Scénou, ve které Ježíš znásilňuje muslimskou ženu, z loňské brněnské přehlídky Divadelní svět se zabýval Městský soud v Brně. Žalobu kardinála Dominika Duky zamítl. Nepodařilo se mu totiž prokázat, že hra režiséra Olivera Frljiče Naše násilí a vaše násilí zasáhla do jeho práv na svobodu vyznání. Soud sice uznal, že reprezentanty církve Jana Pavla II. nebo Ježíše Krista zobrazili autoři hry neuctivě, kardinál Duka tím ale nebyl nijak omezen ve vyznávání své víry. Rozsudek zatím není pravomocný a žalobci očekávají, že spor skončí až u Evropského soudu pro lidská práva. O kauze diskutovali divadelníci i zástupci církve v pondělní Devadesátce ČT24.
Soud musí rozhodnout, co je a není v divadle možné, říká žalobce kontroverzní hry. Bude to výzva, reagují divadelníci
Devadesátka ČT: Kontroverzní hra z Brna (zdroj: ČT24)
Soudce Městského soudu v Brně Ondřej Sekvard nehodnotil, zda organizátoři festivalu uvedením her překročili hranice či nikoliv. Zabýval se pouze tím, jestli zasáhli do osobnostních práv Dominika Duky a jeho právníka Ronalda Němce, který podal stejnou žalobu jako pražský arcibiskup. Podle soudce ale oba žalobce mohly inscenace maximálně urazit, ne poškodit.
„Oni se cítili uraženi, protože jejich reprezentant církve, ať už to byl Jan Pavel II. nebo Ježíš Kristus, byl zobrazen řekněme pro ně dehonestačně, ale na jejich právech se to neprojevilo. Oni nejsou nijak omezeni v další svojí činnosti praktikování víry,“ řekl soudce Sekvard. Doplnil, že kdyby byl ve hře zobrazen Duka nebo Němec, mohli by se domáhat ochrany.
„Nepochybně si autoři byli vědomi toho, že zobrazit tam žijící osobu by mohl být problém,“ uvedl soudce. Dodal, že ve hře šlo o alegorie a nikdo netvrdil, že muž, který v dramatu znásilňuje muslimku, je Ježíš Kristus. Podle něj šlo o symboly. „Nešel bych na ni ani zadarmo, ale není to o tom, že já bych měl posuzovat vkus publika,“ uvedl mimo jiné soudce Sekvard.
Frljičova práce je provokace
Předseda Asociace nezávislých divadel Štěpán Kubišta hodnotí pondělní verdikt kladně, ale nelíbí se mu, že stěžovatelé se chystají ve sporu pokračovat. „Pan kardinál se zviditelňuje na maličkostech, které z mého pohledu nejsou podstatné ani pro jeho osobu ani pro jeho církev. Nerozumím tomu důvodu,“ uvedl v pořadu Devadesátka Kubišta, jenž je zároveň ředitelem pražské scény Jatka 78.
- Prokletí
- – o zneužívání dětí kněžími
– o umělém přerušení těhotenství
– ve hře je socha připomínající papeže Jana Pavla II. se ztopořeným penisem
– porážení kříže motorovou pilou - Vaše násilí, naše násilí
- – kontroverzní znázornění vztahu Západu s Blízkým východem
– postava Ježíše znásilňuje muslimskou ženu
– vytahování vlajky z dámského přirození
Podle Kubišty je možné některá divadelní představení označit za extrémní v případě, že se v nich mluví například o popírání holocaustu. Diskutovaná hra Naše násilí a vaše násilí je ale názor autora a není to „zobrazení skutečnosti“.
„Pokud nějaká moc zasahuje do divadla a říká toto můžete a toto nemůžete, zpětně se ukáže, že to byla chyba. Když někdo zná pana Frljiče, tak ví, že způsobem jeho práce je provokace. V tu chvíli by osobnost, kterou by měl být představitel katolické církve, by měla tuto provokaci vzít a buď ji přejít, nebo na ni nějakým způsobem zareagovat. Ale hnát to v několika stupních až k soudu pro lidská práva mi připadá nehodno této osoby,“ doplnil Kubišta.
Neměla by se uvést hra, která propaguje nesnášenlivost
S tím ale nesouhlasí právník Duky a druhý z žalobců Němec. „Domnívám se, že by každý občan měl vědět, jak se má chovat. Chceme, aby soudy řekly, co je umění a svoboda slova, a co už není umění a svoboda slova,“ řekl advokát.
Němec dále uvedl, že Evropský soud pro lidská práva jasně řekl, že hranice existuje tam, pokud někdo inscenuje hru s úmyslem škodit určitému náboženství tak, aby vzbuzoval negativní vášně proti tomuto náboženství.
„V médiích se (Frljič, pozn. red.) prohlašuje za levicového muslimského agitátora, ve své podstatě za extremistu, a tvrdí o sobě, že každé jeho dílo je politickým činem. Domníváme se, že by tu neměla být uvedena hra, která tu propaguje nesnášenlivost,“ popsal Němec.
„Frljič říká, že křesťanství v dnešní době znásilňuje muslimy. Podívejte se, kdo dnes propaguje, abychom se bavili s muslimy, a máme jich tu hodně a máme s nimi někdy problém, je to právě katolická církev, která říká, že musíme mít dialog. Takže my neznásilňujeme muslimy,“ dodal Němec.
Podle advokáta hra zhoršuje povědomí o křesťanství v Česku, které je, jak uvedl, už v současnosti malé. Zároveň vyjádřil obavu z toho, jak budou děti ve školce reagovat na jeho děti, pokud se dozví, že jsou věřící.
Všichni hrají Frljičovu hru
Jestliže by kauza doputovala až k evropskému soudu, který by stanovil určitou mez, za niž by se už nemohlo, bral by to Kubišta jako výzvu. „Divadelníci se neustále pohybují na hraně, byla by to výzva pro autory, aby tu hranici hledali, aby ji dokázali lépe definovat. (…) Autoři hledají odpovědi na otázky, jestli je to moc nebo málo, u svých diváků,“ řekl Kubišta.
Podle Kubišty by o hře věděl zlomek lidí, kdyby ji Duka a Němec svými žalobami neeskalovali.
Kancléřka kurie Arcibiskupství pražského Marie Kolářová by o Frljičovi raději diskutovala, než by žalovala jeho hry. „Už před uvedením byly vzrušené diskuse. Tu hru jsem neviděla, nežalovala bych, ale mohla bych o tom teoreticky uvažovat po zhlédnutí,“ řekla Kolářová.
Podle kancléřky chce autor docílit toho, aby se všichni stali součástí jeho představení, aby „lidé hráli podle jeho pravidel“. Ta by se prý chtěla pokusit rozbít, ale nikoli soudními prostředky, spíše společensko filozofickou debatou. Jak dále uvedla, je velmi náročné rozlišovat, zda je útok proti víře prvoplánový.
Organizátor festivalu, na kterém se představení odehrálo, je stejného názoru jako Kubišta. „Myslím si, že tím, že budeme ve veřejném prostoru omílat to samé, ničeho nedosáhneme. (…) Tím představením, které bychom z paměti už dávno vytěsnili, se asi budeme zabývat několik dalších let a myslím si, že tato společnost má na starost řadu důležitějších věcí,“ říká ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser.
Divadlo je ventil
Podle Glasera představení nevyvolalo v zásadě nic než vášnivé diskuse a reklamu celé věci udělali odpůrci hry.
„Divadlo má moc, že může podněcovat diskusi, a to až velmi silnou, protože společnost potřebuje nějaký ventil. Potřebuje mít platformu, kde se bude diskutovat, a pokud budeme neustále problémy zametat pod koberec, nebudeme o nich mluvit, budeme to polykat, tak to ve výsledku nedopadne dobře. Když se nad tím zamyslím, vidím to jako jedno z velkých pozitiv z akce. Plus pro divadlo. Pokud se člověk chce zamyslet či vystoupit ze své schránky, ze své každodennosti, tak ať přijde do divadla,“ uzavřel Kubišta.