Křesťanská centra na Blízkém východě letos čekala na příliv tradičních adventních návštěvníků marně. Začátkem prosince totiž izraelská vláda opět uzavřela hranice pro zahraniční turisty. Například město Nazaret na severu země je ale na těchto příjmech závislé.
Pandemie poznamenala vánoční turismus Nazaretu. Městu se ekonomicky daří čím dál hůře
Události: Pandemie a turismus v Nazaretu (zdroj: ČT24)
Vánoční trhy v Nazaretu sice na rozdíl od Česka otevřené jsou, jenže chybí tam lidé. V listopadu se vracel optimismus, ale skončilo to jinak. „Skoro všechny hotely jsou zavřené. Nezaměstnanost je nad čtyřiceti procenty, přitom před pandemií byla šest až sedm procent,“ vysvětlil starosta Nazaretu Ali Salam.
V místních hotelích se statistika přetavuje v pochmurnou realitu prázdných chodeb a pokojů. „Když srovnáváme prosinec s prosincem, jsme zhruba na třetině obsazenosti ve srovnání s dobou před koronavirem. V meziročním srovnání jsme na méně než dvaceti procentech,“ uvedl manažer jednoho takového hotelu Chaim Salami.
Zůstali pouze tuzemští turisté. Ti ale přijíždějí jen o víkendech a v lednu ani to ne. Pro křesťanské Araby jsou přitom svátky a s tím spojená turistika jedním ze zdrojů identity.
„Vánoční strom u našeho pravoslavného kostela Zvěstování je možná největším vánočním stromem na celém Blízkém východě,“ vysvětlil pravoslavný kněz z Nazaretu. Nazaret je zmiňován v Novém zákoně, žili tam Josef a Marie. Proto se říká Ježíš Nazaretský. I dva tisíce let poté se tam lidé modlí ke křesťanskému Bohu.
Obyvatelstvo spolu vychází
Život v Nazaretu se ale netočí jen okolo Vánoc. Ostatně ve městě tvoří křesťané už jen necelou třetinu obyvatelstva. Ještě před sedmdesáti lety jich tam byla většina. Teď je město převážně muslimské.
Předseda křesťanského sdružení v Nazaretu Nabíl Totrí uvádí, že jsou moudrou menšinou a s ostatními vyjít umí.
Starosta je muslim. Před jeho kanceláří ale bliká vánoční stromek. Říká, že vztahy jsou bezkonfliktní. „Není tu žádný problém. Každý, kdo přijde do Nazaretu, se tu cítí jako doma,“ konstatoval.
Na kopci nad arabským Nazaretem stojí židovské město Nof Ha-Galil. Stěhuje se tam stále víc arabských křesťanů. Dá se to vykládat optimisticky, jako propojování kultur, ale i skepticky – jako důkaz, že život dole v Nazaretu není tak idylický.
„Rozpočtové prostředky tady v Nazaretu nejsou takové jako v židovských částech země. Takže naši lidé odcházejí do Haify, do Nof Ha-Galil a dalších židovských měst kvůli kvalitnějšímu životnímu standardu,“ vysvětlil Totrí.
S pokračujícím odchodem křesťanů by Nazaret mohl kromě příjmů z turistiky ztratit i velkou část své identity.