Mezi státní svátky přibude od příštího roku také velikonoční Velký pátek. Lidovecký návrh, pod který se podepsali zástupci všech sněmovních frakcí vyjma KSČM, prošel v Senátu nejtěsnější většinou v rámci novely, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Češi tak budou mít během roku celkem 13 dní pracovního klidu.
Velký pátek bude opět svátek, rozhodli senátoři
Velký pátek bude opět svátek, rozhodli senátoři (zdroj: ČT24)
- Pro novelu v Senátu hlasovalo 38 ze 75 přítomných senátorů, pro byli lidovci.
- Sociální demokraté se k ní postavili většinou zdrženlivě.
- Z klubu Strany práv občanů a komunistů ji nepodpořil nikdo.
Důvodem těsného hlasování nebyl Velký pátek, ale to, že řada senátorů chtěla novelou 17. listopad, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, opět oficiálně připomínat i jako Mezinárodní den studentstva. Na hlasování o toto doplnění se ale nedostalo, stejně jako na návrh Zdeňka Škromacha (ČSSD), aby se Mezinárodní den seniorů připomínal 1. října jako oficiální významný den.
Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je svátkem v řadě evropských států. Připomínají si ho například v Německu, Rakousku, na Slovensku i ve skandinávských zemích. Předkladatelé v čele s lidovci zdůrazňují, že Velikonoce podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky vzhledem ke kulturní tradici a zvykům i ateisté.
Velikonoce a lidská práva
Přesto nebylo hlasování o Velkém pátku úplně hladké. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) například uvedl, že podle Listiny základních práv a svobod se stát nesmí vázat ani na výlučnou ideologii ani na náboženské vyznání a že 70 procent Čechů je bez vyznání.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) namítl, že Velký pátek je součástí křesťanských kořenů české státnosti. „Ať se to komu líbí, nebo nelíbí, tak křesťanství je jeden z nejsilnějších kořenů naší státnosti,“ prohlásil. Jiří Čunek (KDU-ČSL) pak dodal, že chápání křesťanské Evropy, „rozmělněné jen do lidskoprávních tezí“, je jednou z příčin současného dění na starém kontinentu, eskalovaném migrační krizí.
Pomlázka šohajů ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku
A stranou podle nich nesmí zůstat ani sociální stránka zařazení Velkého pátku mezi svátky, které jsou dny pracovního klidu. V základních a středních školách jsou totiž v tento den prázdniny a novela by rodinám umožnila strávit čas společně, uvedl předseda lidoveckých poslanců Jiří Mihola a zároveň dodal, že Velký pátek byl státním svátkem i v někdejším Československu. Zrušen byl až za komunistického režimu v roce 1951.
Velký pátek by měl být jako státní svátek obnoven už příští rok vzhledem k tomu, že zákon má začít platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Dopad na ekonomiku bude minimální
Ministerstvo financí podle důvodové zprávy spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Reálný dopad by prý ale byl podle jiných výpočtů mnohem nižší, nejvýše 0,1 procenta. Dopady na hospodářství by tak byly údajně zanedbatelné. Právě ekonomickými dopady dalšího volného dne argumentovali v minulosti odpůrci rozšiřování státem uznávaných svátků.
- Den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus, je ve znamení přísného půstu, smutku, ticha a rozjímání.
- Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne.
- Z hlediska historického je existence Ježíše Krista zaručena. Nicméně zda jde skutečně o mesiáše, to je podle historika Petra Kubína záležitost víry. Proti Ježíšovi byl veden jednoduchý proces. „Byl obviněn z velezrady, židovská velerada jej nařkla, že se považuje za židovského krále, a takto byl ten spor předložen civilnímu správci, prefektu Pontiu Pilátovi, který ze strachu, aby nebyl obviněn, že toleruje vzpouru, vyhověl veleradě a dal Ježíše popravit,“ komentuje Kristovu smrt historik Kubín. Podle něj Ježíš zemřel s velkou pravděpodobností 7. dubna roku 30, a to ve věku 37 nebo 38 let.