Rakušané by měli letos slavit Velký pátek jako svátek, ale pouze částečně. Spolková vláda se totiž dohodla, že den, kdy si křesťané připomínají smrt Ježíše Krista, svátkem bude až od dvou odpoledne. Ministři tak reagovali na nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU, který označil dosavadní ustanovení, podle nějž je Velký pátek svátkem jen pro členy některých církví, za diskriminační. Vládní kompromis neudělal radost zaměstnancům ani zaměstnavatelům a stal se i terčem vtipů v médiích a na sociálních sítích.
Rakušané měli dosud o Velikonocích volno jen na Velikonoční pondělí, Velký pátek byl svátkem pouze pro členy starokatolické církve, evangelických církví augsburského a helvetského vyznání a evangelické církve metodistické. Pro všechny ostatní Rakušany včetně členů římskokatolické církve, ke které se podle posledního sčítání lidu hlásí téměř tři čtvrtiny obyvatel země, byl Velký pátek běžným pracovním dnem.
Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku ovšem na konci ledna rozhodl, že rakouský zákon o velkopátečním svátku je diskriminační, neboť nepřistupuje ke všem obyvatelům země rovně.
Soudu vadila mimo jiné pasáž, podle níž musí zaměstnavatel těm zaměstnancům, kteří mají kvůli svému vyznání nárok na pracovní volno, vyplácet zvláštní příplatek, pokud na Velký pátek přesto pracují.
Zatím není jasné, jestli budou muset zavřít obchody
Rakouská vláda, kterou tvoří lidovci (ÖVP) a Svobodní (FPÖ), se dohodla, že Velký pátek bude státním svátkem pro všechny obyvatele země, ovšem pouze zčásti. Ráno budou muset ještě lidé do práce, svátek začne až ve 14:00. Poprvé by mělo toto ustanovení platit již letos, tedy 19. dubna.
Zda budou muset na Velký pátek od 14:00 zavřít obchody, jak je to v případě jiných svátků, zatím není jasné. Pátek před velikonočním víkendem je přitom pro rakouské prodejce potravin po 23. prosinci nejvýnosnějším dnem.
Rakouská vláda se chtěla vyhnout zavedení celodenního svátku, který požadovala levicová opozice. Podle hospodářské komory by totiž celý den pracovního volna stál rakouskou ekonomiku ročně 600 milionů eur (15,4 miliardy korun). Rakousko je přitom již nyní v rámci Unie jednou ze zemí s největším počtem svátků: má jich ročně třináct.
Sebrali nám půlku svátku, stěžuje si biskup
Nespokojenost s novým řešením vyjádřili jak zástupci hospodářství, tak církví. Částečný svátek pro všechny Rakušany bude znamenat „další masivní zatížení všech oborů“, uvedl šéf Hospodářské komory Rakouska Karlheinz Kopf. Podniky podle něj řešení bude stát dvě stě až tři sta milionů eur.
Zaměstnanecké svazy a odbory, které požadovaly celodenní svátek pro všechny, vládu kritizovaly, že si zákon nechala nadiktovat od zaměstnavatelů.
Nespokojenost vyjádřili i představitelé církví, kterých se původní zákon týkal. „Sebrali nám půl svátku,“ postěžoval si biskup evangelické církve augsburského vyznání Michael Bünker. Podle něj je pro věřící jeho církve důležité mít na Velký pátek volno i dopoledne, kdy se koná množství bohoslužeb. Solidaritu s evangelíky, „kteří ztratí něco důležitého“, vyjádřil i zástupce římskokatolické církve Peter Schipka.
„Kristus děkuje rakouské vládě“
Vládní rozhodnutí se také stalo terčem vtipů v některých médiích a na sociálních sítích. Satirický zpravodajský web Tagespresse například vydal článek, v kterém si Ježíš Kristus libuje, že nyní může zemřít až ve dvě hodiny odpoledne.
„Teď už nemusím dopoledne absolvovat tu těžkou křížovou cestu a nemusím nahoru tahat ten pitomý krám, ale mám volno a můžu trochu odpočívat,“ „děkuje“ v textu Kristus rakouské vládě za toto „rakouské řešení“.
Někteří uživatelé sociální sítě Twitter zase poukazují na podle nich „polovičatost“ řešení. Navrhují proto, že v restauracích by mohli lidé vykouřit jen polovinu cigarety nebo že by se na dálnicích mohlo jezdit rychlostí až 140 kilometrů v hodině, ale jen se dvěma koly.
