Rodiče stále častěji požadují, aby při návštěvě mikulášské trojice přímo v rodině čert zůstal v pozadí nebo dokonce vůbec nechodil. Trend potvrzují oslovené mikulášské skupiny. Některé už zvolily i mírnější masky. Psycholožka Šárka Miková souhlasí s tím, že čertovské strašení není vhodným nástrojem k výchově dětí.
Čerta nechte za dveřmi. Rodiče pomalu ustupují od strašení dětí
„Moderní rodiče nechtějí děti strašit. Při objednání nám ve zprávách rovnou napíšou, že máme čerta nechat za dveřmi,“ potvrzuje aktuální přístup velkého množství rodičů Kristýna Pavlíčková, členka brněnské studentské skupiny, která v maskách navštěvuje omladinu začátkem prosince.
Domov jako bezpečné místo
S tím souhlasí i Pavel Bouc z Čimic. „Rodiče nás předem kontaktují a přejí si pouze Mikuláše a anděla na předání dárků, i náš čert tak občas čeká za dveřmi,“ potvrzuje. Stejně je na tom čert ze skupiny Tomáše Šulce z Kolína. „Rozhodně si všímám, že si rodiče čím dál častěji přejí mít čerty spíše v pozadí a chtějí méně strašit. Také se stává, že je do místnosti vůbec nepouštějí, protože považují domov za bezpečné místo, kde nechtějí, aby se děti cítily ohroženě,“ řekl České televizi.
Domluvit se na speciálních požadavcích ještě před mikulášskou návštěvou je podle Šulce také novinka posledních let. „Před vstupem se vždy bavíme s rodiči o průběhu návštěvy. Automaticky se ptáme, zda chtějí, aby byli čerti mírnější nebo více zlobiví. Tohle dříve tak samozřejmé nebylo,“ dodává.
Podobně to vnímá také Robert Panák z Prahy. „Je pravda, že se často setkáváme se speciálními prosbami rodičů, jako zda by mohl být čert méně rušný či divoký. I ten náš je tedy občas upozaděn a v popředí musí zejména pracovat Mikuláš s uklidňujícím andělem,“ uvedl.
Větší starostlivost rodičů se u příležitosti Mikuláše začíná projevovat i podle člena zastupitelstva obce Konecchlumí Eduarda Knotka, který má na starosti kulturní události. Před návštěvou mikulášské skupiny rodiče vyplní on-line dotazník, v němž uvedou, zda si přejí, aby dítě navštívil i čert. „Čím dál více se setkáváme s frázemi typu ‚Nechoďte s čertem‘, ‚Pozor, nestrašte‘,“ dodal.
Samuel Veselý, který jezdí se svou uměleckou agenturou po celé republice více než deset let, s ohleduplným přístupem rodičů souhlasí: „Jsem vždy rád a preferuji, když rodiče čerta nevyžadují.“ V současnosti se to podle něj týká zhruba pětiny domácností.
Vzhled čerta je klíčový
Rozhodujícím faktorem při návštěvě čerta může být i samotná maska. „Asi 99,8 procenta rodičů vyžaduje čerta jen se zašpiněným obličejem, tedy bez masky, nechtějí ani krampusáka,“ specifikuje Veselý. I Panák dodává, že jejich čert vypadá spíš mile než zuřivě. Jsou ale i rodiny, kde má čert co dělat, aby se zlobivé dítě skutečně bálo.
Brněnská skupina Pavlíčkové se trendu přizpůsobila vlastním způsobem. „Jelikož jsme z generace, kdy už se ‚míň straší‘, přizpůsobili jsme i čerta a máme 160 centimetrů vysokou roztomilou čertici. Nejdřív jsme se báli, že budou lidé chtít čerta strašidelnějšího, ale máme na to velmi pozitivní ohlasy. I rodiče, kteří čerta nejprve nechtějí, nakonec s jeho návštěvou souhlasí,“ říká.
Psychologové: Čert jako výchovný nástroj? Rozhodně ne
Navzdory popsanému trendu se některé mikulášské skupiny setkaly i s rodiči, kteří chtěli využít čerta k potrestání dítěte například za občasné počůrávání. Podle Šulce také stále existují rodiny, které vyžadují například symbolické strčení ratolesti do pytle.
Psycholožka Šárka Miková se s takovým konceptem strašení neztotožňuje. „Přítomnost čerta opravdu důležitá není a rozhodně není výchovná. Rodiče mají tendenci nahrazovat tím svou vlastní zodpovědnost ve výchově. Pokud mám úzkostné dítě, rozhodně bych to vynechala. Rozdíl mezi dobrem a zlem můžeme dětem ukazovat v jiných běžných situacích, které nezahrnují nadpřirozené bytosti,“ vysvětluje.
Na prvním místě by podle expertky měla být komunikace s dítětem. „Nejlepší je se s ním předem pobavit, zda se s čertem a Mikulášem vůbec chce setkat a nechat ho rozhodnout. Pokud to dítě nechce, rozhodně ho situaci nevystavovat,“ zdůraznila.
