Politici se přou o bezpečné předjíždění cyklistů. Ty kromě bezohledných řidičů někdy ohrožuje i vlastní lehkomyslnost

Nahrávám video

Po chladném a deštivém jaru se počasí umoudřilo, a tak naplno začala cyklistická sezona. Letos její začátek provázejí diskuse o novele silničního zákona, která by měla řidičům nakázat, aby jízdní kola předjížděli alespoň s metrovým odstupem a kde je povolená rychlost vyšší než 30 kilometrů v hodině nejméně 1,5 metru. Mezi zákonodárci hlavně není shoda na tom, jak přísně by se mělo porušení trestat. I když nové pravidlo zatím není schválené, policie a dopravní experti nabádají k opatrnosti kvůli cyklistům jak řidiče, tak cyklisty samotné. Neohrožují je pouze případné střety s auty, ale i to, že řada lidí dodnes usedá na kolo bez ochranné přilby.

Nové ustanovení silničního zákona, které schválili poslanci, ale vrátili ho senátoři – takže sněmovna bude muset rozhodnout znovu – nařizuje řidičům, aby cyklisty předjížděli tak, že mezi okrajem jejich vozidla a jízdního kola bude alespoň 1,5metrový odstup a v úsecích, kde je maximální povolená rychlost 30 kilometrů za hodinu nebo nižší, alespoň metrový odstup.

Senátní výbory doporučovaly členům horní komory, aby předpis úplně zamítli. Nakonec jej však do sněmovny poslali s pozměňovacím návrhem, který má zmírnit postihy za jeho porušení. Řidičům by totiž podle původní verze hrozila i ztráta řidičského průkazu na půl roku.

Přejíždět plnou čáru kvůli cyklistovi by mohlo být povoleno

Podle člena senátního dopravního podvýboru a zároveň náměstka hejtmana Pardubického kraje pro dopravu Michala Kortyše (ODS) panovaly mezi senátory obavy, že se za cyklisty  budou vytvářet kolony tam, kde je předjíždění zakázáno plnou čarou. Pozměňovací návrh proto také směřuje k tomu, aby bylo povoleno při předjíždění kol plnou čáru přejet.

Návrh jde ruku v ruce s postojem, který má k návrhu samostatné oddělení ministerstva dopravy BESIP. Jeho vedoucí Tomáš Neřold zdůraznil, že metr a půl považuje za zcela správný rozestup, ale varoval před tím, aby bylo porušení přísně trestáno. „Je to ale hlavně věcí prevence. Mohou vzniknout problematické situace, například pokud by se přejížděla plná čára,“ zdůraznil.

Poslanec Petr Dolínek (ČSSD) považuje změnu, kterou horní komora navrhla, za přijatelnou. „Ve sněmovně požádám kolegy, aby podpořili senátní návrh,“ přislíbil.

Že je potřeba cyklisty lépe chránit před dopravními nehodami, jasně ukazují statistiky. Loni jich zemřelo 40, tvořili tedy téměř desetinu celkového počtu obětí havárií, a letos do konce května již třináct.

Zkušenosti cyklistů z provozu naznačují, že je zákonné ustanovení potřeba, protože se někteří řidiči záměrně chovají k jízdním kolům neohleduplně. „Předjíždějí na těsno, pak samozřejmě nadávky a zbytečnosti, jako že předjede cyklistu a pustí ostřikovače,“ vylíčil své zkušenosti ředitel cyklistického týmu z Nového Jičína Ondřej Bezunk. Novojičínští cyklisté trénují v provozu, Bezunk ujistil, že sami dodržují veškerá pravidla.

Bez přilby vyjíždí až polovina cyklistů. Že to škodí, vědí i malé děti

Cyklisty ovšem neohrožují jenom řidiči, nýbrž i oni sami. Významným bezpečnostním prvkem na jízdním kole je přilba, kterou však zdaleka nepoužívají všichni. Podle průzkumů bez ní jezdí každý druhý a přilbu také neměly tři čtvrtiny obětí loňských smrtelných nehod jízdních kol.

Již děti – pro které je povinná – mají v tom, proč je přilba důležitá, jasno. „Abychom nepřeletěli a bouchli jsme se do přilby,“ ozřejmil štábu České televize jeden z nejmenších cyklistů na hlubocké cyklostezce.

Vedoucí oddělení prevence na Policejním prezidiu Zuzana Pidrmanová by uvítala, kdyby každý cyklista považoval přilbu za samozřejmost. „Tak jako děláme řadu jiných činností – čistíme si zuby, uléháme do postele, chodíme do práce – tak bychom si měli naprosto automaticky před jízdou na kole vzít na hlavu přilbu. Může zachránit život,“ zdůraznila.

Podle jihočeského policejního mluvčího Jiřího Matznera se ale cyklisté sami ohrožují i jinak. Existují i takoví, kteří mají za jízdy na uších sluchátka nebo používají mobilní telefon. Někteří se navíc neváhají před jízdou napít alkoholu. „Často řešíme, že si cyklisté neuvědomují, že ani oni nesmí konzumovat alkohol,“ podotkl Matzner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 57 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 2 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.