Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová preferuje, aby k vypsání tendru na dostavbu Dukovan došlo ještě během tohoto volebního období, uvedla v Otázkách Václava Moravce (OVM). Důvodem pro ni je, že v tuto chvíli panuje shoda na tom, že v tendru by měli být tři uchazeči a neměly by se ho zúčastnit firmy z Ruska ani Číny. Po volbách by se to ale mohlo změnit. A „dveře zůstávají otevřené“ i podle druhého hosta pořadu, bývalého generálního ředitele ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla.
„Jestli někdo chce, aby se blok skutečně postavil, tak teď je ta chvíle tendr vypsat,“ uvedla Drábová. Pokud se bude čekat až na volby, může se také podle ní totiž stát, že bude mít „volné pole působosti vláda, která tuhle politickou shodu na tom, koho vyzvat a koho ne, zboří“. „Cesta Rusům není uzavřená, ale je přiuzavřená pro toto okno příležitosti,“ dodala.
Míl zdůraznil, že vládní usnesení nehovoří o tom, že ten, kdo se nezúčastní bezpečnostního dotazníku, nesmí být přizván do tendru. „Tam to takhle jednoznačně řečeno není, dveře otevřeny jsou. Kdybyste opravdu chěl mít jistotu, že tam nebude žádná z dceřiných ani obchodně propojených, ani společností vlastnících licenci od Rosatomu, tak byste musel usnesení definovat jinak,“ podotkl se slovy, že určitě dotazník „nebyl šit na míru těm třem“ společnostem, ke kterým po vyřazení účasti Rosatomu a také firem z Číny zamíří.
Smyslem jeho existence si není jistá ani Drábová. „Od samého začátku, co jsem se z tiskové zprávy ministerstva průmyslu dozvěděla, že se půjde cestou bezpečnostního dotazníku, jsem se zkoušela dobrat jeho smyslu, ale nedobrala jsem se,“ podotkla.
Míl v této souvislosti upozornil i na některé další záležitosti. Samotný dotazník je rozdělen na dvě části. První má definovat ministerstvo vnitra z hlediska bezpečnosti. Druhá souvisí s dodavatelským řetězcem, konsorcii, s technickou a jadernou bezpečností. „A to vše se má spojit s první oblastí a zastřešit nějakým ekonomickým hodnocením, což je zcela v rozporu s bezpečnostní výjimkou, protože vy mícháte ekonomiku s bezpečností státu,“ zdůraznil.
„Přece nemůžete hodnotit jadernou bezpečnost tak, že někdo má 55 bodů a někdo 63? Tam musí mít všichni 100, když je takový limit, a neexistuje, že někdo může mít 98,5. A když začnete takhle věci míchat do sebe, tak budeme mít neporovnatelné výsledky. Navíc samotný dotazník není závazný,“ připomněl.
Chybou je podle něho také to, že aktuálně by měly mít firmy namísto původních dvanácti měsíců jen šest na to, aby předložily své nabídky. „České firmy – stavební, strojírenské, inženýrské – potřebují mít prostor k tomu, aby dojednaly smlouvy s potenciálními dodavateli, protože ten dává závaznou nabídku. Neméně důležité je i to, že se dodavatel musí seznámit s podmínkami povolovacího a stavebního řízení v Česku, aby uměl vůbec nacenit svůj projekt. Dvanáct měsíců je minimum v době covidu,“ zdůraznil.
Hamáček i Stanjura jsou pro brzké vypsání tendru
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v OVM zopakoval, že bezpečnostní dotazník dostanou pouze francouzská společnost EDF, korejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Bezpečnostní test by měl podle dřívějšího vyjádření vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) trvat zhruba sedm měsíců do konce listopadu. Stát v minulosti z dalších zájemců vyloučil firmy z Číny a po kauze Vrbětice také z Ruska.
Jak Hamáček a také první místopředseda a šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura jsou pro, aby se tendr vypsal co nejdříve. „Otázky, které nás zajímají v dotazníku, dejme jako součást kvalifikačních předpokladů, můžeme začít hned a nebudeme ztrácet další měsíce,“ řekl v OVM Stanjura. Na stavbě bloku je podle něj politická shoda, zároveň má Česko zpoždění v harmonogramu. „Situace je jiná než před pár týdny a myslím, že je prostor pro to, abychom to zpoždění dohnali,“ připustil Hamáček, který uvedl, že o věci hovoří i s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Havlíčka by však měla tendr vypsat až příští vláda.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš v OVM také uvedl, že považuje za nutnou úpravu parametrů. Má k připravenému tendru řadu výhrad, co se týče například kapacity reaktoru či technické přípravy projektu. Šit byl i podle něj „trochu na míru (ruskému) Rosatomu“. Otázkou jsou podle něj také konečná cena energie či obchodní model.
Oslovení uchazeči budou mít podle Havlíčka na zpracování bezpečnostního dotazníku čas do konce letošního listopadu. Následujících šest měsíců budou mít čas pro podání takzvaných iniciačních nabídek a poté ještě dvacet měsíců pro zpracování a předložení finálního návrhu. Kontrakt s vybraným dodavatelem by měl stát podepsat v roce 2024.
Model financování nového jaderného bloku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila česká vláda loni. Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci loňského července. Havlíček a šéf ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022.
Projekt se prodraží a protáhne, konstatuje Drábová
Mezitím ale stoupá odhad nákladů na celou stavbu. Jak připomněly Seznam Zprávy, v současnosti Havlíček mluví o čtyřech miliardách do roku 2024, tedy do vyhodnocení jaderného tendru. Dále o 29 miliardách do roku 2029, kdy se má začít stavět. A konečně o dalších 175 miliardách na samotnou výstavbu. Cekově tedy už o 208 miliardách. Ale ani to nebude podle Drábové konečné číslo.
„Musíme opravdu mít na paměti, že ani ve chvíli, kdy bude podepsána smlouva s nějakou dohodnutou cenou, tak ta cena nebude konečná. Projekt se prodraží a protáhne. Jde o to, aby česká strana měla kapacity na to, aby to prodražení a protažení bylo rozumné, aby třeba prodražení bylo někde do pěti procent, což je v těch miliardách i tak ohromná suma. Ale představovat si, že bude podepsána smlouva a pak přijde vybraný dodavatel s klíčem od hotové elekrárny na stříbrném podnose a bude to striktně za těch podmínek, jaké v té smlouvě budou, nikdy nic nestavěl,“ uvedla.
Ve sněmovně jsou před schvalováním předlohy k výstavbě nového bloku. V zákonu zvaném „lex Dukovany“ chce část opozice zakotvit bezpečnostní pojistky k výstavbě mířící proti ruským a čínským firmám. Dolní komora schvalování předlohy již několikrát nedokončila. Podle Stanjury by se k ní mohla vrátit ve středu.
