Svatý Mikuláš

Rodiče stále častěji požadují, aby při návštěvě mikulášské trojice přímo v rodině čert zůstal v pozadí nebo dokonce vůbec nechodil. Trend potvrzují oslovené mikulášské skupiny. Některé už zvolily i mírnější masky. Psycholožka Šárka Miková souhlasí s tím, že čertovské strašení není vhodným nástrojem k výchově dětí.

„Kdy slavíte Vánoce?“ Zatímco jinde by tato otázka vyvolala maximálně údiv, na Ukrajině je dlouhodobě předmětem diskuzí a sporů. V zemi přibývá lidí, kteří Vánoce slaví dvakrát, tedy jak v tradičním lednovém termínu, který vychází z juliánského kalendáře, tak v prosinci jako většina světových křesťanů. Roste také počet těch, kteří upřednostňují prosincový termín oproti dosud tradičnímu lednovému. Rovněž ukrajinská pravoslavná církev letos poprvé umožnila oslavy ve svých farnostech už 25. prosince. Částečně to zdůvodnila ruskou agresí, která se do oslav promítá i jinak.

Advent není věcí jen zemí s převážně křesťanskou tradicí. Postava, která roznáší dárky, vánoční stromeček a ozdoby si našly cestu i do států, kde jsou křesťané nepočetnou menšinou. Jedním z nich je i Turecko.

Do terénu vyrážejí Mikulášové s anděly, ale z pohledu dětí hlavně s čerty. Zatímco na Mikuláše a anděla se děti zpravidla těší, u čerta to bývá naopak. Že se děti trochu bojí, není podle psycholožky Olgy Kučerové na škodu, za důležitou ale považuje i ochranitelskou roli přítomných rodičů. Varuje především před tím, aby přicházeli obzvlášť strašidelní čerti na mikulášské akce do škol. Když se čertovská „nadílka“ přežene, hrozí dlouhobobé následky na psychiku, které se projeví třeba pomočováním. Potom je vhodné vyhledat psychologa.

Pravoslavní věřící se vydali v ruské Kirovské oblasti na pouť, která oslavuje svatého Mikuláše. Ten je pro obyvatele Ruska jedním z nejrespektovanějších světců. Dle informací místních médií nejméně sedmnáct tisíc poutníků s batohy na zádech (a někteří bosí) vyrazilo na pětidenní stopadesátikilometrovou cestu z města Kirov do vesnice Velikoreckoj, kde svoji pouť zakončí.