Seriál České televize Ochránce skončil v neděli desátým dílem. Provázely ho pochvalné recenze, vyvolal zájem učitelů i rodičů. Školský ombudsman Ladislav Hrzal potvrdil, že seriál odráží realitu na českých školách. Radost má z toho, že i díky televiznímu Ochránci lidé vědí, že funkce školského ombudsmana existuje a že může nabídnout pomoc, když už si škola neví rady. Hrzal byl hostem Událostí, komentářů.
„V něčem jsem se trošku poznával. Moji známí a kamarádi říkali, že mě poznávají víc, ale myslím, že to už byla jejich fantazie,“ řekl Hrzal, který sám řeší podobné případy jako seriálový hrdina.
Vzpomněl na první díl seriálu, kde žáci šikanovali svou učitelku, která nakonec zemřela – inspirací bylo dění na pražském Třebešíně, kde k takovému případu došlo před pěti lety. „V té době jsem nastupoval na ministerstvo školství a dostal za úkol řešit především šikanu. Asi půl roku potom jsem řešil případ, který byl téměř stejný, akorát neskončil smrtí jako v prvním díle,“ uvedl.
„Agresivní děti se řeší každou chvíli, šikana se stále řeší,“ dodává. Školní šikana je podle něj velice složitá a často nejde ani poznat, že se o ni jedná. Ombudsman se navíc vždy nesetkává s vřelým přístupem ze strany zřizovatele školy nebo jejího vedení. Většinou je ale podle svých slov na škole přijat příznivě i s tím, že tam není proto, aby někoho potrestal.
„Jdu pomoct vyřešit věc, která se stala. Obvykle se snažím spory ve školách nějak zmírnit, pokusit se o vzájemnou dohodu účastníků,“ vysvětlil.
Školní rok s covidem
Loňský covidový školní rok přinesl podle školského ombudsmana řadu specifik, například to, že rodiče najednou byli přítomni vyučování a sledovali, jak se děti s učitelkou přes počítač vzdělávají. „Dostával jsem řadu stížností na to, jak paní učitelka nebo pan učitel vyučuje. Tyhle stížnosti předtím samozřejmě nebyly,“ dodal Hrzal.
V minulém školním roce dostal téměř dva a půl tisíce podnětů. S prací mu pomáhají odborníci z ministerstva a také přiznává, že si podobně jako seriálový Ochránce mnohdy pouští složité případy do soukromí.
„Bohužel se stává, že kolikrát musíte zvolit jedno mezi špatnými řešeními. Celou svou rodinu jsem tím zahlcoval, ptal jsem se jich na jejich názor, navíc moje žena je učitelka a dvě dcery jsou učitelky, takže jsme o tom diskutovali,“ zkonstatoval školský ombudsman.
