Velký pátek

Je Velký pátek, který připomíná ukřižování Ježíše Krista. Na památku jeho utrpení na křížové cestě se v kostelech konaly obřady. Česká televize nabídla na programu ČT2 přímý přenos Velkopáteční bohoslužby z Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech. Velký pátek je i den přísného půstu. V Česku je od roku 2016 svátkem.

Potravinové řetězce či obchodní centra zůstanou na Velký pátek, který letos připadá na 29. března, otevřené. V sobotu pak platí běžná víkendová pracovní doba, stejně jako v neděli na Boží hod velikonoční. Nakoupit si v kamenných prodejnách ale Češi naopak nebudou moci na Velikonoční pondělí 1. dubna, podle zákona o prodejní době musí mít obchody nad dvě stě metrů čtverečních v tento den zavřeno. Výjimku mají čerpací stanice, lékárny či obchody na letištích a železničních stanicích či autobusových nádražích.

Je Květná neděle, začíná velikonoční pašijový týden. Papež František se po sobotním propuštění z nemocnice zúčastnil mše na zaplněném vatikánském Svatopetrském náměstí.  Věřícím poděkoval za účast i za modlitby za jeho uzdravení.

Se začátkem dubna se tradičně v Česku otevírají brány památek. Kromě stovky státních hradů, zámků a dalších objektů včetně industriálních a technických památek přivítají návštěvníky také památky soukromé, k nimž patří například šlechtická sídla, často v rukou potomků bývalých majitelů.

Velký pátek je pro křesťany důležitým velikonočním dnem. Připomínají si totiž ukřižování Ježíše Krista. Je pro ně zároveň dnem velkého smutku, a proto není na oltářích v kostelech žádná výzdoba. V rozhovoru pro Českou televizi vysvětluje význam Velkého pátku spisovatelka a historička Valburga Vavřinová.

Letošní Velikonoce přinášejí vyloženě proměnlivé počasí. Po extrémně teplém Zeleném čtvrtku se na Velký pátek citelně ochladilo, i když se teploty v podstatě dostaly k obvyklým hodnotám pro začátek dubna. Následovala místy doslova Bílá sobota s četnými sněhovými přeháňkami a pak jsme zažili slunečnou neděli na Boží hod velikonoční. A závěr Velikonoc, tedy Velikonoční pondělí střídavý ráz završí doslova dramatickou změnou, o kterou se postará výrazná studená fronta přecházející od severu až severozápadu. Za ní k nám pronikne studený původem arktický vzduch od severu. Tentokrát ale nepůjde o krátké ochlazení jako v sobotu, potrvá déle a zasáhne většinu Evropy.

Středeční počasí s teplotami nad dvacet stupňů Celsia lákalo lidi po celém Česku ven. Zvlášť tam, kde je občerstvení, se tvořily hloučky lidí, které policejní hlídky upozorňovaly, že nedodržují rozestupy a nemají respirátory. O Velikonocích by měly být kontroly namátkové. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve středu večer uvedl, že pokud se lidé o Velikonocích „utrhnou ze řetězu“ a nebudou dodržovat opatření, školy se mohou otevřít jen na týden.

Stát by se měl připravit na desítky tisíc žalob od podnikatelů kvůli uzavření jejich prodejen a provozoven, řekl v Interview ČT24 prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Věří, že k tomu podnikatele opravňuje rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého vláda jejich uzavření dostatečně neodůvodnila. Prouza zároveň očekává rozsáhlé zanikání podniků, pokud vláda nezmírní podmínku poklesu obratu z 50 na 30 procent, aby byl nárok na kompenzace.

Na Velký pátek budou muset mít všechny obchody zavřeno, běžně nesmějí být prodejny nad 200 metrů čtverečních podle zákona o prodejní době v maloobchodě v provozu jen na Velikonoční pondělí. Nařízení vyplývá z platného vládního usnesení v boji proti koronaviru, kdy ve státní svátky mohou fungovat jen čerpací stanice, lékárny či prodejny na letištích nebo nádražích.

Byla to situace v dnešním světě všudypřítomných médií jen stěží uvěřitelná. Toho dne se z britské stanice BBC linulo do éteru: „Dobrý den, dnes je Velký pátek. A nemáme pro vás žádné zprávy.“ Následoval čtvrthodinový poslech klavírní skladby. Stalo se tak před 90 lety, 18. dubna 1930.

Počet mrtvých s koronavirem v USA už překročil množství zemřelých v Itálii, kde bylo dosud registrováno nejvíce obětí pandemie nemoci COVID-19, uvádí Univerzita Johnse Hopkinse, která publikuje statistiky z celého světa. Britský premiér Boris Johnson, jehož zdravotní stav se zlepšil, byl propuštěn z nemocnice do domácího léčení. Předtím poděkoval personálu za záchranu života. Británie věnuje rozvíjejícím se zemím 200 milionů liber ve snaze zajistit, aby ji nedostihla druhá vlna smrtící pandemie. V Bogotě budou moci lidé chodit ven podle toho, zda se cítí být mužem nebo ženou. Australané k nařízením přistupují s kreativitou, táboří na zahradách.

Kardinál Dominik Duka sloužil v katedrále svatého Víta velkopáteční obřad. Součástí liturgie byl i zlatý relikviářový kříž ze 14. století, který je součástí svatovítského pokladu. Dřív se používal při korunovaci českých králů. Tentokrát měl věřící na Velký pátek povzbudit v době koronavirové krize.

Vláda nabádá občany, aby přes Velikonoce dodržovali preventivní opatření jako nošení roušek a zákaz shromažďování. Kabinet ve čtvrtek prodloužil nouzový stav do 30. dubna. Věřící si na Velký pátek připomínají ukřižování Ježíše Krista. Kvůli zákazu shromažďování se ale letos nemohou účastnit tradičních bohoslužeb. Domovy pro seniory a podobná zařízení musejí od pátku zajistit pravidelné testování svých zaměstnanců. Laboratoře ve čtvrtek provedly více než osm tisíc testů na nový koronavirus.

„Petr a apoštolé řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí. Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě. Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů. A my jsme svědkové toho,“ stojí ve Skutcích apoštolů ve znění Bible kralické. Příběh z Jeruzaléma putoval do všech světových stran. Na lodích evropských dobyvatelů potom ovládl většinu zemského povrchu.

Větší obchody budou mít na Velikonoční pondělí zavřeno, naopak na Velký pátek budou otevřené. Oba dva dny spadají do kategorie ostatních svátků, ale jen v pondělí stanoví zákon zákaz prodeje v maloobchodu u provozů nad 200 metrů čtverečních. Nakoupit potraviny bude možné v menších obchodech nebo na internetu.

Rakouská vláda otočila, a Velký pátek se tak mezi svátky nezařadí. Ještě minulý týden kabinet navrhoval, aby byl tento den svátkem zčásti, a to od 14 hodin odpoledne. Tento týden ale po debatě se zástupci církví rozhodl, že Velký pátek bude běžným pracovním dnem pro všechny občany. Každý bude mít ale nárok vzít si dovolenou a ze dne, kdy si křesťané připomínají smrt Ježíše Krista, si tak udělat „osobní svátek“. Opatření ve středu večer schválil parlament. Stejně jako předchozí návrh se i toto řešení stalo terčem kritiky.

Rakušané by měli letos slavit Velký pátek jako svátek, ale pouze částečně. Spolková vláda se totiž dohodla, že den, kdy si křesťané připomínají smrt Ježíše Krista, svátkem bude až od dvou odpoledne. Ministři tak reagovali na nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU, který označil dosavadní ustanovení, podle nějž je Velký pátek svátkem jen pro členy některých církví, za diskriminační. Vládní kompromis neudělal radost zaměstnancům ani zaměstnavatelům a stal se i terčem vtipů v médiích a na sociálních sítích.