Stát pro stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany bude smět využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, Čína ani Rusko mezi ně nepatří, rozhodli poslanci. ČEZu už byla odeslána finální podoba takzvaného bezpečnostního dotazníku k zhodnocení uchazečů o tuto stavbu. Posoudily jej resort vnitra i bezpečnostní složky, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Očekává, že ČEZ dotazník obratem pošle uchazečům.
Dotazník mají dostat pouze francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Garantovat to má podle dřívějšího Havlíčkova vyjádření vládní usnesení i zadávací dokumentace, ve které jsou uchazeči, s nimiž bude stát jednat, výslovně uvedeni. Následného tendru se tak nebudou moci zúčastnit jiné firmy, a to ani v roli subdodavatelů. Stát v minulosti z dalších zájemců vyloučil firmy z Ruska a Číny.
„Byl odsouhlasen finální text takzvaného bezpečnostního dotazníku, byl to ten očekávaný potvrzující text od ministerstva vnitra a šesti úřadů. Finální znění bezpečnostního dotazníku je v tuto chvíli v souladu s ministerstvem vnitra, průmyslu a bylo odesláno v minulých dnech společnosti ČEZ. Předpokládám, že ho obratem pošle jednotlivým uchazečům,“ poznamenal Havlíček.
„Průběžně se s uchazeči jedná, zejména společnost ČEZ. Pokud sem přijede nějaký vrcholný představitel, jsme připraveni ho přijmout a činíme tak. Je to už v tuto chvíli v rukou ČEZu. Všichni jsou s tím dostatečně dobře seznámeni, akceptují tuto variantu,“ dodal ministr.
Sněmovna vyloučila firmy z Ruska a Číny z dostavby Dukovan
Sněmovna ve středu zároveň rozhodla, že stát pro stavbu nového bloku elektrárny Dukovany nebude moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny; využít může pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách. Zákon teď projedná Senát, který do ní má začlenit pasáže o bezpečnostních zárukách.
Vicepremiér Havlíček s úpravou souhlasil. Opozice díky této dohodě o uzákonění bezpečnostních záruk přestala po půl roce blokovat schválení normy o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice, která se týká financování dostavby dukovanské elektrárny. Zákon, který dolní komora projednávala od loňského června, má nabýt účinnosti od ledna 2022.
Takzvaný nízkouhlíkový zákon má podle návrhu vlády zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování celého projektu. Ministerstvo průmyslu a obchodu by podle dalšího opozičního ustanovení zákona smělo smlouvu o výkupu elektřiny z Dukovan uzavřít pouze v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti.
Vláda už v polovině dubna oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat do tendru ruskou společnost Rosatom. Ministři schválili usnesení, že takzvaný bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států, to znamená firmám EDF, KHNP a Westinghouse. Už dříve byla vyřazena čínská firma CGN.
Proti vyřazení ruských nebo čínských firem byli komunisté. Podle Leo Luzara (KSČM) se stal zákon obětí účelových geopolitických hrátek, kvůli nimž se cena elektřiny do budoucna pro české uživatele zvýší. Tato tvrzení označil pirátský poslanec a jaderný inženýr Petr Třešňák za „soubor demagogií“.
Sněmovna na podnět komunistů a Pirátů k zákonu přijala doporučení vládě, aby pro dostavbu dalšího jaderného bloku v České republice „vypsala otevřené mezinárodní výběrové řízení tak, aby zajistila co nejefektivnější, bezpečnou, ekonomicky a časově nejvýhodnější variantu s ohledem na národní bezpečnost“. Vítězná nabídka by zároveň měla maximálně využít české dodavatele a stabilní a udržitelnou nízkou cenu elektrické energie.
Ekologické organizace Hnutí Duha a Calla uvedly, že sněmovna vydala svým souhlasem vládě bianco šek na nový jaderný reaktor v Dukovanech. „Celý zákon jen ukazuje, že jaderná energetika se stala nekonkurenceschopnou a neobejde se bez štědré veřejné podpory,“ řekl energetický konzultant sdružení Calla Edvard Sequens. „Senát je nyní na tahu a může alespoň omezit navržené výkupní ceny elektřiny tak, aby dopady na spotřebitele nebyly příliš velké,“ dodal.
Vládou navrhovaný zákon počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
