Mariánský sloup by mohl na Staroměstském náměstí stát po 102 letech možná už v létě. Za posledních třicet let o jeho návratu opakovaně hlasovali pražští zastupitelé, po deseti zamítavých hlasováních ale v lednu překvapivě otočili. Jakou roli v tom hrála komunistka Marta Semelová, zjišťoval David Vondráček v pořadu Reportéři ČT.
Mariánský sloup pomohla obnovit zřejmě i Marta Semelová. Její projev některé zastupitele popudil
13 minut
Reportéři ČT: Role Marty Semelové v obnově Mariánského sloupu
Nikdo tomu 23. ledna po šestnácté hodině zprvu nechtěl věřit. Při hlasování o Mariánském sloupu se čekala těsná prohra, možná vzácné nerozhodně. Ale poprvé, a zřejmě naposledy, zvítězil návrh na obnovení Mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí. O dva hlasy.
„To byla zvláštní chvilka. Těsně předtím si vzali desetiminutovou přestávku. A najednou se všichni podle mě rozhodovali srdcem,“ hodnotí hlasování akademický sochař Petr Váňa, který připravil sloup, jenž se má brzy vztyčit na Staroměstském náměstí.
„Nebudu na stejné straně jako Marta Semelová“
Že by se návrat sloupu mohl zdařit, naznačily už před rokem a půl volební výsledky: z pražského zastupitelstva vypadli sociální demokraté a komunisté, kteří se dlouhodobě proti sloupu stavěli.
„Ještě ráno jsem si v hlavě přebíral, kdo asi dá ty hlasy. Počítal jsem s 29 hlasy z potřebných 33. Pak mě překvapila jedna kolegyně, která řekla, že hlas dá,“ uvedl pražský zastupitel Jan Wolf (KDU-ČSL), který návrat mariánského sloupu dlouhodobě podporuje.
„Rozhodovala jsem se poměrně těžko, pořád jsem to měla 49 ku 51 na tu nebo onu stranu. Definitivně jsem se rozhodla až ráno v den hlasování, kdy jsem si řekla, že těch debat už bylo příliš. Za posledních pět let jsme o tom diskutovali asi desetkrát, dvanáctkrát, pokaždé dvě tři hodiny,“ popsala zastupitelka Jana Plamínková (STAN).
Jako jediní byli proti obnovení Mariánského sloupu jednohlasně Piráti. „Jsme liberální strana a myslíme si, že by se měl oddělit stát od církve a náboženství. A že my bychom neměli rozhodovat náboženské spory, což podle mě Mariánský sloup je,“ vysvětlil Viktor Mahrik (Piráti).
Hnutí ANO hlasovalo rozděleně, stejně jako zastupitelé za Prahu Sobě. „Dvanáct hlasů v ODS bylo pro, dva zastupitelé se zdrželi,“ shrnula Alexandra Udženija (ODS). Pro návrat sloupu nakonec zvedlo ruku 34 zastupitelů, o jednoho více, než bylo potřeba.
Někteří pražští zastupitelé se rozhodli pro Mariánský sloup hlasovat poté, co na zastupitelstvu jako host přednesla projev komunistka Marta Semelová. Před jejím výstupem ukazovala matematika, že odpůrci sloupu mají většinu jednoho hlasu. „Vystoupení paní Semelové vyburcovalo nejenom jednoho z členů ODS, který si nebyl do té doby úplně jistý,“ potvrdila Udženija.
„Osoba, kterou nemůžu chápat jako charakterní, jestliže chápe okupaci v roce 1968 jako přátelskou pomoc, je ostudou jakýchkoliv zastupitelských sborů. Jestliže taková neúctyhodná osoba se takto staví, tak budu hlasovat pro,“ vysvětlil Martin Sedeke (ODS), jak na něj zapůsobil projev Semelové, v němž se stavěla proti obnovení sloupu.
„Je to smutné, když se zastupitelé rozhodují na základě těchto emocí,“ opáčila Semelová. S rozhodnutím pražských zastupitelů nesouhlasí. „Neříkáme, že bychom sloup zbourali, ale máme jiné kroky. Vyhlašujeme referendum, kde by se měli občané hlavního města vyjádřit, zda souhlasí, aby Mariánský sloup stál na Staroměstském náměstí. Začínáme sbírat podpisy.“
Sloup tesal sochař roky ve volném čase
„Pro mě to byla velmi emotivní chvilka, protože na tom děláme tak dlouho. Já měl úplně infarkt radosti,“ popsal svoje pocity po hlasování zastupitelů sochař Váňa. Starosta Prahy 1 už potvrdil, že sloup může na náměstí znovu stanout, a to už nejspíš letos.
Sloup má Váňa připravený. Šestimetrový dřík z pískovce s hlavicí tesal spolu s přáteli deset let, nyní je uložený v zahradě boromejek pod Strahovem. Na jeho vrchol by měla v létě usednout socha neposkvrněné Panny Marie. Tu Petr Váňa sochal podle poničeného originálu, který se nachází v lapidáriu Národního muzea.
„Architektura Mariánského sloupu je replika podle původních originálů. Sochu jsem sekal přímo metodou tyčkování, což je kopie. Celý sloup je rekonstrukce této architektonické památky na původním místě. Pracujeme profesionálně podle závazného stanoviska památkové péče,“ zdůraznil Váňa. „Všichni mi říkali, že dělám na něčem a nevím, jestli to tam bude, že je to šílenost. Já jim říkal, že je to hezký příběh, že to lidi pochopí a dobře to dopadne.“
Materiál i logistiku celé akce financovaly sbírky Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu. Dílo vytvářel Váňa dlouhé roky ve volném čase.
GALERIE
Povalený Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze 3. listopadu 1918.
Katolická stopa na Staroměstském náměstí
Barokní sloup z poloviny 17. století padl k zemi v době opojného vlastenectví po vzniku Československa, shodili ho žižkovští anarchisté, socialisté a národovci s pomocí hasičů. V díle evropsky významného sochaře Jana Jiřího Bendla, v první barokní soše v Čechách, viděli symbol poroby českého národa a hold nenáviděným Habsburkům.
„Politický náboj, který byl do díla vložen, je téma rekatolizace, násilné rekatolizace českých zemí,“ soudí historička umění UMPRUM Milena Bartlová.
Teprve v roce 1990 byla založena Společnost pro obnovu Mariánského sloupu, která nesměle pronikala do veřejného prostoru. Ze svého úhlu pohledu se pokoušela vysvětlovat, že sloup byl především oslavou Pražanů, kteří se ubránili rabujícím protestantským Švédům v roce 1648.
Stejně tak se ale sloup stal symbolem politického útlaku velké části tehdejších obyvatel Čech. „Já myslím, že je to politika. Protože už ve své době Mariánský sloup zdaleka přesahoval to, že to bylo jen za obranu proti Švédům. To bylo mnoho víc. Už to byl symbol triumfální habsburské moci. Na Staroměstském náměstí byly skoro všechny domy zkonfiskovány, protože patřily českým stavům, z nichž sedmadvacet bylo popraveno,“ připomněla farářka Československé církve husitské Hana Tonzarová.
Podle zastánců Mariánského sloupu ale nyní Staroměstskému náměstí schází katolický památník. „Je zde kostel svatého Mikuláše, který slouží Církvi československé husitské. Je zde pomník Mistra Jana Husa, který zosobňuje tu husitskou tradici této země. Je zde Týnský chrám, který byl katolický, utrakvistický, byl tam umístěn kalich. Logicky mi tady chybí Mariánský sloup jako výraz katolické identity,“ dodal historik umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Royt.
Celou reportáž si můžete pustit ve videu.
