Státní vlajka – jako jediná ze symbolů svoji podobu nemění

Národní shromáždění schválilo dne 30. března roku 1920 zákon, který určil podobu nových symbolů samostatné Československé republiky - vlajky, státního znaku a standarty prezidenta republiky. Zatímco znak i prezidentská standarta se v dalších etapách Československa postupně měnily a upravovaly, vlajka vydržela s výjimkou válečných let až do rozpadu společného státu. Po něm ji v roce 1993 převzala Česká republika.

Původní historická česká vlajka byla bíločervená a měla dva stejně velké pruhy - vrchní bílý a spodní červený. Vzhledem k tomu, že se podobala vlajce polské i rakouské, byla po vzniku samostatného Československa společenská poptávka po vlajce nové.

Přípravou nových státních symbolů byla pověřena komise, v níž byli zástupci ministerstev, politiků i odborné veřejnosti. Po delší diskusi se její členové shodli na tom, že vlajka bude obsahovat slovanské barvy, tedy bílou, červenou a modrou. Pracovníkovi archivu ministerstva vnitra Jaroslavu Kursovi uložili, aby zadání zpracoval.

Komise vybrala variantu s modrým klínem

Nahrávám video

Kursa namaloval řadu návrhů s různě širokými pruhy i s jinými heraldickými figurami, včetně varianty s modrým klínem sahajícím do jedné třetiny délky bíločervené vlajky, a předložil je členům komise. Komise vybrala vlajku s modrým klínem, ale po kritice veřejnosti a některých poslanců byl v lednu 1920 klín protažen až do poloviny délky vlajky.

„Klín je starý heraldický prvek používaný v české heraldice už asi od patnáctého století. Také bylo potřeba, aby se nám dostalo do vlajky něco, co by nám připomínalo Slováky. Víme, že slovenský znak obsahoval trojvrší, takže i ten modrý klín nám z určité míry připomínal slovenský znak. Třetí věc byla, že to v té době byla i ojedinělá vlajka, klín se sice objevil, ale ne modrý,“ vysvětlil vexilolog Aleš Brožek.

Kursa ale nebyl jediným člověkem, kterému se v minulosti připisovalo autorství české vlajky. V šedesátých letech se například všeobecně soudilo, že jejím autorem je akademický malíř Jaroslav Jareš. Podobnou vlajku možná zhotovil i Čechoameričan Josef A. Knedlhans. Důkazy o tom však neexistují. Po zpřístupnění dokumentů z jednání komise se většina odborníků přiklonila k názoru, že autorem vlajky je právě nenápadný archivář Kursa. Ten zemřel roku 1950 v ústraní, bez potomků.  

Parlament schválil i státní znak a prezidentskou standartu

Kromě vlajky schválil Parlament také další dva symboly nového státu - státní znak a prezidentskou vlajku. Státní znaky se podle okolností využívají v několika verzích, jejichž základem je takzvaný malý státní znak. Ten byl v roce 1920 tvořen červeným štítem se stříbrným dvouocasým lvem ve skoku a s korunkou, na jehož prsou byl štítek zobrazující znak Slovenska - dvojramenný kříž vyrůstající z modrého trojvrší. Během dalších desetiletí doznal malý znak několika změn. Po rozpadu Československa se původní český lev dostal do znaku České republiky.

Prezidentská vlajka je od roku 1920 čtvercového tvaru. Na bílém podkladu, olemovaném okrajem z bílých, červených a modrých plaménků, byl umístěn velký státní znak s nápisem Pravda vítězí. Základní podoba prezidentské standarty se zachovala i v dalších letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda se bude zabývat podobou návrhu státního rozpočtu

Vláda by se na pondělním jednání měla zabývat podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má členy kabinetu seznámit s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Následně resort návrh formálně předloží a zveřejní také plánovaný schodek.
před 48 mminutami

VideoKamery ve vlacích mají pomoci proti vandalům

České dráhy namontují kamery do více než padesáti svých příměstských vlaků, které jezdí po Praze a středních Čechách. Od skoro devadesátimilionové investice si slibují, že zvýší bezpečnost, a hlavně odradí sprejery. Tento rok již dopravce řešil 150 vandalských případů. Na vyčištění soupravy od graffiti je potřeba i čtyřicet kilo odlakovacích přípravků a téměř dva tisíce litrů vody. Minulý rok sprejeři národnímu dopravci pokreslili přes čtyři sta vlaků, což způsobilo škody téměř za dvacet milionů korun. Do každého vlaku má národní dopravce v plánu nainstalovat celkem 42 kamer. Dvanáct bude snímat okolí vlaku, osmadvacet prostory uvnitř a dvě budou u kabiny strojvůdce.
před 4 hhodinami

VideoMinisterstva obnovují spolupráci se svazem bojovníků za svobodu

Český svaz bojovníků za svobodu se zapojí do příprav nové expozice v Petschkově paláci, někdejším sídle pražského gestapa. Předchozí vedení ministerstva průmyslu přitom spolupráci se svazem odmítalo kvůli pochybnostem o jeho důvěryhodnosti. Organizace v minulosti čelila kritice mimo jiné kvůli neprůhlednému hospodaření či kontroverzím spojeným s jejím vedením. Svaz začal opět spolupracovat také s ministerstvem obrany, jehož současné vedení zrušilo dřívější zákaz jeho podpory.
před 5 hhodinami

Havlíček hájí vyšší výdaje investicemi. Dle Rakušana vláda hazarduje

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Pavel nevidí důvod ke stažení žaloby kvůli summitu

Prezident Petr Pavel nevidí důvod ke stažení kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu ve sporu s vládou o účast na summitu NATO. Chce vyčkat na to, jak soud vyjasní kompetence vlády a prezidenta. Prezident to řekl v rozhovoru, který odvysílala televize CNN Prima News. Vláda s účastí prezidenta nepočítala, po předběžném opatření Ústavního soudu ho ale musela do delegace zařadit a prezident se tak červencového summitu mohl zúčastnit. O samotné žalobě soud zatím nerozhodl.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

ANO se dle Kantaru dál drží na špici. Část jeho voličů míří ke STAN

Podle srpnového volebního modelu agentury Kantar pro ČT by v době sběru dat překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny šest politických subjektů. První místo zaujímá ANO, kterému srpnový model přisoudil 30,5 procenta, tedy o jeden bod méně než v květnu. Oproti volbám se ale jedná o propad o čtyři procentní body. Odliv voličů směřuje nyní nejvíce ke STAN, část také k SPD nebo ODS. Hlavním důvodem je zklamání z plnění, respektive neplnění volebních slibů nebo styl komunikace.
před 13 hhodinami

VideoPodvodníci při prodeji aut mění metody, nyní falšují datum výroby

Podvodníci volí při prodeji aut stále jiné způsoby. U některých nabídek má kupujícího zmást stočený tachometr, nepravý VIN kód nebo utajená informace o počtu majitelů či o nehodě. Novinkou je teď i falšování data výroby, tím se může cena výrazně zvýšit. Podle odborníků prověřování vozů i po technické stránce potvrzuje, že řada aut není v dobrém stavu, a to ani s čerstvou STK. Dle společnosti Cebia, která ojetiny prověřuje, zhruba každé čtvrté auto kontrolou vůbec neprojde. Z šetření také vyplynulo, že pro řadu lidí je větším rizikem to, že nabízený vůz měl tři majitele, než to, že je po vážné havárii a prodávající to zatajil.
před 19 hhodinami

VideoSeniorům za volantem mají pomoci kondiční jízdy

Případů, kdy řidič v důchodovém věku způsobil smrtelnou dopravní nehodu, v loňském roce přibylo. Podle centra dopravního výzkumu senioři loni zavinili 66 úmrtí na silnicích, což je asi šestnáct procent všech smrtelných havárií. Letos jich je za první půlrok 34. Řidičů penzistů je v Česku přes milion a půl, pro neaktivní šoféry, kteří se chtějí vrátit do provozu, tak Asociace autoškol spustila projekt Zpátky za volant. V kurzech se učí mimo jiné rychlejším reakcím – předvídat situace a jezdit defenzivně. Zvýhodněné kondiční jízdy nabízí na 250 autoškol. V rámci projektu lze za osm set korun získat dvě jízdy.
29. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.