Na českých silnicích loni při nehodách zemřelo 460 lidí, což je o 87 méně než v roce 2019 a jde o nejnižší počet obětí od roku 1961, kdy policisté začali sestavovat ucelené statistiky nehod. Na dosavadní minimum klesl také počet těžce zraněných, kterých v roce 2020 bylo 1807, meziročně o 303 méně. Zhruba o dvanáct procent se loni snížil i počet dopravních nehod na necelých 95 tisíc. Může za to výrazně utlumený provoz kvůli pandemii, vysvětluje náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.
Pandemie utlumila provoz, na českých silnicích loni zemřelo nejméně lidí od roku 1961
Vondrášek upozornil, že se loňské výsledky vymykají dosavadnímu trendu a je složité je porovnávat s předchozími roky. Pandemie zejména během jarního a podzimního nouzového stavu snížila dopravní intenzitu na silnicích. Na jaře se počet dopravních nehod snížil zhruba o třetinu, stoupla však tehdy závažnost kolizí. Na podzim počet nehod klesl asi o pětinu, následky kolizí proti jaru klesly.
„Co nás nejvíc těší, je pokles úmrtí při dopravních nehodách. V roce 2020 přišlo o život 460 lidí, nicméně je to o šestnáct procent méně než v roce 2019,“ konstatoval Vondrášek.
K nejčastějším příčinám nehod patří podle ředitele dopravní policie Jiřího Zlého chování řidičů i chodců. Nejčastěji šlo u řidičů o nevěnování se řízení, nedovolené couvání a otáčení či nedodržení bezpečné vzdálenosti.
Policie při kontrolách zjistila ve 5311 případech jízdu pod vlivem alkoholu a ve 2141 pod vlivem drog. U chodců Zlý apeloval na bezpečné chování v provozu a používání reflexních prvků. V úvodu loňského roku provoz výrazně komplikovalo počasí.
Vedle počtu obětí a těžce zraněných se snížil i celkový počet zraněných, a to o 3055 na 20 880, což je nejméně od roku 1990. S poklesem celkového počtu dopravních nehod se snížila i celková škoda, která loni dosáhla 6,01 miliardy korun, meziročně o zhruba osm set milionů korun méně.
Mezi oběťmi dopravních kolizí bylo 302 řidičů a 77 spolujezdců. Dalších jedenaosmdesát mrtvých byli chodci, což je meziročně o dvanáct méně. Klesl také počet obětí z řad motorkářů o šestnáct na 57. O čtyři více naopak bylo usmrcených cyklistů – na silnicích jich zahynulo čtyřicet.
Nejčastějším prohřeškem řidičů je telefonování za jízdy, policie se ale zaměří hlavně na rychlost
Policisté loni při kontrolách zjistili 355 tisíc dopravních přestupků. To je zhruba o sedmnáct procent méně než o rok dříve. Souvisí to i s omezením kontrol během jarního nouzového stavu. Nejčastějším přestupkem bylo telefonování za jízdy – policisté ho zaznamenali v 29 tisících případů.
Za největší nebezpečí ale policie považuje příliš rychlou jízdu, na kterou se chce letos zaměřit. Plánuje instalaci radarů do služebních aut, což znamená, že hlídky budou v provozu více měřit. „Aby tato vozidla, když budou působit preventivně, měla i represivní nástroj,“ plánuje ředitel Zlý. Kvůli tomu, že nepřizpůsobili rychlost stavu silnice, zemřelo loni podle policie 77 lidí, a kvůli tomu, že ji nepřizpůsobili počasí a rozjeli se příliš rychle na mokré či zasněžené vozovce, dalších 43 lidí.
Jízdu pod vlivem alkoholu zaevidovali v 5311 případech a ve 2141 zjistili, že řidiči jsou pod vlivem drog. Policie loni zorganizovala 519 velkých dopravně bezpečnostních akcí.
Nejtragičtějším měsícem minulého roku byl srpen, během něhož na silnicích v zemi zemřelo sedmapadesát lidí. Nejméně obětí si nehody vyžádaly v březnu, bylo jich dvaatřicet.
Loňské statistiky jsou tak co do počtu úmrtí nejpříznivější od začátku sestavování nehodových statistik od roku 1961. Dosud byly nejlepší výsledky z roku 2017, kdy na silnicích zemřelo 502 lidí. Naopak nejtragičtějším je stále rok 1969 s 1758 usmrcenými.
I přes utlumený provoz a pokles nehod se nepodařilo naplnit cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, co se obětí havárií týče. Strategie pro loňský rok předpokládala nejvýš 333 mrtvých. Naopak se splnil předpoklad u počtu těžce zraněných, kterých bylo loni o 315 méně, než se počítalo. Cíle strategie se nedaří plnit dlouhodobě.