Květnou nedělí začal pašijový týden, křesťané si připomínají konec života Ježíše Krista. Také končí čtyřicetidenní postní období, jehož smyslem je duchovní očista před Velikonocemi. Papež František při mši odsoudil teroristický útok v koncertním sále v Moskvě, který označil za urážku Boha. Boží hod velikonoční letos vychází na 31. března.
Květnou nedělí začal pašijový týden. Papež na mši odsoudil teroristický útok v Moskvě, vynechal ale kázání
Na Květnou neděli si věřící připomínají Kristův vjezd do Jeruzaléma a poslední týden jeho života. V kostelích se světí třeba vrbové či březové proutky a jiné zelené větvičky, které jsou symbolem palmových ratolestí, kterými byl Kristus vítán v Jeruzalémě. Při bohoslužbách se pak předčítají vyprávění o utrpení Ježíše Krista nazývané pašije.
Mši pro desítky tisíc lidí v neděli sloužil papež František na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Odsoudil během ní páteční teroristický útok v Moskvě jako zbabělý zločin, který je urážkou Boha, a ujistil, že se modlí za jeho oběti.
Květná neděle v Praze
Na poslední chvíli však zcela vynechal četbu kázání. V posledních týdnech 87letý papež trpěl opakovanými záněty průdušek a chřipkou. Pověřil proto svého pobočníka, aby za něj četl jeho projevy. Text připravený pro nedělní kázání však nebyl přečten vůbec. Je přitom velmi neobvyklé, aby papež zcela vynechal homilii při tak významné příležitosti, jakou je Květná neděle, upozornila agentura Reuters.
Vatikán bezprostředně nevysvětlil, proč papež kázání vynechal. Televizní přenos místo detailního záběru papeže několik minut zabíral jen shromáždění věřících. František, zahalen v rudém rouchu, nicméně mši, která připomíná Ježíšův příjezd do Jeruzaléma, nadále předsedal a pronášel modlitby.
Věřící si připomínají Kristovo utrpení a zmrtvýchvstání
Květná neděle se slaví od sedmého století a je spojena s řadou náboženských i světských zvyků. Lidé například přinášeli v procesích do kostela větvičky, které pak svazovali stuhami. O Květné neděli se pak nemělo péct, protože lidé věřili, že by se zapekly i květy na stromech a loukách a nebyla by žádná úroda. Zvykem také bylo vymetat dům zelenými ratolestmi, které měly vyhnat veškeré neřesti.
Po Květné neděli následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Následně Velký pátek připomíná den, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, poté nočními obřady přechází ve Velikonoční neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.
Velikonoční pondělí už patří hlavně lidovým zvykům oslavujícím konec zimy a příchod jara. Je spojeno s koledou, pomlázkou nebo kraslicemi symbolizujícími znovuzrození. Boží hod velikonoční se slaví první neděli po prvním jarním úplňku, a letos tak vychází na 31. března.
