„Kdy slavíte Vánoce?“ Zatímco jinde by tato otázka vyvolala maximálně údiv, na Ukrajině je dlouhodobě předmětem diskuzí a sporů. V zemi přibývá lidí, kteří Vánoce slaví dvakrát, tedy jak v tradičním lednovém termínu, který vychází z juliánského kalendáře, tak v prosinci jako většina světových křesťanů. Roste také počet těch, kteří upřednostňují prosincový termín oproti dosud tradičnímu lednovému. Rovněž ukrajinská pravoslavná církev letos poprvé umožnila oslavy ve svých farnostech už 25. prosince. Částečně to zdůvodnila ruskou agresí, která se do oslav promítá i jinak.
Bez trhů a koncertů, ale v kostele i 25. prosince. Ruská agrese mění oslavy ukrajinských Vánoc
Ukrajinská pravoslavná církev (UPC) už v minulosti povolila modlitby 25. prosince a letos budou moci farnosti v tento den poprvé pořádat i vánoční bohoslužby, pokud si to budou přát. „Den Vánoc nepřesouváme. Bude to další den bohoslužeb navíc,“ řekl webu Politico mluvčí církve, arcibiskup Jevstratij Zoria.
Církev podle svého vyjádření vycházela mimo jiné z předpokladu, že kvůli trvající ruské agresi by se mohly vyhrotit spory o termín konání Vánoc. Dále uvedla, že reaguje na četné žádosti a diskuzi, která dlouhodobě probíhá v ukrajinské společnosti.
Metropolita Epifanij, hlava ukrajinské pravoslavné církve, už dříve prohlásil, že očekává, že do deseti let Ukrajinci přejdou ke slavení Vánoc podle gregoriánského kalendáře.
Dvoje Vánoce
Ukrajinci slaví Vánoce tradičně 7. ledna, kdy se podle juliánského kalendáře narodil Ježíš Kristus a kdy je slaví ruští pravoslavní věřící. Lednového data se kromě pravoslavné církve zatím drží i ukrajinská řeckokatolická církev.
Už od roku 2017 je ale dnem volna a státním svátkem i 25. prosinec. Tehdy šlo o vstřícný krok vůči ukrajinským katolíkům a protestantům, kteří slaví Vánoce v prosinci, připomíná web RBK-Ukrajina.
Každý rok ale přibývá Ukrajinců, kteří Vánoce slaví společně s Evropou 25. prosince, a snižuje se podíl těch, kteří je slaví 7. ledna. Zatímco loni se pro tradiční lednové datum vyjádřilo 71 procent Ukrajinců, letos už je to pouze 55 procent. Ukazuje to telefonický průzkum společnosti Rating, který se uskutečnil v druhé polovině listopadu a který nezahrnuje obyvatele Krymu, Donbasu a okupovaných oblastí, kde v době šetření nebyl ukrajinský mobilní signál.
Výhradně v prosinci slaví letos podle průzkumu Vánoce jedenáct procent Ukrajinců (oproti čtyřem procentům loni) a v oba termíny už každý čtvrtý (loni to byla přibližně desetina).
Klesl také podíl Ukrajinců, kteří slavení Vánoc 25. prosince odmítají. Proti se vyslovila jen necelá třetina, přičemž loni to bylo bezmála šedesát procent. Naopak 44 procent přesun oslav na 25. prosince podporuje, loni to byla jen zhruba čtvrtina.
V prosinci slaví Vánoce kromě katolíků a většiny protestantů také pravoslavné církve v Řecku, Rumunsku, Bulharsku, Albánii, na Kypru, v Česku, na Slovensku či v USA. V lednu se kromě Ruska slaví také v Srbsku a na některých místech v Gruzii, Řecku, Arménii, Kyrgyzstánu, Kazachstánu a Polsku, uvádí RBK-Ukrajina.
Gregoriánský kalendář zavedl papež Řehoř v roce 1582. Území současné Ukrajiny, které bylo tehdy součástí Polsko-litevské unie, ale zůstalo i přes pokusy některých řeckokatolických biskupů u juliánského kalendáře, připomíná The Guardian.
Za první světové války zavedla diecéze v dnešním západoukrajinském Ivano-Frankivsku oslavy Vánoc 25. prosince, změna ale narazila na odpor tradicionalistů, inteligence i mocné ruské pravoslavné církve. Po ruské revoluci přešli bolševici pro civilní účely na gregoriánský kalendář, ale moskevský patriarchát se nadále držel juliánského.
Ruská pátá kolona
Otázka, kdy slavit Vánoce, je na Ukrajině dlouhodobě předmětem sporů. V lednovém termínu, který je stále pro většinu Ukrajinců preferovaným datem, si je připomíná i ruská pravoslavná církev (RPC), jejíž patriarcha Kirill je velkým podporovatelem ruské invaze na Ukrajinu.
Ukrajinské úřady v posledních týdnech vedou tažení proti vlivu ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu (UPC-MP), která je loajální Moskvě. UPC-MP je považována za pátou kolonu Kremlu v zemi a někteří její představitelé čelí vyšetřování kvůli podezření z kolaborace. UPC-MP sice v květnu vyhlásila nezávislost na ruské pravoslavné církvi, své prohlášení ale zatím nedoprovodila přesvědčivými praktickými kroky, a UPC ho proto nepovažuje za důvěryhodné.
V roce 2020 se 34 procent Ukrajinců hlásilo k UPC a čtrnáct procent k UPC-MP. Téměř osmadvacet procent lidí uvádělo, že jsou pravoslavní věřící, ale nehlásí se k žádné církvi, něco přes osm procent se pak označilo za řecké katolíky. UPC v té době měla asi sedm tisíc farností, z nichž šest set k ní přešlo z UPC-MP za předchozí rok, UPC-MP měla asi devět až deset tisíc farností. Po začátku letošní plnohodnotné pozemní ruské invaze přešla k UPC další tisícovka farností od UPC-MP, uvádí Politico.
Příklon k oslavě Vánoc 25. prosince tak je součástí rozsáhlejšího procesu odstraňování symbolů Ruska, Sovětského svazu a komunismu, který začal poté, co Rusko Ukrajinu v roce 2014 napadlo, připomněl The Guardian. „Neříkáme tomu derusifikace. Jde o vypořádání se s důsledky ruské totality,“ řekl podle něj nedávno ministr kultury Oleksandr Tkačenko.
„Tradice může být progresivní nebo regresivní. Musíme se odklonit od ruských kulturních a duševních tradic. Drží nás jako rukojmí,“ citoval britský web Tarase Pšenyčného, profesora církevní historie z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě. „Musí se to dělat opatrně, ale musí se to udělat. Rusko používá své pravoslavné farnosti na ukrajinském území jako ideologickou zbraň.“
Návrat svatého Mikuláše
Odklon od tradic spjatých s Ruskem či Sovětským svazem se projevuje také v symbolickém návratu svatého Mikuláše. Jeho postava je spjata s oslavou 19. prosince (6. prosince podle gregoriánského kalendáře), kdy hodné děti dostávají podle tradice pod polštář dárky, zatímco zlobivým přinese Mikuláš prut.
V době Sovětského svazu byl Mikuláš vytlačován dědou Mrázem, který naděluje na přelomu roku pod stromeček a který zůstává i v současnosti pro mnohé rodiny tradicí, uvádí agentura Unian. Leckde tak dostávají děti dárky dvakrát.
Podle průzkumu z roku 2017 očekávalo 27,5 procenta Ukrajinců dárky od dědy Mráze, něco přes čtrnáct procent od svatého Mikuláše a dvě procenta od Santa Clause. Téměř 29 procent uvedlo, že nedostává dárky od žádného z nich. Stále více rodin ale dědu Mráze opouští a vrací se k Mikulášovi.
- Svátkům předchází čtyřicetidenní půst.
- Vánoční období začíná 6. ledna Svatým večerem. Poté, co vyjde první hvězda, se rodina sejde u Svaté večeře, která by se měla skládat z dvanácti postních jídel. Nejdůležitějším z nich je kuťa, pokrm z pšenice, máku a medu, součástí mohou být i další suroviny jako oříšky či rozinky.
- Mezi vánoční symboly patří diduch (snop z obilí, který symbolizuje duchy zemřelých předků) či vertep (přenosné loutkové divadlo představující betlém či označení pro živé představení).
- Vánoční stromečky zdobí někde „pavučiny“ či ozdoby v podobě malých pavoučků a pavoučích sítí, takzvané pavučky. Odkazuje to k legendě o vánočním pavoukovi, podle které žila kdysi chudá vdova s dětmi, které si nemohly dovolit ozdobit stromeček. Když se ráno o Vánocích vzbudily, stromeček byl pokrytý pavučinami, které se s prvními slunečními paprsky proměnily ve zlato a stříbro. Tato tradice je známá spíše na západě země, kde se vyrábějí také pavouci ze slámy.
- O Vánocích se zpívají koledy, v poslední den roku o Štědrém večeru (podle juliánského kalendáře spadá na 13. ledna) pak takzvané ščedrivky. Nejznámější ukrajinskou ščedrivkou je píseň, která se na Západě proslavila pod názvem Carol of the Bells.
- Poslední den v roce je spjatý s karnevalem, který se nazývá Malanka.
- Vánoční období končí 19. ledna Svátkem Křtu Páně, o němž se otužilci koupou v řekách.
- Zdroje: Ukraine.ua, Ukraine.com, NY Times
Zrušené svátky
Ruská válka má i mnohem prozaičtější dopady na letošní ukrajinské Vánoce, než je povzbuzení diskuze o datu oslav či debata o tom, kdo nosí dárky. Někteří Ukrajinci kvůli ní například přijdou o část volna.
Za normálních okolností platí, že pokud připadají hlavní náboženské nebo státní svátky na volný den, je dnem pracovního klidu i následující pondělí po něm. Vzhledem k tomu, že na přelomu roku připadají tři svátky na neděli 25. prosince, neděli 1. ledna a sobotu 7. ledna, měli by Ukrajinci volno ještě vždy v pondělí po každém z těchto svátků.
Kvůli válečnému stavu jsou ale v zemi svátky zrušeny a zaměstnanci státních úřadů tak místo volných pondělků musejí do práce. Soukromé firmy mohou svým pracovníkům volno dát.
V souladu s válečným stavem se ruší i vánoční trhy či koncerty a válka zasahuje i do umísťování vánočních stromů. Druhé největší ukrajinské město Charkov ho z bezpečnostních důvodů postavilo ve vestibulu metra.
Vánoční strom v charkovském metru
Kyjevský „strom nezlomnosti“
Také vedení Kyjeva váhalo, zda strom v době války rozsvěcet. I hlavní město je častým terčem ostřelování a útoků na kritickou infrastrukturu, jejichž následkem jsou masivní výpadky proudu. Na Sofijském náměstí v centru Kyjeva se ale nakonec přece jen rozsvítil strom v barvách ukrajinské vlajky, který starosta Vitalij Klyčko nazval „stromem nezlomnosti“.
„Jsem přesvědčen, že touha po míru a vítězství, o kterých sní Ukrajinci dnes, na svatého Mikuláše Divotvorce, se určitě splní,“ uvedl Klyčko v den rozsvícení – 19. prosince, tedy na svátek svatého Mikuláše.
Oslavy jsou ale skromnější než v předchozích letech, letos má strom dvanáct metrů, zatímco loni měřil jednatřicet metrů. Děti i dospělí si nicméně podle Klička zaslouží radost ze svátků a oslav Nového roku navzdory ruské agresi.
