Nový on-line atlas přináší historické mapy bitev i poutních míst

Mapy bitev, proměn hranic českých zemí, ale i místních výsledků parlamentních voleb nebo poutních míst si lidé mohou prohlédnout na novém webu. On-line Český historický atlas je přístupný od počátku května. Přináší řadu map a doplňujících informací pokrývajících období českých dějin od středověku po 20. století. Akademie věd ČR (AV) o atlasu informovala na webu.

Odborníci atlas rozdělili do několika oddílů. Zahrnují jak vývoj ve změnách hranic českých zemí a místních regionů, tak různorodé informace o obyvatelstvu, víře a náboženství a dopadu historických mezníků. Ohledně obyvatelstva web informuje například o národnostních poměrech v různých regionech a obdobích, rozmístění škol či komunitách krajanů ve světě.

V případě vojenských konfliktů atlas začíná obdobím husitství a končí druhou světovou válkou. V části věnované moderním dějinám si návštěvníci webu prohlédnou třeba rozmístění zajateckých táborů za první světové války, československých jednotek za druhé světové války nebo mapu míst spojených s osvobozováním Čech a Moravy.

Užitečný nástroj pro vědce i širokou veřejnost

Atlas kombinuje mapy, text a doprovodný obrazový materiál. Navazuje na tištěné publikace Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století, který vyšel předloni, a Akademický atlas českých dějin vydaný před sedmi lety. Podle AV má být on-line atlas přístupnější širšímu okruhu uživatelů. Atlas má také anglickou verzi.

Podle AV je portál jedním z výstupů projektu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity ministerstva kultury. V letech 2016 až 2020 na něm pracovali odborníci z Historického ústavu AV, katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT a katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
před 9 hhodinami

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
před 11 hhodinami

Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.
před 16 hhodinami

Obří diplodokové s ocasem jako bič žili i v Evropě. Vědci našli první důkaz

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů experti našli poblíž východošpanělského města Teruel.
před 18 hhodinami

Gruzie kvůli ústupu kavkazských ledovců rozšiřuje monitoring rizik

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.
před 20 hhodinami

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
před 22 hhodinami

AI agenti si při komunikaci tvoří vlastní zkratky, kterým vědci často nerozumí

Modely umělé inteligence (AI) si při vzájemné komunikaci začínají vytvářet vlastní jazykové výrazy a zkratky, kterým lidé rozumí jen obtížně. Podle nového výzkumu se autonomní AI agenti během několika dní společné práce začali domlouvat na nových významech slov a vytvářet vlastní komunikační pravidla. To může ztížit dohled nad jejich chováním, uvedl deník The Guardian. Surreální dialekt jazykových modelů podle jazykovědců připomíná směs prózy irského spisovatele Jamese Joyce a slangových výrazů technologických nadšenců.
před 23 hhodinami

Čínská jeskyně vydala první důkazy o tom, jak žili záhadní denisované

Nové nálezy z čínské jeskyně prozradily spoustu nového o skupině denisovanů, kteří tam žili asi před 160 tisíci lety. Tito blízcí příbuzní moderních lidí podle výsledků výzkumu neměli příliš vyvinuté technologie, což mohlo předznamenat jejich pád.
15. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.