Desítky tisíc Basků vytvořily 202 kilometrů dlouhý lidský řetěz, chtějí hlasovat o nezávislosti

Úctyhodných 202 kilometrů dlouhý lidský řetěz vytvořili Baskové, kteří požadují vyhlášení referenda o nezávislosti na Španělsku. Zapojily se do něj desítky tisíc obyvatel regionu, který se už teď těší velké míře autonomie. Většina z nich si sice podle průzkumů odtržení nepřeje, chtějí ale mít právo o tom rozhodnout v lidovém hlasování. Podle ústavy je ovšem španělské království nedělitelné.

Lidský řetěz zorganizovala baskická iniciativa Gure Esku Dago (V našich vlastních rukách). Řetěz lidí držících se za ruce se táhl od San Sebastiánu (baskicky Donostia) až po baskický parlament ve městě Vitoria-Gasteiz.

Španělská ústava, která byla vytvořena v roce 1978 po pádu diktátorského režimu Franciska Franka, však obsahuje ustanovení, že království je nedělitelné. Na právní bariéru narazila loni i katalánská vláda při uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska. Toto referendum bylo podle Madridu a španělských soudů nezákonné a někteří katalánští politici jsou nyní ve vazbě a čelí obvinění ze vzpoury.

Mnozí Baskové se domnívají, že i oni by měli mít právo hlasovat o budoucnosti regionu. Většina Basků přitom nezávislost nepodporuje.

Lidský řetěz v Baskicku
Zdroj: ČTK/AP/Alvaro Barrientos

Baskicko má nad financemi kontrolu už nyní

Španělská oblast Baskicko získala autonomii hned v roce 1979. Region má vlastní parlament, policii, zdravotnictví a školství. Regionální vláda také vybírá daně a ve většině případů rozhoduje i o využití těchto peněz.

Lidé, kteří se hlásí k baskické národnosti, žijí převážně na území dvou států, Francie a Španělska. Ve Španělsku se jedná o Baskické autonomní společenství neboli Euskadi a o provincii Navarra, kde dohromady žije asi 2,1 milionu Basků.

Od 60. let bojovala za samostatný baskický stát, složený ze španělských i francouzských provincií, organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA). Za dobu svého boje připravila o život více než 800 lidí. Nejen Madrid a Paříž, ale i EU a USA ji považují za teroristickou organizaci.

V posledních letech ale ztrácela podporu i přímo mezi Basky. V roce 2011 ETA vyhlásila trvalé a všeobecné příměří, následně oznámila, že se vzdává všech svých zbraní a začátkem letošního května ukončila činnost.

Politickým křídlem ETA byla strana Batasuna, která byla od roku 2003 ilegální a která se rozpustila už v roce 2013. Kořeny vzdoru sahají zejména do doby občanské války v druhé polovině 30. let. Generál Franco tehdy potlačil Basky velice brutálně, tisíce tamních nacionalistů byly internovány či odsouzeny k smrti a baskičtina byla zakázána. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěOrbán blahopřál Magyarovi k vítězství ve volbách

Předseda opoziční strany Tisza Péter Magyar oznámil, že mu premiér Viktor Orbán pogratuloval k vítězství ve volbách. Tisza by ve 199členném parlamentu měla získat 135 mandátů, vyplývá z průběžných výsledků po sečtení 45,7 procenta hlasů. Fideszu dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána připadá 57 křesel a krajně pravicová strana Naše vlast by v parlamentu měla sedm zástupců. V parlamentních volbách se rozhodovalo o tom, zda Orbán získá páté funkční období, anebo po 16 letech skončí jeho Fidesz ve vládě.
19:00Aktualizovánopřed 7 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 18 mminutami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 3 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...