V Boskovicích na Blanensku se základní škola rozdělí na tři

Nahrávám video
Události v regionech plus: Rozdělení ZŠ Boskovice
Zdroj: ČT24

Základní škola Boskovice na Blanensku se rozdělí na tři samostatné, nyní je jednou z největších v Česku. Cílem je podle vedení města především zlepšení organizace. Rozdělení schválilo ministerstvo školství. Od 1. srpna se rozdělí na ZŠ náměstí 9. května, ZŠ Sušilova a ZŠ Slovákova.

„Na den učitelů, v pátek 28. března, jsme obdrželi rozhodnutí ministerstva školství o rozdělení naší základní školy. Školství je jednou z našich priorit, a proto toto rozhodnutí jako starostka města i jako matka školou povinných dětí velmi vítám. Každá školní budova teď bude mít vlastního ředitele, který se bude moci plně věnovat jejímu chodu. Tímto krokem nejen zlepšíme organizaci školy, ale také podpoříme rozvoj jednotlivých pracovišť a jejich zdravou konkurenci,“ uvedla starostka Jana Syrovátková (Změna 22).

O rozdělení rozhodli zastupitelé na svém jednání v březnu 2024, město následně podalo žádost o zápis samostatných škol do rejstříku ministerstva.

Rodiče se mohou rozhodnout, kam dítě do první třídy zapíšou

Pro rodiče, žáky a zaměstnance současné školy se tímto rozhodnutím podle vedení města nic nemění. Žáci i zaměstnanci zůstanou na svých pracovištích a ve svých kolektivech. Pro zápis dětí do první třídy na školní rok 2025/2026 také zůstává jeden školský obvod. Rodiče se mohou rozhodnout, na které pracoviště své dítě zapíšou. Termín zápisu je stanovený na 15. dubna.

„Chtěl bych všechny rodiče a širokou veřejnost uklidnit, že jejich dětí se nic nedotkne. Zápis proběhne tak, že máme jeden spádový obvod a rodiče a jejich děti se budou moci rozhodnout, na které pracoviště k zápisu půjdou a zapíší se tam. A tam pak budou chodit příští rok do školy,“ vysvětlil ředitel ZŠ Boskovice Martin Staněk. Ročník není podle něj nejsilnější, ale do Boskovic podle ředitele chodí i žáci z okolních obcí, takže škola je připravena na otevření šesti prvních tříd, na každém pracovišti se dvěma. V případě velkého zájmu s otevřením ještě další první třídy na ZŠ Sušilova.

Rada dvanáctitisícového města zároveň vyhlásila výběrová řízení na pozice ředitelů nově vznikající školské organizace ZŠ Slovákova a ZŠ Sušilova. Dosavadní šéf školy Martin Staněk zůstává ve funkci ředitele nástupnické organizace ZŠ náměstí 9. května.

Škola vznikla v roce 2005 sloučením do té doby tří samostatných škol, které se tak stanou znovu samostatnými. Navštěvuje ji více než patnáct set žáků. Jde sice o jednu organizaci, pracoviště ale fungují víceméně autonomně. Do každé z budov docházejí všechny ročníky, jednotlivé budovy mají své vlastní jídelny či družiny.

Protesty proti sloučení škol v Holešově

Naopak sloučit dvě základní školy do jedné plánovala například radnice v Holešově na Kroměřížsku. Mělo to podle ní vést k lépe organizované a kvalitnější výuce a nižším nákladům. Plán odsouhlasili radní, ale část opozice i mnozí rodiče se změnou nesouhlasili. Rodiče tvrdili, že mají ke sloučení nedostatek informací, chyběla jim také analýza dopadů sloučení. Proti záměru dokonce rodiče demonstrovali.

Zastupitelstvo Holešova nakonec letos 19. února sloučení 1. a 2. základní školy (ZŠ) neschválilo. Původně to prosazovalo vedení města, změnilo však názor.

Administrativní slučování škol

Ředitele škol v Česku trápí velká administrativní zátěž. Podle aktuální studie Vysoké školy ekonomické v Praze jim na vedení žáků a učitelů zbývá jen třiadvacet procent času. Pomoci by mohlo administrativní slučování škol. Podmínky ministerstvo připravuje.

Například v Jindřichově Hradci školy sice právně nesloučili do jedné, mzdové a finanční účetnictví za ně ale dělá speciální oddělení na městském úřadě. „Škola, která by tuto možnost nemohla využívat, musí mít minimálně o jednu dvě síly navíc,“ poznamenal ředitel ZŠ Jarošovská Ladislav Chocholouš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce pokračuje. Ta sčítá škody

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.
před 10 hhodinami

VideoŠkoda na chovu zasaženém ptačí chřipkou v Kosičkách je kolem 300 milionů korun

Hasiči ve Starém Bydžově zasahovali kvůli ptačí chřipce v chovu kachen. V oblasti jde podle nich o sedmé ohnisko, veškerou drůbež musí utratit. Rizika nákazy se Chlumecko nezbavilo, uhynulá drůbež byla k nalezení u obce Písek, poprvé přitom už v lednu. Největší škodu kvůli infekci letos v oblasti utrpěli farmáři z Kosiček, a to kolem 300 milionů. Nemoc do jedné z pěti zasažených hal pronikla z blízké kachní farmy Pereny. Nosnic v Kosičkách ztratili 236 tisíc a denně přicházejí na tržbách z vajec o miliony. Chov budou zkoušet obnovit v srpnu.
před 11 hhodinami

Rekonstrukce tramvajové trati v Plzni komplikuje dopravu, práce nabírají zpoždění

V Plzni začala dopravně nejnáročnější fáze rekonstrukce tramvajové trati ze Skvrňan do centra města. Nově je výrazně omezen provoz na frekventované křižovatce u Nového divadla. Stavební práce, které Plzeň vyjdou na necelých 140 milionů korun, začaly loni v říjnu. Vedení města doufá, že se je stavební firmě podaří dokončit do květnových Slavností svobody.
před 11 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 22 hhodinami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
22. 3. 2026

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
22. 3. 2026
Načítání...