Umělá inteligence dokončila Rembrandtovu Noční hlídku. Doplnila části, které v minulosti uřízli

Poprvé po více než třech staletích je možné vidět dílo Noční hlídka kompletní. Obrovský obraz, který vytvořil v roce 1642 nizozemský mistr Rembrandt van Rijn, byl v roce 1715 oříznut ze všech čtyř stran, aby se vešel mezi dvoje dveře na amsterdamské radnici. Muzeum Rijksmuseum nyní doplnilo chybějící části scény podle ranné kopie originálu, k napodobení Rembrandtova stylu pomohla umělá inteligence.

„Noční hlídka, jak je vystavena v Rijksmuseu, se vryla do naší kolektivní paměti. Díky této rekonstrukci nyní vidíme, že kompozice, jak ji namaloval Rembrandt, byla ještě dynamičtější. Je úžasné mít možnost vidět na vlastní oči Noční hlídku tak, jak ji Rembrandt zamýšlel,“ uvedl ředitel muzea Taco Dibbits.

Rozdíly mezi oběma verzemi jsou k vidění zde, vlevo je originál, vpravo umělou inteligencí vylepšená verze:

Muzeum rozšíření obrazu nazvalo Operace Noční hlídka a jeho průběh shrnulo ve videu, které je na jeho stránkách. Umělá inteligence na principu takzvané neuronové sítě si pod dohledem lidských expertů nastudovala ostatní Rembrandtovy obrazy. Pak Rembrandtův styl aplikovala na kopie ze 17. století od malíře Gerrita Ludense, která ukazuje, jak toto dílo původně vypadalo, ale nezachycuje dokonale Rembrandtův styl a barvy.

Podívejte se na verzi s vyznačenými změnami: 

Rekonstrukce Noční hlídky s vyznačenými změnami
Zdroj: rijksmuseum

Ludens zachytil původní nedochovanou podobu. V roce 1715 byl totiž při umisťování díla na amsterodamské radnici obraz oříznut na všech čtyřech stranách. V původní velikosti se totiž nevešel mezi dva sloupy, kam měl být umístěn. Na levé straně po oříznutí zmizely dvě postavy, na vrchní straně vrchol oblouku a dále pak balustráda a okraj schodu. 

Ludensova verze Noční hlídky
Zdroj: rijksmuseum

Milice v plné parádě

Noční hlídka je považována za Rembrandtovo nejambicióznější dílo. Před restaurováním byl obraz 4,5 metru široký, téměř čtyři metry vysoký a vážil 337 kilogramů. Vedle svých rozměrů budí respekt také dramatickým zachycením světla a pohybu. Zadavatelem malby byl starosta a vůdce amsterdamské občanské stráže Frans Banninck Cocq, který chtěl skupinový portrét svých milicí.

Vzácný obraz byl v minulosti opravován již několikrát. V roce 1975 přemohl ostrahu muzea muž s nožem na chleba, řízl do plátna a volal, že „to udělal pro Pána“. Obraz byl lehce poničen nožem už v roce 1911 a roku 1990 postříkán chemikálií.

  • Obraz přes jeho název nezachycuje noční scénu. Tento dojem vznikl díky tmavému nátěru, kterým byl obraz dodatečně natřen. Ve 40. letech 20. století byl při restauraci odstraněn a od té doby má obraz opět původní odstíny. Obraz tedy zachycuje scénu za dne.

Na stránkách Rijksmuseum se dá slavný obraz vidět online v extrémně vysokém rozlišení –⁠ má 44,8 gigapixelů. Virtuální návštěvníci díky tomu mohou pozorovat každý jednotlivý tah Rembrandtova štětce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
před 1 hhodinou

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 3 hhodinami

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 4 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.