Sochař chtěl vrátit Mariánský sloup na Staroměstské náměstí. Načerno, varuje magistrát

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Sochař Váňa se spolupracovníky odhalil desku, která připomíná bývalé umístění sloupu
Zdroj: ČT24

Akademický sochař Petr Váňa a jeho spolupracovnici začali ve středu dopoledne na Staroměstském náměstí v Praze s obnovou Mariánského sloupu, který v roce 1918 svrhl dav, protože v něm spatřoval symbol habsburské monarchie. Jeho obnovu provází léta spory. Váňa tvrdí, že má pro sloup platné stavební povolení. Podle Technické správy komunikací ale nemá vyřízený zábor veřejného prostranství. A magistrát uvedl, že k obnově dochází načerno, práce byly proto pozastaveny a místo musí sochař uvést do původního stavu.

Váňu k akci přimělo, že brzy vyprší platné stavební povolení. Se spolupracovníky odstranili dlažební kostky, a odhalili tím desku, která připomíná bývalé umístění sloupu. V plánu měli také odstranit vrstvu hlíny, protože v době, kdy tam sloup stál, bylo náměstí položeno zhruba o půl metru níže. Oplocené staveniště zabralo zhruba sedm metrů čtverečních.

Prostor byl ale před pokračováním dalších změn zapáskován strážníky a práce ukončeny. Mluvčí magistrátu Vít Hofman v té souvislosti upozornil, že usnesení zastupitelů ze září 2017, které nesouhlasí se záměrem obnovy sloupu, je stále platné. Sochař Váňa musí odstraněnou dlažbu do středečního podvečera vrátit na původní místo. Umělec tak prý učiní, obnovy se ale nevzdává, chce poté od Prahy 1 dojednat potřebná povolení. Podle něj zastupitelstvo jako samospráva nemůže zasahovat do výkonu státní správy, která již stavbu v létě roku 2017 povolila.

Obnova je načerno, říká magistrát

Mluvčí Technické správy komunikací Barbora Lišková uvedla, že na daném místě nevydali žádné povolení k záboru veřejného prostranství. Stejně se vyjádřil radní Prahy 1 David Skála (Praha 1 sobě) za městskou část. Váňa a jeho tým se tak dopustili přestupku, protože i přes platné stavební povolení je začátek stavby nutné předem dojednat. Sochař uvedl, že s TSK jednal a domluvil se, ale zatím nebyla uzavřena smlouva. „Tím se to zadrhlo,“ řekl. 

Že Váňa při svém činu nedodržel potřebné náležitosti, se obává i magistrát. „Veškeré práce se uskutečnily načerno,“ uvedl mluvčí Hofman. Radnice Prahy 1 zahájí se sochařem správní řízení. Zda a jakou pokutu případně dostane, zatím není jasné. 

Mariánský sloup je symbol, jenže čeho?

Kolem obnovy sloupu se vedou bouřlivé diskuse od začátku devadesátých let. Stoupenci obnovení, sdružení ve Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu, považují jeho vztyčení v 17. století za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné umělecké dílo, od kterého se odvíjelo barokní sochařství v Čechách.

Naopak podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Obě skupiny se chodí pravidelně přít a předkládat své petice na pražské zastupitelstvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 20 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 22 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...