Slavný španělský archeolog falšoval minulost v zájmu Baskicka. Dostal za to dvouletý trest

Španělský soud potrestal archeologa, který falšoval nálezy kvůli tomu, aby podpořil dojem o delší tradici baskické kultury. Eliseo Gil se svými podvrhy mimo jiné snažil přesvědčit kolegy, že psaná baskičtina vznikla o několik století dříve, než se původně předpokládalo. Od soudu ve středu odešel s trestem dva roky a tři měsíce vězení, napsal list The Guardian.

Podivuhodný příběh vědeckého podvodu se začal odvíjet v roce 2006, kdy Gil prezentoval překvapivé nálezy z vykopávek římského osídlení poblíž baskického města Vitoria v severním Španělsku. Média tehdy psala o mimořádně důležitém objevu, protože nalezené předměty s nápisy podle vědců dokazovaly, že psaná baskičtina zřejmě existovala už ve třetím století. Do té doby se přitom mělo za to, že nejstarší baskický text lze vystopovat až v roce 1040.

Na některých předmětech se navíc vyskytovaly rytiny scén ze života Ježíše Krista, což mohlo ukazovat na to, že Baskicko bylo už v prvních stoletích našeho letopočtu důležitou kulturní křižovatkou. Sám Gil tehdy mluvil o tom, že kvůli nálezům bude třeba přepsat učebnice historie.

Už dva roky poté ale experti začali pravost nálezů zpochybňovat. Z analýz například vyplynulo, že nápisy odkazují na neexistující jména božstev či na francouzského filozofa Reného Descartese, který žil až v 17. století.

„Buď jde o žert, nebo o podvod. Jak je možné, že něco takového se mohlo brát tak dlouho vážně?“ řekl tehdy historik Martín Almagro, který se specializuje na toto období.

Přepisování dějin

Nyní soud došel k závěru, že Gil a jeho spolupracovník Rubén Cerdán s nálezy záměrně manipulovali a rytiny, které měly sugerovat dojem o existujícím písmu, vytvářeli sami. Cerdán dostal patnáctiměsíční trest a oba archeologové mají ještě zaplatit pokutu 12 500 eur (330 tisíc korun). Podle deníku The Guardian ani jeden z odsouzených ale za mříže nepůjde, protože tresty v této délce bývají ve španělském systému vždy podmíněné.

Další souzený, geolog Óscar Escribano, soudu řekl, že celá věc byla „pouhý žert“. Dostal roční trest. Vyšetřovatel, který před soudem vypovídal, nicméně případ označil za „jednu z největších manipulací a falzifikátorských kauz, které se týkají archeologických nálezů z období římské říše“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 14 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 16 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 17 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...