Kopie Mariánského sloupu připlula do Prahy. Sochař pokračuje ve snaze vrátit ho na Staroměstské náměstí

Replika Mariánského sloupu ze Staroměstského náměstí se vrátila do Prahy – po vodě. Sochař a restaurátor Petr Váňa na kopii původní sochy, kterou v roce 1918 strhl dav jako domnělý symbol habsburské monarchie, pracuje více než dvacet let. Jestli bude sloup znovu stát v centru hlavního města, ale není jisté. Váňa se o jeho obnovu pokusil už jednou na konci května.

Kamenný náklad o hmotnosti přibližně šedesáti tun přepravila loď ze Staré Boleslavi. Přepravu a naložení zhruba dvě stě padesáti pískovcových dílů podle sochaře hradí soukromí dárci. Loď zamířila ke Karlovu mostu, kde by měla kotvit asi měsíc. 

V přístavišti Pražské Benátky posádku lodi s mariánským sloupem přivítal malý okruh příznivců za volání „sláva“. Po necelé hodině kotvení posádka sestoupila na molo a pronesla přípitek ve jménu Panny Marie.

Váňa se svými spolupracovníky chce přímo na místě dokončit korintskou hlavici sloupu, aby lidem přiblížil dílo, jemuž věnovali více než dvě dekády práce. Části sloupu už v Praze uloženy jsou, například socha Panny Marie.

Jsem šťastný, že s tím, co jsme vytvořili, můžeme připlout do Prahy, abychom to mohli předat. Je to dárek i možnost, aby to lidé viděli.
Petr Váňa

Na sobotní odpoledne pak chce Váňa svolat na Staroměstské náměstí veřejné shromáždění, kde se chystá veřejnosti projekt představit – a také tam převézt první kámen a znovu začít odkrývat dlažbu. S tím sice začal už na konci května, protože ale neměl potřebné povolení, musel práce zastavit a dlažbu vrátit do původního stavu. 

Sporný symbol

O obnově Mariánského sloupu se vedou diskuse, mnohdy bouřlivé, už od devadesátých let. Sochu vytvořil v polovině sedmnáctého století Jan Jiří Bendl. „Je klíčem k českému baroknímu umění. Tato socha byla vytvořena jako první barokní socha v Čechách a otevřela cestu ke všem ostatním,“ upozorňuje na uměleckou hodnotu původního díla Váňa. 

Podle něho by se také nemělo zapomínat, že sloup má duchovní rozměr. „Toužím, aby to lidé pochopili a aby smysl toho všeho bylo smíření,“ říká.

Nahrávám video
Kdo je pro a kdo proti Mariánskému sloupu?
Zdroj: ČT24

Podle zastánců znovuvztyčení vznikl sloup jako vzpomínka na obránce Prahy za třicetileté války, podle odpůrců je symbolem habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.

Návrat iniciuje Společnost pro obnovu Mariánského sloupu. Potřebnými financemi přispěly tisíce lidí a také dvacet měst. Váňa před lety oslovil s žádostí o podporu ty obce, kde mariánský sloup už stojí. Jejich jména jsou na replice vytesána. Celkové náklady na výrobu podle údajů společnosti přesahují čtyři miliony korun.

Dochované části zbořeného sloupu jsou uloženy v lapidáriu Národního muzea. Podle těchto fragmentů byly zaměřeny plány na věrnou kopii. Podle Váni se liší jen původ pískovce, s nímž pracoval, protože lom, odkud si materiál nechával dovézt Bendl, je už zasypaný.

Váňa: Musíme pracovat, než se zastupitelé dohodnou

Výsledek dvacetileté práce by Váňa rád viděl stát na Staroměstském náměstí, tedy na místě, kam podle něho patří. Na konci května odstranili se spolupracovníky dlažební kostky a odhalili tím desku, která připomíná bývalé umístění sloupu. Akci, do níž se Váňa pustil, protože mu prý brzy vyprší stavební povolení, ale přerušili městští stážníci. 

Mluvčí magistrátu Vít Hofman v té souvislosti upozornil, že usnesení zastupitelů ze září 2017, které nesouhlasí se záměrem obnovy sloupu, je stále platné. Váňa namítá, že zastupitelstvo jako samospráva nemůže zasahovat do výkonu státní správy, která již stavbu v létě roku 2017 povolila

Podle právního zástupce, kterého si najal, stavební povolení platí. Váňa se neobává, že by vypršení jeho platnosti v červenci plány zkomplikovalo, květnové práce totiž považuje za zahájení stavby.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nyní čeká pouze na povolení záboru prostranství od Prahy 1 a Technické správy komunikací, aby mohl založit „staveniště“ o potřebné rozloze. O jeho vydání požádal Váňa úřady na konci května. „Nicméně tato žádost obsahovala jisté formální nedostatky a my jsme vyzvali žadatele k jejich doplnění. To se ke dnešnímu dni nestalo a povolení tedy nemají,“ upřesnila aktuální stav žádosti mluvčí Městské části Praha 1 Kateřina Písačková. 

Mluvčí pražského magistrátu Tadeáš Provazník uvedl, že by nerad vyjádřením vstupoval do procesu, který se vyloženě týká Prahy 1 a Technické správy komunikací. Podle mluvčí druhé z organizací Barbory Liškové postavili představitelé Prahy TSK do nepříjemné pozice soudců. O situaci budou jednat ve středu dopoledne.

 „Sochy jsou zamýšlené na konkrétní místo. Doufám, že jde jen o momentální rozhodnutí politického zastupitelstva, ale po stránce správní je vyřízeno stavební povolení – a my máme povinnost pracovat. Zastupitelé diskutují, zda rozhodnutí minulého zastupitelstva zrušit, nebo potvrdit, my musíme mezitím pracovat dál, než se dohodnou,“ vysvětluje Váňa, proč se rozhodl dovézt více než dvě stě dílů z kopie Mariánského sloupu do Prahy a pokračovat v jeho obnově. Pokud radnice Prahy 1 zábor nevydá, je prý připraven vše provést ručně.

Uvedl také, že kromě platného stavebního povolení, má k dispozici i závazné rozhodnutí památkářů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 7 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 9 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 12 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...