TÉMA

Jan Hus strana 2 z 2

Gotická krása a komplikovaná doba. Český a římský král Václav IV. obsadil Pražský hrad

Nejkrásnější díla spojená s životem Václava IV., umělecké skvosty gotiky 14. a 15. století, architekturu i liturgické předměty představuje nová výstava v Císařské konírně na Pražském hradě. Připomíná 600. výročí úmrtí českého a římského krále, syna Karla IV., v jehož stínu někdy bývá tento panovník skryt. Výstava Český a římský král Václav IV. s podtitulem Gotické umění krásného slohu kolem roku 1400 potrvá do listopadu.
16. 8. 2019|

Nešťastný panovník mezi dvěma epochami. Před 600 lety zemřel Václav IV.

Před šesti sty lety zemřel předposlední Lucemburk na českém trůně. Václav IV. se ujal moci v necelých osmnácti letech, když zemřel jeho otec Karel. Vynikal sečtělostí a vzděláním, avšak s politickými překážkami přelomu 14. a 15. století si příliš poradit nedokázal. Milovník lovu vladařské neúspěchy topil v alkoholu. Panoval 41 let.
16. 8. 2019|

Z okna na hroty kopí dopadlo před 600 lety sedm konšelů. Začaly husitské války

Zdá se to poněkud barbarské, ale před staletími nebylo zase tak nevídané, že řešením politických sporů bylo slabší – míněno fyzicky slabší – stranu vyhodit z okna. K nejznámějším defenestracím patří dvě z těch pražských, a přestože z celoevropského pohledu byla nejspíše významnější ta z roku 1618 (lze ji vnímat jako úvod třicetileté války), pro české země byla neméně zásadní defenestrace, ke které došlo o 199 let dříve. Pražská defenestrace z 30. července 1419 bezprostředně předznamenala husitské války, které celým královstvím – a nejen jím – zmítaly další půldruhé dekády.
30. 7. 2019|

„Rozdělený dům neobstojí.“ Kázání v Betlémské kapli volalo po jednotě společnosti

Sobotní bohoslužba v pražské Betlémské kapli připomněla 604. výročí upálení českého církevního reformátora Jana Husa. Plzeňský biskup Církve československé husitské Filip Štojdl v kázání varoval před rozdělováním společnosti a vyzval k usmíření a ke vzájemné laskavosti.
6. 7. 2019Aktualizováno6. 7. 2019|

Protiváha Husovi nebo přiživení křivd? Hřib a Wolf se přeli o obnovu Mariánského sloupu

Pražské zastupitelstvo znovu odmítlo obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Stoupenci plánu na nové vztyčení památky chtěli zrušit původní rozhodnutí z roku 2017 a povolit autorovi potřebný zábor plochy. Jedním z nich je zastupitel za KDU-ČSL Jan Wolf, podle něhož by sloup mimo jiné vyvažoval Husův pomník. Proti je primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který se obává zbytečných kontroverzí. Své názory prezentovali v Událostech, komentářích.
22. 6. 2019|

Vzácný dokument z doby Jana Husa se vydražil za sedm milionů. Půjde do soukromých rukou

Vzácný dokument z roku 1414 související s církevním reformátorem Janem Husem se na nedělní aukci společnosti 1. Art Consulting vydražil za kladívkovou cenu 6,1 milionu korun. S aukčním poplatkem tak nový soukromý majitel zaplatí částku přesahující sedm milionů. O listinu neúspěšně jevila zájem i Národní knihovna (NK).
24. 2. 2019|
Fokus VM

Dějiny nemají definitivní podobu. Vždy lze nacházet nové vrstvy, zaznělo ve Fokusu Václava Moravce

Říká se, že kdo vlastní minulost, ten vlastní i budoucnost. S dějinami jde zacházet všelijak a leckteré historické události trpí pokřiveným výkladem. O tom ve Fokusu Václava Moravce debatovali historik Oldřich Tůma, politoložka Adéla Gjuričová, ředitel Národního muzea Michal Lukeš, publicista Pavel Kosatík, režisér Jiří Strach nebo učitel Pavel Martinovský.
13. 2. 2019|

Republika si připomněla oběť Jana Palacha. Zazněly výzvy k občanské odpovědnosti

Před půlstoletím se na protest proti směřování země po její okupaci vojsky Varšavské smlouvy polil benzinem a zapálil student Jan Palach. Jeho památku si připomínají lidé v celé republice. V pražském Karolinu odhalili pamětní dlaždici s Palachovým jménem, datem narození, sebeupálení a smrti. Prorektor Univerzity Karlovy (UK) Jan Royt při té příležitosti vybral citát z Bible, který podle něj vystihuje Palachovu oběť: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“
16. 1. 2019Aktualizováno16. 1. 2019|

„Pryč od Vídně, pryč od Říma.“ Jak si Československo vytvořilo vlastní církev

Vznik samostatného Československa přinesl volání po změnách i do konzervativního prostředí římskokatolické církve. Ta byla jednou z hlavních opor rakouského mocnářství, už před válkou se ale mezi českými kněžími objevovaly hlasy požadující určité reformy a i když po roce 1918 ještě zesílily, neshledaly se s úspěchem. Skupina reformních katolických kněží proto nakonec v lednu 1920 založila novou Československou církev, která měla být církví státní a umožnit návrat k slavné husitské tradici českého národa.
12. 1. 2019|

Před 600 lety skončil kostnický koncil. Zachránil jednotu Evropy, připravil o život mistra Jana Husa

Rokovaly zde špičky tehdejší světské a církevní moci. Nikdy předtím se na podobné akci nesešlo tolik účastníků a žádný z církevních koncilů netrval tak dlouho. Kostnický koncil, během kterého byl odsouzen a upálen Jan Hus a Jeroným Pražský, trval tři a půl roku a počet obyvatel městečka na březích Bodamského jezera se rozrostl z asi 8000 nejméně na trojnásobek.
22. 4. 2018|
Načítání...