Kněz, myslitel a také pedagog Jan Hus byl upálen 6. července 1415 v německé Kostnici. Na několika místech Česka se za něj konají bohoslužby. Třeba v jeho rodném Husinci na Prachaticku. A mučednickou smrt Husa připomněla také bohoslužba v Betlémské kapli v Praze.
Hus a jeho snaha o poznání pravdy je stále inspirující, zaznělo v Husinci
„Jan Hus byl fascinován pravdou a usiloval o její poznání. Je příkladem toho, jak jít za pravdou bez násilí, což se v dnešní době mnohdy neděje a poznání je ve špatných rukách zneužívané,“ řekl Jaroslav Pokorný, kazatel Církve bratrské, který vedl hlavní kázání při ekumenické bohoslužbě v Husinci na Prachaticku.
Kromě dopolední bohoslužby se konala také v rodném městě myslitele bohoslužba v Husově kapli. Součástí akce jsou také tradiční trhy, kulturní program a otevřený je i rodný dům Jana Husa.
Věřící si připomněli Husův odkaz také v pražské Betlémské kapli. Na tradiční bohoslužbě, kterou vedl patriarcha církve Tomáš Butta s farářkou Martinou Viktorií Kopeckou, zmínili také válku na Ukrajině, ekonomickou krizi a inflaci nebo klimatickou změnu. „Chtěl, aby církev jeho doby byla chudší, pravdivější a méně strojená,“ popsal Husovo učení brněnský biskup církve Juraj Dovala. Připomněl, že nikdo nemá právo člověku za jeho názor sáhnout na život. „Pokud nejsme schopni argumentace, tak jako zbabělci sáhneme po té nejhrubší formě, prostě ho navždy umlčíme,“ dodal. Během obřadu promluvili také zástupci dalších církví a státu.
Hus katolickou církev kritizoval za odvrácení od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července 1415 byl Hus upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní vzpouře, husitským válkám v letech 1419 až 1434.
Husův odkaz zůstával živý i později, kdy po roce 1620 nastala vlna často násilné rekatolizace. V renesanci sloužil Hus jako štít protestantům, v období národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec, bojovník za svobodu a pravdu. Husovy postoje stály pět staletí po jeho smrti u základů samostatného československého státu. Komunisté zase v Husovi hledali sociálního revolucionáře, evangelíci v něm nacházeli kořeny české reformace, pro katolíky zůstával dlouho kacířem.
Ve Vatikánu vnímání Jana Husa změnil až papež Jan Pavel II. V roce 1999 prohlásil, že lituje Husovy kruté smrti a uznal ho za reformátora církve.
„Různé generace si z mistra Jana Husa braly něco, co jim bylo velmi blízké. Už jeho bezprostřední následovníci na něho navazovali. Vlastně poslední takový velký odkaz se týká svobody víry, svobody svědomí. Disidenti, kteří bojovali proti totalitním režimům, viděli v Husovi apel na to, že život vlastně ztrácí smysl, když nemůžete žít v souladu s vlastním svědomím a dnešní morální odkaz je vlastně klíčový i proto, že opět vidíme nárůst totalitních tendencí v moderním světě,“ popsal Zdeněk Vybíral, který je zástupce ředitele pro vědeckou činnost a vedoucí historického oddělení Husitského muzea.
Od roku 1990 je 6. červenec státním svátkem. Není zařazen mezi svátky, během nichž musejí mít velké obchody podle zákona zavřeno.
