Umělá inteligence dokončila Rembrandtovu Noční hlídku. Doplnila části, které v minulosti uřízli

Poprvé po více než třech staletích je možné vidět dílo Noční hlídka kompletní. Obrovský obraz, který vytvořil v roce 1642 nizozemský mistr Rembrandt van Rijn, byl v roce 1715 oříznut ze všech čtyř stran, aby se vešel mezi dvoje dveře na amsterdamské radnici. Muzeum Rijksmuseum nyní doplnilo chybějící části scény podle ranné kopie originálu, k napodobení Rembrandtova stylu pomohla umělá inteligence.

„Noční hlídka, jak je vystavena v Rijksmuseu, se vryla do naší kolektivní paměti. Díky této rekonstrukci nyní vidíme, že kompozice, jak ji namaloval Rembrandt, byla ještě dynamičtější. Je úžasné mít možnost vidět na vlastní oči Noční hlídku tak, jak ji Rembrandt zamýšlel,“ uvedl ředitel muzea Taco Dibbits.

Rozdíly mezi oběma verzemi jsou k vidění zde, vlevo je originál, vpravo umělou inteligencí vylepšená verze:

Muzeum rozšíření obrazu nazvalo Operace Noční hlídka a jeho průběh shrnulo ve videu, které je na jeho stránkách. Umělá inteligence na principu takzvané neuronové sítě si pod dohledem lidských expertů nastudovala ostatní Rembrandtovy obrazy. Pak Rembrandtův styl aplikovala na kopie ze 17. století od malíře Gerrita Ludense, která ukazuje, jak toto dílo původně vypadalo, ale nezachycuje dokonale Rembrandtův styl a barvy.

Podívejte se na verzi s vyznačenými změnami: 

Rekonstrukce Noční hlídky s vyznačenými změnami
Zdroj: rijksmuseum

Ludens zachytil původní nedochovanou podobu. V roce 1715 byl totiž při umisťování díla na amsterodamské radnici obraz oříznut na všech čtyřech stranách. V původní velikosti se totiž nevešel mezi dva sloupy, kam měl být umístěn. Na levé straně po oříznutí zmizely dvě postavy, na vrchní straně vrchol oblouku a dále pak balustráda a okraj schodu. 

Ludensova verze Noční hlídky
Zdroj: rijksmuseum

Milice v plné parádě

Noční hlídka je považována za Rembrandtovo nejambicióznější dílo. Před restaurováním byl obraz 4,5 metru široký, téměř čtyři metry vysoký a vážil 337 kilogramů. Vedle svých rozměrů budí respekt také dramatickým zachycením světla a pohybu. Zadavatelem malby byl starosta a vůdce amsterdamské občanské stráže Frans Banninck Cocq, který chtěl skupinový portrét svých milicí.

Vzácný obraz byl v minulosti opravován již několikrát. V roce 1975 přemohl ostrahu muzea muž s nožem na chleba, řízl do plátna a volal, že „to udělal pro Pána“. Obraz byl lehce poničen nožem už v roce 1911 a roku 1990 postříkán chemikálií.

  • Obraz přes jeho název nezachycuje noční scénu. Tento dojem vznikl díky tmavému nátěru, kterým byl obraz dodatečně natřen. Ve 40. letech 20. století byl při restauraci odstraněn a od té doby má obraz opět původní odstíny. Obraz tedy zachycuje scénu za dne.

Na stránkách Rijksmuseum se dá slavný obraz vidět online v extrémně vysokém rozlišení –⁠ má 44,8 gigapixelů. Virtuální návštěvníci díky tomu mohou pozorovat každý jednotlivý tah Rembrandtova štětce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 5 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...