Je Květná neděle, začíná velikonoční pašijový týden. Papež František se po sobotním propuštění z nemocnice zúčastnil mše na zaplněném vatikánském Svatopetrském náměstí. Věřícím poděkoval za účast i za modlitby za jeho uzdravení.
Je Květná neděle, papež František požehnal věřícím na Svatopetrském náměstí
Mše, kterou Vatikán živě přenášel, se účastnily stovky kněží, kteří měli v rukou olivové ratolesti. Větvičky zelených rostlin si přinesli i přihlížející věřící. Papež František jim všem požehnal. „Všechny vás zdravím, Římany i poutníky, a zejména ty, kteří přijeli zdaleka. Děkuji vám za účast i za vaše modlitby, které jste v posledních dnech opět zintenzivnili. Moc vám děkuji,“ řekl. Podle agentury Reuters bylo na náměstí šedesát tisíc lidí, papež se při příchodu s některými z nich krátce pozdravil. Teprve v sobotu dopoledne opustil římskou nemocnici Gemelli, ve které se léčil se zánětem průdušek.
Velikonoce, nejdůležitější svátky v katolickém církevním kalendáři, budou zkouškou papežova zdraví. Podle Svatého stolce bude František všem bohoslužbám předsedat, kardinálové ale převezmou části mší u oltáře, při nichž je potřeba stát. Toto rozhodnutí bylo podle Vatikánu přijato už před papežovou nedávnou hospitalizací, a to kvůli jeho obtížím s chůzí.
Věřící se sešli i na řadě míst v Česku. V Brně v Denisových sadech požehnal narašeným větvičkám, které symbolizují palmové ratolesti, biskup Pavel Konzbul. Za zpěvu liturgických veršů se pak lidé odebrali do katedrály na Petrově na mši, které se zúčastnil jak současný biskup, tak jeho předchůdce Vojtěch Cikrle.
Žehnání ratolestí
Lidé si přinášeli svoje ratolesti, někteří je rozdávali. Obvykle se v českých podmínkách, kde je obtížné sehnat palmovou větev, využívají vrbové větvičky. Květná neděle připomíná Ježíšův příjezd do Jeruzaléma.
Květná neděle se slaví od sedmého století a je spojena s řadou náboženských i světských zvyků. Lidé dříve přinášeli v procesích do kostela větvičky, které pak svazovaly stuhami. V tento den je liturgickou barvou červená, která připomíná krev Ježíše Krista. Po příchodu z kostela svěcené ratolesti vyměnili za staré větvičky z loňského roku, které měli obvykle uložené za svatými obrázky či krucifixem.
Podle tradice by se o Květné neděli nemělo péct. Lidé věřili, že by se zapekly i květy na stromech a loukách a nebyla by žádná úroda. Na Květnou neděli by se rovněž měly oblékat nové šaty. Zvykem také bylo vymetat dům zelenými ratolestmi, které měly vyhnat veškeré neřesti.
Datum Velikonoc se odvozuje od Velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Po Květné neděli následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční.
Velký pátek je připomínkou dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Velikonoční pondělí patří převážně lidovým zvykům a tradicím symbolizujícím končící zimu a nastávající jaro. Je spojené s koledou, pomlázkou, malovanými vejci a tradičními pokrmy.