Je to klíč k českému baroku, říká autor kopie Mariánského sloupu. Spíš popření roku 1918, oponuje obnově religionista

Mariánský sloup by se na pražské Staroměstské náměstí měl vrátit, jde o krásné dílo a základ českého baroka, tvrdí autor kopie sloupu Petr Váňa. Naopak podle religionisty a signatáře petice proti obnově Ivana Štampacha sloup symbolizoval vítězství habsburské monarchie a nadvládu nad Čechy, proto je zbytečné se k němu vracet. Diskutovali o tom v Událostech, komentářích.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Spor o obnovu Mariánského sloupu

„Je to krásná socha, první barokní socha v Čechách, je to klíč k českému baroknímu umění. Myslím si, že pokud tam v tom prostoru není socha, tak české barokní umění o mnoho přichází,“ říká sochař Petr Váňa.

Naopak religionista a signatář petice proti obnově sloupu Ivan Štampach se domnívá, že obnovovat sloup po sto letech už nemá smysl. „To původní mistrovské dílo českého baroka je nenávratně zničeno, bohužel. A to, co by tam mělo být teď, je nový výtvor na téma toho původního,“ uvedl s tím, že sice věří v dovednost sochaře Váni, ale připomíná, že původní sloup nebyl dostatečně zdokumentovaný, aby mohla vzniknout přesná kopie.

Takovou výtku však sochař Váňa odmítá. Při práci na kopiích Sousoší géniů pro Národní muzeum nebo pražskou Loretu měl prý podkladů ještě méně. „Fragmenty Mariánského sloupu jsou v lapidáriu, je tam socha Panny Marie, sochy andělů a další fragmenty. Já myslím, že to je tak zdokumentované jako plastika, že mohu právem říct, že je to kopie.“

„Je to kopie, není to napodobenina. Podle závazného stanoviska památkářů jsme pracovali na této soše, oni uznali, že naše práce je tak jako u jiných památek, na kterých jsem pracoval, odborná záležitost. Je to kopie původní sochy,“ uvádí Váňa.

Štampach: Jednou je pryč, nevracejme ho

Religionista Štampach ale snahu o obnovu považuje za politické gesto. „Postavení nového výtvoru se vrací k něčemu, co by už dávno mělo být za námi, k čemu bychom se už nemuseli vracet, je to zbytečné. Sousoší oslavovalo vítězství habsburské monarchie ve třicetileté válce a také jaksi dodatečně vítězství nad českými stavy, které si přály život v českém království a případně v markrabství moravském jinak,“ domnívá se.

Stržení sochy bylo podle něj barbarské, ale symbolicky souviselo se vznikem samostatného Československa. „Po listopadu 1989 jsme také bořili spoustu sloupů, které symbolizovaly minulý režim, tak tehdy lid odstranil tuhle sochu. Už je jednou pryč a vracet ji tam by znamenalo říct, že to, co se stalo v roce 1918, je v nepořádku. S tím nesouhlasíme,“ vysvětluje Štampach.

„Panna Maria sice není Klement Gottwald, ale Panna Marie je označována v křesťanské tradici jako královna míru. A já se domnívám, že sousoší, které mělo oslavit vojenské vítězství, je urážkou Marie, královny míru,“ přidává religionista další protiargument.

Váňa: I na Karlově mostě jsou jen kopie

Sochař Váňa s takovým pohledem nesouhlasí. I to, co se rozbije, je podle něj správné obnovit. „V Praze byla povodeň, shodila možná třetinu soch z Karlova mostu a dnes tam všechny jsou v kopii zpátky. Nikdo o tom nediskutuje, originály jsou v lapidáriu vedle té sochy Panny Marie. Chodíte do lapidária a vlastně to neřešíte. Je to o umění, o kráse, jsou to sochy světců. Je neštěstí, že se z toho stává politické téma,“ říká.

Váňa věří, že sloup nakonec na Staroměstském náměstí postaví. „Je to práce na dlouho, já už jsem zažil čtyři primátory, za kterými jsme vždycky zašli a poprosil jsem je, abychom to mohli dokončit. A já to chci dokončit, protože když pracujete na soše do kamene, tak musíte přijmout rozhodnutí, že to chcete udělat. Jinak byste se v půlce musel vrátit a to v oblasti sochařství nemá cenu,“ dodává.