Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv účastnit stavby nového bloku elektrárny v Dukovanech. Sněmovna to schválila s úpravami Senátu, který doporučil posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby. Poslanci také schválili povinnost objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Dali zelenou také stotisícové pokutě a zákazu účasti na sportovních utkáních těm, kteří budou na stadionech používat pyrotechniku.
Čína a Rusko se zřejmě nebudou moci podílet na dostavbě Dukovan, schválili poslanci
Zákon počítá s tím, že stát pro dostavbu dukovanské elektrárny nebude moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. Pro výstavbu totiž bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří.
Podle senátní úpravy by nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nesměly být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.
Senát také navrhl uzákonit možnost parlamentního souhlasu se smlouvou o výkupu elektřiny z jaderné elektrárny. Úpravy takzvaného nízkouhlíkového zákona, který nyní dostane k podpisu prezident, vyplývají z červnových dohod mezi vládou a opozicí. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) se změnami souhlasil. Podle něj je zákon nutný pro budoucnost jaderné energetiky v Česku.
Objíždění cyklistů
Motoristé budou muset od ledna 2022 objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Za porušení bude hrozit pokuta až 2000 korun. Poslanci schválili senátní změny, mezi ně patřilo snížení maximální výše pokuty na pětinu a odklad účinnosti nového předpisu až na polovinu příštího roku. Novelu o provozu na pozemních komunikacích nyní dostane k podpisu prezident.
Motoristé budou muset podle poslanecké úpravy silničního zákona objíždět cyklisty ve vzdálenosti, která odpovídá zhruba polovině jízdního pruhu. Důvodem je snaha o vyšší bezpečnost cyklistů v silničním provozu. Podobná úprava platí v Německu, ve Francii nebo ve Španělsku. Odpůrci předepsané vzdálenosti poukazovali na to, že nové opatření nebude možné na mnoha místních silnicích dodržovat ani kontrolovat.
Horní komora doporučila zmírnění sankcí za porušení nového pravidla, které mělo původně platit už od července letošního roku. Řidič měl za nedodržení vzdálenosti podle prvotní sněmovní verze dostat pokutu až 10 tisíc korun, zákaz řízení na půl roku a mohlo mu být odebráno sedm bodů. Senát ale snížil sankce na pokutu maximálně do 2000 korun, pokud řidič cyklistu neohrozí.
Vláda bude rozhodovat o podpoře obnovitelných zdrojů
O přiměřenosti podpory obnovitelných zdrojů bude svým nařízením rozhodovat vláda. Výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory se bude pohybovat od 8,4 procenta do 10,6 procenta. Sněmovna tak schválila pozměňovací návrh Senátu. Původně přijala vládní návrh, který snižoval podporu až na 6,3 procenta.
Solární asociace v červenci po schválení předlohy ve sněmovně varovala, že sněmovní verze novely může být pro tisíce firem likvidační. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v Senátu uvedl, že sněmovní podoba zákona by poškodila úplně všechny.
Novela také počítá s vyšším zdaněním solárních elektráren. Elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově na ně dopadne odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu ve výši 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 pak vzrostou odvody na 20 a 21 procent.
Na podporu solárních elektráren loni v Česku podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) šlo 29,1 miliardy korun.
Pokuty za pyrotechniku
Poslanci také schválili novelu, která počítá s pokutami od 10 do 50 tisíc korun a až 100 tisíc korun v případě opakovaného přestupku na stadionech, jedná se například o používání pyrotechniky. Aby měly správní úřady možnost kontroly recidivy, navrhlo ministerstvo vnitra nový typ přestupku zapisovat do rejstříku trestů. Vztahovat se to má podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) také na drogové přestupky.
V praxi bude prokazování přestupku podle návrhu obdobné jako u trestné činnosti spjaté s projevy diváckého násilí, které se nemusí přímo vázat na místo sportovní akce, ale na souvislost s návštěvou sportovní akce. Postižitelní by měli být i ti, kteří se cíleně vyhýbají hromadným přesunům na fotbalové stadiony, aby je nemohla sledovat policie.
Používání pyrotechniky během sportovních zápasů považuje ministerstvo vnitra za jeden z nejrizikovějších projevů sportovního fandění vzhledem k síle exploze, hlasitosti a možnosti vzniku požáru. Obecná pravidla pro její použití podle úřadu fakticky jakékoliv bezpečné použití ze strany fanoušků vylučují, a to nejen na stadionech, ale i během přesunů na zápasy.
Novela, kterou vláda předložila dolní komoře už koncem předminulého roku, má také zjednodušit agendu spojenou s přestupky a zlepšit součinnost úřadů při ochraně dětí před domácím násilím. Zavádí pravidla šetrného výslechu svědka mladšího 15 let a informační povinnost správního orgánu vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí v případě, že byl přestupek vykazující znaky užití násilí v rodině nebo v partnerském vztahu spáchán na dítěti nebo před dítětem.
Novela po zásahu sněmovny zmírní některé kvalifikační požadavky na úředníky projednávající přestupky, které s ohledem na opatření kvůli epidemii koronaviru nebylo možné splnit.
Povinné požární hlásiče
Pobytová sociální zařízení budou mít zřejmě díky schválené novele povinnost mít požární signalizaci. V budovách s nejvýše padesáti klienty by podle předlohy postačila čidla. Návrh, který schválila sněmovna, nyní dostanou k posouzení senátoři.
„Cílem předloženého návrhu je zakotvení jasných podmínek pro včasnou výstrahu před mimořádnými událostmi u zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby,“ stojí ve zdůvodnění novely. Reaguje na loňský tragický požár ve Vejprtech na Chomutovsku. V domově pro mentálně postižené při něm zemřelo na místě osm lidí, další muž následně v nemocnici. Požár ve Vejprtech patří mezi nejtragičtější v Česku.
Pobytová sociální zařízení s elektrickou signalizací by byla napojena na pult centralizované ochrany na operačním středisku hasičského záchranného sboru příslušného kraje. Povinnost by platila i pro současná zařízení sociálních služeb. Musela by ji splnit do tří let od nabytí účinnosti novely.
Předloha předpokládá, že na pulty centralizované ochrany hasičů by mohly být bezplatně připojeny rovněž elektrické požární signalizace v nemovitých národních kulturních památkách i v dalších vybraných nemovitých kulturních památkách. Novela také zavádí členění budov do kategorií z hlediska požární bezpečnosti. Pravidla by vydalo ministerstvo vnitra.
Státní vlajka i o prázdninách
Povinnost škol vyvěšovat vlajky v červenci a v srpnu vláda navrhovala zrušit kvůli tomu, že školy zbytečně zatěžuje a v některých případech může vést i k nedůstojnému užívání vlajek. Na prázdniny připadají dva svátky, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července. Vláda také může na tuto dobu vyhlásit příležitost celostátního významu.
Poslanci SPD prosadili ponechání povinnosti škol. Poukazovali na to, že vlajka je symbolem státní a národní svrchovanosti a nezávislosti. „Bez ohledu na čas a období, vyvěšování státní vlajky je součást projevování národní hrdosti, u které je nutné ji podporovat zákonem a z těchto projevů neslevovat,“ uvedli v pozměňovacím návrhu.
Kabinet upozorňoval také na to, že na prázdniny se obvykle plánují rekonstrukce školních budov. V takových případech může být vyvěšování vlajky podle důvodové zprávy v rozporu se zásadou vhodného a důstojného užívání státních symbolů. Zpravodaj předlohy Ivo Pojezný (KSČM) už dříve uvedl, že v příštím volebním období by se měla zákonem zakotvit možnost vlajku nevyvěšovat, pokud by hrozilo její znehodnocení.
Dolní komora schválila v novele úpravu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), aby mohli velký státní znak užívat a mít na svých stejnokrojích také dobrovolní a podnikoví hasiči. Obdobné právo dali poslanci podle pozměňovacího návrhu Milana Brázdila (ANO) také zdravotnickým záchranářům.
Botička za nezaplacený dluh
Sněmovna ve středu schválila novelu, díky které zřejmě budou mít policisté, celníci a také obecní strážníci právo odebrat na místě registrační značku vozu nebo nasadit takzvanou botičku autům řidičů s nesplaceným dluhem za dřívější dopravní přestupek. Obdobná pravomoc pro obecní strážníky se do novely dostala na návrh bezpečnostního výboru. Týkala by se neuhrazených pokut, které za porušení dopravních předpisů uložily obce.
Špatná vymahatelnost nedoplatků za přestupky vede podle ministerstva vnitra k tomu, že lidé opakovaně porušují pravidla. Řidiči kamionů nedodržují zejména sociální předpisy, tedy stanovenou dobu řízení, bezpečnostní přestávky a odpočinek. Provozovatelé pak poškozují silnice přetíženými auty a řidiči překračují povolenou rychlost. „Máme zkušenosti z provozu takové, že zahraniční řidiči kamionové dopravy velmi často neplatí pokuty a spoléhají na to, že se jim nic nestane,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Do předlohy se dostaly i některé pasáže z jiné vládní policejní novely, jejíž projednávání dolní komora koncem ledna přerušila. Upravují například zásahy proti bezpilotním systémům, odnětí věci a rušení provozu elektronických komunikací.
Předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) prosadil úpravu, podle které by Nejvyšší soud mohl rozhodovat o stížnostech pro porušení zákona v neveřejném zasedání i v jiných případech než jen tehdy, když je zamítá. Zefektivnilo by to podle Bendy činnost soudu.
Hamáček i zpravodaj Zdeněk Ondráček (KSČM) vyslovili obavy z toho, že Senát by mohl novelu kvůli nesouvisejícímu pozměňovacímu návrhu vrátit poslancům k novému posouzení. V takovém případě by se už Sněmovna k projednání předlohy do voleb nedostala. Benda přiznal, že úprava je čistým přílepkem. Uvedl ale také, že už jednal se senátory a že horní komora by novelu kvůli této úpravě poslancům vracet neměla.
Klienti sociálních služeb zaplatí za stravování víc
Klienti pobytových zařízení sociálních služeb zřejmě za stravování zaplatí od příštího roku o pětinu vyšší sumu než dosud, aby mohli dostávat jídlo v potřebné kvalitě. V rámci poslanecké novely to schválila sněmovna. Pravidelný růst úhrad klientů za poskytování sociálních služeb dolní komora zrušila.
Pětinové zvýšení se má podle dohodnutých úprav vztahovat na denní limit za stravovací služby v pobytových zařízeních sociálních služeb, který teď činí 170 korun. Stejnou měrou se má zvýšit také úhrada za oběd v pečovatelské službě. Nyní za něj lidé dají nejvýše 75 korun, avšak výroba oběda za takovou sumu přestává být podle navrhovatelů reálně možná.
Zvýšení se podle poslankyně ANO Jany Pastuchové nedotkne klientů s příjmem do 13 411 korun měsíčně. Plně by se dotklo pouze seniorů s příjmem nad 14 823 korun měsíčně. V jejich případě bude činit navýšení 600 korun měsíčně a celková úhrada za celodenní stravu pětkrát denně bude 5600 korun.
Pirátská poslankyně Olga Richterová neprosadila návrh zachovat příspěvek na péči o osobu blízkou pro jejich rodinného příslušníka i v případě, že je tato osoba hospitalizována na dobu delší než jeden měsíc. V opačném případě by totiž pečující člen rodiny o příspěvek přišel, a tím i o často jediný zdroj svého příjmu.
Novela má také sloučit pobytové služby, jako jsou domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením, v domovy sociální péče. Poskytovatelé by díky tomu nepotřebovali více registrací. Novým druhem služby má být spojená pečovatelská služba a osobní asistence při domácí péči, zcela novou službou pomoc při zajištění bezpečí a možnost setrvání v přirozeném sociálním prostředí.
V širším vedení NKÚ bude Sklenák
Do širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) sněmovna zvolila nynějšího poslance ČSSD Romana Sklenáka. O výsledcích tajné volby informoval předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Sklenáka navrhl prezident úřadu Miloslav Kala. Ke zvolení bylo potřeba získat 78 poslaneckých hlasů. Sklenák jich dostal 84.
Kala už dříve řekl, že se pro Sklenákovu nominaci rozhodl pro jeho zkušenosti z kontrolního výboru, jehož je místopředsedou. Jednapadesátiletý Sklenák poslanecký mandát v říjnových sněmovních volbách neobhajuje.
V kolegiu Nejvyššího kontrolního úřadu už nyní působí několik bývalých poslanců. Například Kala v minulosti zastupoval v dolní komoře sociální demokracii, viceprezidentka Zdeňka Horníková ODS. K někdejším poslancům v kolegiu patří také Roman Procházka, Vladimír Koníček, Adolf Beznoska, Pavel Hrnčíř a Daniel Reisiegel.
Poslanci zpřesnili dobu platnosti stanoviska MŽP k dopravním stavbám
Stanovisko ministerstva životního prostředí k vlivům dopravních staveb na životní prostředí bude muset být platné i v době, kdy další úřady vydávají svá rozhodnutí v navazujících správních řízeních. Půjde hlavně o stavební povolení. Nyní je stanovisko platné pět let. Se změnou počítá poslanecká novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), kterou schválila sněmovna.
Nejasnosti v nynějším zákoně představují podle navrhovatelů závažný problém při dostavbě dvou z deseti prioritních dopravních staveb, která ještě nemají vydána všechna potřebná povolení. Jde o D1 v úseku Říkovice - Přerov a D49 Hulín - Fryšták. Podle poslanců není možné stihnout vydání stavebního povolení na celou stavbu v době, dokud je ještě závazné stanovisko platné. Bylo by pak nutné vypracovat nové stanovisko podle EIA pro celou stavbu.
Zástupce překladatelů a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka varoval, že pokud by stanoviska pozbyla platnosti při dalších povolovacích řízeních, musel by stát začít s procesem EIA znovu, a znovu tak vynakládat miliony korun. Předlohu naopak zkritizovala zpravodajka a předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). „Novela je připravena účelově a to kvůli dvěma stavbám,“ řekla. Hlavním nedostatkem je podle ní absence vyjádření Evropské komise.
Poslanci také schválili přesun sídla státního oblastního archivu, který řídí státní archivy v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, ze Zámrsku na Orlickoústecku do Hradce Králové. Důvodem přesunu jsou hlavně problémy s odlehlostí obce a nedostatečnými prostory.
Na platy učitelů nedošlo
V závěru jednání sněmovna vzala na vědomí státní závěrečný účet za loňský rok, tedy loňské hospodaření státu. Státní rozpočet loni skončil se schodkem 367,4 miliardy korun. Sněmovna původně schválila schodek 40 miliard, ale postupně ho kvůli dopadům pandemie zvýšila až na 500 miliard korun.
Sněmovna souhlasila s tím, aby schodek vláda vypořádala z větší části navýšením státního dluhu o 365,5 miliardy korun. O zbylou částku se má snížit stav státních finančních aktiv.
ANO a ČSSD pak opět oddálily schvalování novely, která má uzákonit minimální výši učitelských platů a jejich automatickou valorizaci ve vazbě na průměrnou mzdu. Vládní uskupení si vybrala přestávky na jednání svých frakcí a večer těsně před sedmou hodinou s pomocí KSČM a SPD odmítla návrhy Pirátů na prodloužení jednacího dne, aby předlohu bylo možné schválit. Novela, kterou poslancům vrátil s úpravami Senát, čeká na opětovné posouzení sněmovnou už od jara.