Velký pátek nakonec v Rakousku svátkem nebude. Ani napůl

Rakouská vláda otočila, a Velký pátek se tak mezi svátky nezařadí. Ještě minulý týden kabinet navrhoval, aby byl tento den svátkem zčásti, a to od 14 hodin odpoledne. Tento týden ale po debatě se zástupci církví rozhodl, že Velký pátek bude běžným pracovním dnem pro všechny občany. Každý bude mít ale nárok vzít si dovolenou a ze dne, kdy si křesťané připomínají smrt Ježíše Krista, si tak udělat „osobní svátek“. Opatření ve středu večer schválil parlament. Stejně jako předchozí návrh se i toto řešení stalo terčem kritiky.

Rakušané měli dosud o Velikonocích volno pouze na Velikonoční pondělí, Velký pátek byl svátkem jen pro členy starokatolické církve, evangelických církví augsburského a helvetského vyznání a evangelické církve metodistické. Pro všechny ostatní Rakušany včetně členů římskokatolické církve, ke které se podle posledního sčítání lidu hlásí téměř tři čtvrtiny obyvatel země, byl Velký pátek běžným pracovním dnem.

Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku ovšem na konci ledna rozhodl, že rakouský zákon o velkopátečním svátku je diskriminační, neboť nepřistupuje ke všem obyvatelů země rovně. Soudu vadila mimo jiné pasáž, podle níž musí zaměstnavatel těm zaměstnancům, kteří mají kvůli svému vyznání nárok na pracovní volno, vyplácet zvláštní příplatek, pokud na Velký pátek přesto pracují.

Minulý týden se vláda, kterou tvoří lidovci (ÖVP) a Svobodní (FPÖ), shodla na kompromisu, podle kterého měl svátek na Velký pátek začít až od 14:00. Chtěla se tak vyhnout zavedení celodenního svátku a zároveň musela reagovat na verdikt Soudního dvora EU. Návrh se ale nelíbil církvím, zaměstnavatelům, ani zaměstnancům.

Tento týden proto vláda po jednání se zástupci církví rozhodla, že Velký pátek nebude svátkem ani zčásti a lidé budou mít právo pouze na takzvaný „osobní svátek“. Na něj mají právo například i v případě svatby, volno se však odečítá z celkového počtu dní řádné dovolené a nahlásit ho je nutné tři měsíce dopředu. Pro letošní rok ale byla lhůta stanovena na dva týdny.

Opatření může spustit právní bitvu

Změnu ve středu večer schválili poslanci, ale pouze hlasy členů koaličních stran. Stejně jako předchozí návrh, i toto řešení vyvolalo kritiku, a to ze strany opozice, církví a odborů. Právě odborový svaz ÖGB už avizoval, že zváží právní kroky. Někteří zástupci evangelické církve hrozí, že záležitost poženou k ústavnímu soudu. 

Ani odborníci se totiž neshodnou na tom, jestli vláda může svým rozhodnutím zrušit svátek, který je – byť jen pro členy některých církví – zakotven ve stále platné obecné kolektivní smlouvě uzavřené mezi komorou zaměstnavatelů a hlavními odbory. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 31 mminutami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 59 mminutami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 5 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 5 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánovčera v 12:54
Načítání...