Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
Příčinou nástupu jara je velmi teplé a slunečné počasí posledního únorového a prvního březnového týdne, konstatovala Lenka Bartošová z CzechGlobe. Vědci takzvané fenologické fáze rostlin sledují na tomto místě nepřetržitě od roku 1951, takže mají kvalitní data za vyšší desítky let.
Fenofáze neboli fenologická fáze je dobře rozpoznatelný, každoročně se opakující projev vývoje rostlin nebo živočichů – například rašení, kvetení nebo zrání plodů. Závisí na počasí a klimatu. Sleduje se v rámci fenologie, přičemž nástup fenofází slouží jako citlivý indikátor klimatických změn a pomáhá určit ideální dobu pro agrotechnické zásahy.
Podoba startu jara se podle nich liší. Růst teploty totiž začíná měnit nejen načasování jednotlivých vývojových fází sledovaných druhů, ale také vazby a interakce mezi jednotlivými druhy.
„Pokud jsme byli doposud zvyklí, že nejdříve monitorujeme kvetení jarních bylin, tedy křivatců žlutých a plicníků lékařských, a až po nich nastupuje rašení habrů, tak poslední roky ukazují, že jsou to právě rašící habry, jejichž vývojové fáze nastávají nejdříve. Až po nich začínají rašit a následně kvést jarní byliny, které jsou pravděpodobně více ovlivněny přízemní minimální teplotou a také teplotou půdy,“ uvedla Bartošová.
Stromy raší skoro o měsíc dřív
Letošní rok potvrdil trend nastolený v předcházejících třech letech. Jde už o čtvrtý rok, kdy habry obecné raší v první březnové dekádě, přestože průměrný termín za období let 1951 až 2025 této vývojové fáze je 4. dubna.
„Trend posunu fenologických fází habrů do dřívější doby pozorujeme již od 90. let minulého století a v současnosti je termín této fáze uspíšen až o 21 dní. Z počátku dubna (v 50. a 60. letech minulého století) se rašení posunulo do poloviny března (v dekádě 2011 až 2020) a v posledních čtyřech letech až na počátek března,“ popsala situaci Bartošová.
Fenologický tým Akademie věd a Mendelovy univerzity monitoruje rašení habrů a dalších dřevin a také kvetení bylin na stejných lokalitách nepřetržitě 76 let a poslední čtyři roky jsou mimořádné i v porovnání s předešlými dvaceti lety. „Předpověď na následujících několik dní naznačuje, že teploty budou i nadále nadprůměrné a další růst a vývoj rostlin bude pokračovat,“ řekla Bartošová. Brzy tak patrně vykvetou meruňky v Lednici, před dvěma lety to bylo 11. března, což je nejdříve od začátku pozorování v roce 1961.
Riziko předčasného rašení
Díky dlouhodobým pozorováním takzvaných fenofází rostlin, ale například i kladení ptačích vajec, lze velmi dobře sledovat odezvu na růst teplot a dlouhodobě na probíhající klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází nastávají čím dál dříve. Jejich posun není podle Bartošové lokální záležitostí, ale jevem v celé střední Evropě, z různých zahraničních studií je zřejmý celosvětový trend.
Pro pěstitele ovoce je to opět neradostná zpráva, protože noční mrazy mohou přijít kdykoliv až do poloviny května a úrodu poškodit či úplně zničit, což se stává v posledních letech poměrně pravidelně.
