Velký pátek je pro křesťany důležitým velikonočním dnem. Připomínají si totiž ukřižování Ježíše Krista. Je pro ně zároveň dnem velkého smutku, a proto není na oltářích v kostelech žádná výzdoba. V rozhovoru pro Českou televizi vysvětluje význam Velkého pátku spisovatelka a historička Valburga Vavřinová.
Věřící během největšího velikonočního svátku dodržují přísný půst, který prožívají v rozjímání. „Křesťané si na Velký pátek připomínají příchod Ježíše Krista na zem v podobě člověka, který vrcholí odsouzením, cestou na Golgotu, ukřižováním a uložením do hrobu,“ upozornila Vavřinová a doplnila, že v kostelech mimo jiné nezvoní zvony a nepoužívají se ani varhany.
„Jde také o den, který křesťanům otevírá cestu Bílé soboty, kdy Ježíš spočinul v hrobě. Dříve se odpočívalo a nekonaly se žádné liturgické mše.“
Na Velký pátek se také podle pověstí otevírá země s ukrytými poklady, pro které se můžou vydat jen odvážní lidé. „V Bibli se uvádí, že v okamžiku smrti Ježíše Krista se roztrhla chrámová opona a pukla skála. V současnosti se ale na tento fakt díváme tak, že došlo k neporozumění původního výkladu. Je možné, že prvotní církev kázala v latině a že došlo k jeho nepochopení,“ konstatovala Vavřinová.
Historička zároveň připomněla, že by se na Velký pátek nemělo uklízet, prát ani péct a že se lidé v tento den ještě za svítání koupali v řekách a potocích, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok.
V Bibli se o vejcích nedočteme
K Velikonocím se v dnešní době váže celá řada lidových tradic. Neodmyslitelně k nim patří pečení velikonočního beránka, barvení vajíček či zdobení kraslic.
„S kraslicemi je to trošku tajemná záležitost, protože v Bibli se o vejcích nedočteme. Dochovala se ovšem úžasná středověká poezie, která je zaměřena na oběť Ježíše Krista, kde je velmi často zmiňována symbolika vejce jako schránky, ve které přebývá život. Pokud je vejce prázdné, vyfouknuté, jde o prázdný hrob. Pokud je plné, nafouknuté, může z něj vzejít nový život,“ dodala Vavřinová.
