Čechům se otevřely volební místnosti na americkém kontinentu

Sněmovní volby začaly z důvodu časového posunu nejprve na americkém kontinentu. Jako první měli možnost volit od čtvrteční 19. hodiny středoevropského letního času Češi na zastupitelských úřadech v Brazílii a v Argentině. O hodinu později začalo hlasování na Kubě a na východním pobřeží Spojených států a Kanady ve městech Washington, New York, Ottawa a Toronto. Češi v Americe si letos vybírají mezi středočeskými kandidáty, stejně jako při sněmovních volbách před osmi lety.

Volební místnosti na americkém kontinentu byly ve čtvrtek otevřeny od 14:00 do 21:00 místního času a ve stejném časovém rozmezí budou otevřeny ještě v pátek 3. října, kdy začnou i volby ve zbytku světa včetně Česka. V tuzemsku se bude hlasovat kromě pátku také v sobotu 4. října do čtrnácté hodiny.

Poprvé budou voliči v rámci korespondenční formy hlasování vybírat kandidáty ze čtyř nejlidnatějších regionů. V nejzápadnějších evropských státech budou voliči vybírat z moravskoslezských kandidátů, ve zbytku Evropy včetně Kypru, Turecka a Ruska z jihomoravských adeptů na poslanecký mandát. Češi na zbývajících kontinentech vybírají z pražských kandidátek.

Možnost ovlivnit složení dolní parlamentní komory mají čeští občané, kteří trvale žijí nebo jen dočasně pobývají v cizině kvůli práci, studiu či rekreaci.

K volbám v zahraničí se zapsalo do voličských seznamů více než 27 500 Čechů, z nichž zhruba jedenáct tisíc písemně požádalo o volbu poštou. Počet voličů v zahraničí se ale podobně jako při minulých volbách zvýší o ty, kteří přijdou hlasovat s voličským průkazem.

Při sněmovních volbách v roce 2021 přišlo v cizině volit na zastupitelské úřady přes 70 procent z téměř devatenácti tisíc zapsaných voličů. Konkrétně na 111 ambasádách hlasovalo 13 236 lidí, což odpovídá počtu obyvatel menšího města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Drony i auta v klidových zónách. Národní parky loni vybraly na pokutách víc

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
před 7 mminutami

Lince bezpečí přibylo hovorů o sebevraždě

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.
před 40 mminutami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 2 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
před 16 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali letouny L-159 i směřování zahraniční politiky

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.
před 17 hhodinami

O dětské paliativní péči dříve nikdo moc nechtěl mluvit, říká Surovcová

Lea Surovcová, která je přes dvacet let součástí redaktorského týmu České televize, získala za svou práci několik ocenění a aktuálně uspěla v nové kategorii cen Trilobit, kde si odnesla cenu Adama Černého za mapování sociálních témat. Mimo jiné se zabývá dětskou paliativní péčí. „Když jsem tohle téma začala točit před deseti lety, nikdo o tom moc nechtěl mluvit,“ sdělila Surovcová v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Od té doby se podle ní situace změnila. Vážná témata zpracovává ráda, dává jí to dle jejích slov smysl. „Když mě ta rodina pustí dovnitř k sobě, tak se obohacujeme úplně všichni a ty rodiny navíc vnímají, že mohou pro tu péči dál něco udělat,“ popsala redaktorka své zkušenosti.
před 19 hhodinami

„Superúředník“ Fryč po dohodě s premiérem končí ve funkci

Nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč v sobotu končí ve funkci. S premiérem Andrejem Babišem (ANO) se minulý týden dohodl na ukončení své služby a vláda to odsouhlasila v pondělí. Vyplývá to z výsledků jednání kabinetu. Detaily k Fryčově odchodu premiér ani úřad vlády nezveřejnili. Nejvyšší státní tajemník odpovídá mimo jiné za povyšování státních zaměstnanců, koordinuje jejich vzdělávání a řeší případné spory.
před 20 hhodinami
Načítání...