Přepisování dějin

Nyní soud došel k závěru, že Gil a jeho spolupracovník Rubén Cerdán s nálezy záměrně manipulovali a rytiny, které měly sugerovat dojem o existujícím písmu, vytvářeli sami. Cerdán dostal patnáctiměsíční trest a oba archeologové mají ještě zaplatit pokutu 12 500 eur (330 tisíc korun). Podle deníku The Guardian ani jeden z odsouzených ale za mříže nepůjde, protože tresty v této délce bývají ve španělském systému vždy podmíněné.

Další souzený, geolog Óscar Escribano, soudu řekl, že celá věc byla „pouhý žert“. Dostal roční trest. Vyšetřovatel, který před soudem vypovídal, nicméně případ označil za „jednu z největších manipulací a falzifikátorských kauz, které se týkají archeologických nálezů z období římské říše“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 10 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 23 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...