Alšově jihočeské galerii vadí „naprosto nepochopitelná“ výjimka

Nahrávám video

Čtvrtý stupeň protiepidemického systému, do něhož Česko úderem pátku vstoupilo, znamená mimo jiné uzavření galerií a muzeí. Vybrané výstavy s unikátními zahraničními výpůjčkami ale dostaly výjimku. To považují někteří jiní galeristé a ředitelé muzeí za nespravedlivé. Ozvala se například Alšova jihočeská galerie.

Fungovat stále mohou, s dodržením potřebných opatření, soukromé galerie, pokud se kromě vystavování zabývají i prodejem uměleckých děl. Výjimku hlavní hygienička Jarmila Rážová udělila na žádost ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) také dvěma výstavám ve veřejných institucích, obě totiž prezentují unikátní zahraniční výpůjčky a nelze je prodloužit.

Sluneční králové v Národním muzeu jsou vyvrcholením dlouholetých snah o prezentaci archeologických nálezů ze starověkého Egypta. Rembrandt: Portrét člověka v Národní galerii pak přibližuje jednoho z nejslavnějších malířů. Obě výstavy byly otevřeny už před aktuálním omezením. 

„Tyto výstavy jsou skutečně unikátní. Sluneční králové se chystali desítky let, nebudou se opakovat ani jinde na světě, stejně jako Rembrandt, ten už se takhle také nikdy neobjeví,“ zdůvodnil výjimky ministr kultury. 

Rozhodnutí respektujeme, výjimky nechápeme

Alšova jihočeská galerie patří k těm, které upozorňují na nerovný přístup ministerstva ke kulturním institucím. Podle ředitele Aleše Seiferta je výjimka pro dvě „národní“ instituce „naprosto nepochopitelná“. „Myslím si, že zrovna v galeriích, kde se nařízení striktně dodržují, je nákaza covidem nula,“ podotýká. 

Také podle kraje, tedy zřizovatele, je i galerie schopna dodržet přísná hygienická opatření, aby mohla zachovat provoz. Kraj proto zvažoval, že zažádá o výjimku. A to i přesto, že v současnosti nevystavují žádná zahraniční díla. „Neznáme pravidla, na základě kterých se definuje státní zájem. Žádost budeme dávat ‚nablind‘,“ uvedl vedoucí odboru kultury a památkové péče Patrik Červák. 

Prozatím má ale galerie, jak vládní nařízení vyžaduje, zavřeno. „Padlo rozhodnutí, pořád jsme v právním státě a měli bychom ho respektovat,“ nepochybuje Seifert. Po pár dnech uvolnění se návštěvníkům musely zavřít i další galerie, muzea a památky, zapomenout mohou lidé také na návštěvu kina či divadla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 9 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 11 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.