Krajané

Sněmovní volby začaly z důvodu časového posunu nejprve na americkém kontinentu. Jako první měli možnost volit od čtvrteční 19. hodiny středoevropského letního času Češi na zastupitelských úřadech v Brazílii a v Argentině. O hodinu později začalo hlasování na Kubě a na východním pobřeží Spojených států a Kanady ve městech Washington, New York, Ottawa a Toronto. Češi v Americe si letos vybírají mezi středočeskými kandidáty, stejně jako při sněmovních volbách před osmi lety.

Začíná horká fáze volební kampaně před říjnovými parlamentními volbami. Česká televize se ptala zástupců politických stran, čím hodlají přesvědčovat zatím nerozhodnuté voliče. Zazněly například otázky na obranu a bezpečnost, bitcoinovou kauzu, státní rozpočet na příští rok, korespondenční volbu, jednací řád sněmovny, systém obchodování s emisními povolenkami ETS2 a také na to, kdo a jak s kým chce/může vládnout a za jakých podmínek.

Letos poprvé mohou krajané v zahraničí hlasovat ve sněmovních volbách korespondenčně. K tomu musejí být zapsáni na speciálním seznamu zastupitelských úřadů. Posledním dnem pro přihlášení je neděle 24. srpna. Zájem zatím projevilo třiadvacet tisíc lidí, nejvíce v USA, Kanadě a západní Evropě.

O korespondenční volbu je výrazně menší zájem, než ministerstvo zahraničí očekávalo. K podzimnímu hlasování poštou se zatím přihlásilo zhruba devatenáct tisíc krajanů. Resort jich předpokládal až padesát tisíc. Češi žijící v cizině mají poslední týden na to, aby se zapsali na speciální seznam voličů. Lhůta končí příští neděli.

Čechům žijícím v zahraničí se letos vůbec poprvé otevírá možnost volit korespondenčně. Poštou by podle odhadů mohly odvolit desítky tisíc lidí. Ti už kvůli volbám do Poslanecké sněmovny nebudou muset cestovat na zastupitelský úřad, což pro část z nich znamenalo mnohahodinové přesouvání. Požádat o zapsání na seznam voličů je třeba do 24. srpna 2025. Co vše je potřeba splnit pro odvolení poštou? Web ČT24 přináší potřebné informace k využití nové formy hlasování.

O záporech či kladech korespondenční volby do sněmovny, která je určena českým občanům v zahraničí, hovořil v pořadu Interview ČT24 místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. Celý systém považuje za „divný“ a za často složitý na vysvětlování krajanům. Kritizoval také výrok prezidenta Petra Pavla, že nechce ve vládě ty, kteří chtějí vyvést zemi z EU či NATO. „Je to z ideologických důvodů tak dopředu, tak plošně. Je to na hraně chápání ústavy,“ míní. Dodal, že pokud by hnutí ANO skládalo budoucí vládu, tak by trvalo na názoru, že členství v EU je pro Česko příznivé a ke členství v NATO dokonce nemáme ani žádnou bezpečnostní variantu. Rozhovor s Vondráčkem vedla Tereza Řezníčková.

Jejich rodinám vzala české občanství historie, nyní jej chtějí krajané znovu získat. Jde o potomky dětí Nicolase Wintona, židovské uprchlíky nebo ty, kteří utekli před komunisty. Novela zákona, která by těmto lidem české občanství vrátila, už leží přes rok a půl v Poslanecké sněmovně. Politici však říkají, že to nyní není jejich priorita.

Poslanci ve středu začali schvalovat sporné zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Vládní tábor nechal svolat ke koaliční novele mimořádnou schůzi, která zužuje možnosti opozičních obstrukcí v debatě o návrhu programu. Ani tak se však poslanci k hlasování nedostali, v závěru jednacího dne chtěly vystoupit v řádné diskusi čtyři desítky výhradně opozičních zástupců. V jednání budou pokračovat v pátek.

V červnových volbách do Evropského parlamentu nebude možné hlasovat na českých ambasádách a konzulátech v zahraničí. Občané, kteří jsou zapsaní v jejich voličských seznamech, ale ještě mohou požádat o voličský průkaz a hlasovat kdekoliv v Česku. Digitálně je to možné do pátku 31. května. Někteří Češi zase můžou volit kandidátky v jiné evropské zemi, pokud splní tamější podmínky. V Česku mohou k urnám přijít Evropané s trvalým nebo přechodným pobytem a registrací v seznamu voličů.

Sněmovna ve čtvrtek v devět hodin večer přerušila debatu o koaličním návrhu na uzákonění možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Skoro celý jednací den vyplnilo zjevně obstrukční vystoupení předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury, který hovořil téměř jedenáct hodin. Navrhl zamítnutí novely. Podle něj je účelová a není v souladu s ústavou. Po něm vystoupil už jen předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO), který varoval před zvýšením polarizace ve společnosti. Koalice svůj návrh hájí a oponuje tím, že krajané žijící v zahraničí budou moci snáze uplatnit své volební právo. K úvodnímu kolu diskuse o volbě poštou se poslanci opět vrátí v pátek ráno.

Sněmovna od středečního rána v úvodní debatě řešila sporný koaliční návrh na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se protáhla do půlnoci, poté byla schůze přerušena. Zákonodárci budou znovu jednat ve čtvrtek od devíti hodin ráno. Opozičnímu hnutí ANO, které proti novele tvrdě vystupuje, se večer nepodařilo prosadit návrh na přerušení debaty o předloze do konce letošního roku. Do sálu stačil dorazit dostatečný počet zákonodárců koaliční většiny na to, aby tento procedurální návrh neprošel.

Poslance v příštích dnech čekají důležité body. Projednají návrh, podle nějž by se v Česku místo dvou dní volilo jen jeden, koalice hodlá otevřít také debatu o korespondenčním hlasování. Opozice je proti a tvrdý střet se čeká i na mimořádné schůzi k zákonu o České televizi a Českém rozhlase.

„Myslím, že už to nebude dlouho trvat a začneme kritizovat. Protože mnohé věci se nám nelíbí, také i ve vztahu domova k těm krajanům, kteří jsou na druhé straně hranice.“ I tato slova zazněla na konferenci exilového PEN-klubu německé jazykové oblasti pořádaného ve spolupráci s Nadací Konrada Adenauera.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ve Spojených arabských emirátech žijí a pracují zhruba dvě tisícovky Čechů. Kulturně a klimaticky jde o zcela odlišné prostředí. I proto krajané letos uvítali obnovu česko-slovenského spolku.

Češi v zahraničí nejvíce volili do sněmovny koalici PirátiSTAN, která získala polovinu všech odevzdaných hlasů. Druhá byla koalice SPOLU, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, která obdržela třetinu hlasů. Vládní hnutí ANO těsně zůstalo pod pětiprocentní hranici, ostatní kandidující strany a hnutí skončily hluboko pod ní. Češi volící v zahraničí vybírali z kandidátů v Ústeckém kraji.

Boje v Jugoslávii na začátku září 1991 opět eskalovaly – navzdory veškerým snahám mezinárodního společenství zprostředkovat mezi znesvářenými stranami smír. Konflikt se bezprostředně dotýkal také početné české a slovenské krajanské komunity v chorvatském Daruvaru.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Mapy bitev, proměn hranic českých zemí, ale i místních výsledků parlamentních voleb nebo poutních míst si lidé mohou prohlédnout na novém webu. On-line Český historický atlas je přístupný od počátku května. Přináší řadu map a doplňujících informací pokrývajících období českých dějin od středověku po 20. století. Akademie věd ČR (AV) o atlasu informovala na webu.

Českou krajanskou komunitu usazenou na Ukrajině těžce zasáhla už havárie jaderné elektrárny v Černobylu roku 1986, a když československá polistopadová vláda přišla s nabídkou na přesídlení zpět do vlasti, mnozí krajané tuto příležitost vítali. První fází návratu byly takzvané ozdravné pobyty pro děti a mladistvé, jejichž nedílnou součástí byla také intenzivní výuka češtiny.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Ocenit význam krajanů v českých dějinách i jejich roli v současnosti má významný den připomínající Čechy v zahraničí. Jeho datum si mohli vybrat oni sami, vyslovili se pro 4. únor spojený s odchodem Jana Amose Komenského. V historii přitom bylo z čeho vybírat, například čeští krajané ve Spojených státech měli značný vliv na vznik samostatného Československa. Pro návrh na stanovení Dne Čechů v zahraničí se tento týden vyslovila vláda, hlasovat o něm budou poslanci.

Výbor dobré vůle vypravil na Ukrajinu tři letecké zásilky (nejen) materiální pomoci pro volyňské Čechy, těžce postižené havárií jaderné elektrárny v Černobylu roku 1986. Polistopadový zájem o tyto krajany vyvrcholil pozváním k návratu do Československa, jež v průběhu 90. let několik tisíc potomků původních vystěhovalců přijalo a do vlasti předků skutečně přesídlilo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V Paříži působící exulant, básník, překladatel a někdejší šéfredaktor Světové literatury Jan Vladislav při návštěvě vlasti zavítal do studia Aktualit. Jako Čech narozený ve slovenském Hlohovci a česky píšící autor žijící ve Francii odmítal nacionalismus, který v té době hýbal politickým děním v Československu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Předseda české vlády Petr Pithart hovoří před cestou do Spojených států amerických o dluhu, jejž má československá společnost vůči svým krajanům žijícím v zámoří.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Víte, kdo to byl Andrej Sacharov, na jehož památku Evropský parlament každoročně udílí Sacharovovu cenu za svobodu myšlení? Tušíte, jak Václav Havel sovětským kolegům vysvětloval, proč naše republika ze svého názvu vynechá slovo „socialistická“? Obojí se dozvíte v reportáži z Havlovy návštěvy v Moskvě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Prezident Václav Havel s vládní delegací přicestoval do USA. I tady ho čekalo bouřlivé přijetí ze strany krajanů a náročný program včetně setkání s americkým prezidentem Georgem Bushem. Reportáž se vrací také k poslednímu dni Havlovy návštěvy v Kanadě a k jeho setkání s Josefem Škvoreckým.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.