Je teplo, krajina má dost vody a po nadprůměrně horkém podzimu je v rostlinách dostatek chlorofylu. Díky tomu v Česku už nyní kvetou rostliny, které měli naši předkové spojené až s dubnem.
Česko má za sebou teplou zimu, která byla dokonce šestou nejteplejší za 250 let. Pouze prosinec přinesl delší období silnějších mrazů, které ale záhy kompenzoval rekordně teplý přelom roku. A teplá zima se samozřejmě podepsala i na vývoji vegetace v následujících měsících.
Velmi teplá první polovina ledna vedla k předčasnému kvetení lísek. Nadprůměrné teploty a podprůměrné množství sněhu i délka trvání sněhové pokrývky pak usnadnily nástup kvetení sněženek během února. Teplé počasí, které dorazilo ve druhé polovině února, pak znamenalo brzký nástup plné pylové sezony olše a lísky, dvou alergenů, které představují první výraznou zátěž pro osoby citlivé na pyly rostlin v průběhu roku.
- Fenologická fáze (zkráceně fenofáze) je dobře rozpoznatelný, zpravidla každoročně se opakující projev vývinu nadzemních orgánů (zejména pupenů, listů, květenství) sledovaných druhů rostlin
- Popis fenofáze je výčet znaků, jejichž současný výskyt charakterizuje fenofázi a umožňuje ji rozpoznat jako určitý moment nebo úsek v procesu vývinu rostliny
- Nástup fenofáze je časový údaj určující, kdy vývin dospěl právě do úrovně dané popisem fenofáze.
Teplá druhá polovina února vedla i k dřívějšímu probouzení řady další rostlinných druhů. Březen sice přinesl střídání velmi teplých epizod s chladnými dny, teplotně nadprůměrné počasí ale převažovalo.
O čtrnáct dní dříve
Pro vývoj rostlin a nástup fenofází (rašení, kvetení) je přitom nejdůležitější suma teplot nad 5 stupňů Celsia, která se aktuálně pohybuje nad dlouhodobým průměrem pro tuto roční dobu. A samozřejmě zásadní je i dostatek vláhy v půdě. Přestože zima byla chudá na sníh, srážkově skončila jako sezona průměrná. V půdě je tak většinou dostatek vláhy pro vývoj vegetace a jen na patnácti až dvaceti procentech republiky se aktuálně vyskytuje počínající půdní sucho. Výsledkem pro vegetaci příznivých podmínek je v současnosti na drtivé většině území její výrazně urychlený vývoj.
Výjimku tvoří pouze horské oblasti, kde ještě leží, případně do nedávné doby ležel, sníh, tam lze hodnotit stav vývoje jako normální, tedy obvyklý pro polovinu března. Výrazně urychlenému vývoji vegetace napomáhá faktor související s loňským podzimem, a sice nadprůměrné množství chlorofylu v rostlinách, za které může hlavně teplý říjen a listopad. Restart vývoje takové vegetace je totiž na začátku jara mnohem rychlejší.
Letošní vývoj vegetace a její časný nástup po zimě přitom není úplnou novinkou. Spíš naopak. Kvůli změně klimatu pozorujeme stále dřívější nástup kvetení i dalších raných fenofází. U bylin se za posledních zhruba šedesát let urychlil o dva týdny, u keřů o třináct dní a stromů lužních lesů o devět dnů. Letošní rok se tak tento trend opět o trochu posune směrem do zimy.
Nebezpečné mrazy
Pro mnoho lidí je rychlý nástup jarní vegetace po zimním období poměrně příjemnou záležitostí, pučící stromy a keře nebo první květy znamenají pocit blízkosti teplejších dnů i večerů. Z pohledu přírody, zahrádkářů a hlavně zemědělců je ale pravdou opak – dřívější nástup jednotlivých fenofází znamená podstatně větší riziko poškození rostlin mrazy, které se i přes stále se oteplující klima občas vyskytnou i během jara.
V zásadě existují dvě příčiny výskytu pozdních mrazů. Ve druhé polovině března a začátkem dubna je noc stále ještě poměrně dlouhá, což znamená možnost významnějšího poklesu teploty pod nulu (čím je noc delší, tím je možnost poklesu teploty větší), zejména za jasných a klidných nocí.
Další příčinou jsou možné vpády studeného, arktického vzduchu ze severních polárních oblastí, při nichž koncem března a prakticky i během celého dubna teploty klesají pod nulu. A navíc se při těchto vpádech může přidat i sněžení s krátkou tvorbou sněhové pokrývky, při které je pak noční ochlazení ještě intenzivnější.
Očekávaný vývoj v tomto směru není úplně příznivý – až do víkendu Česko podle předpovědních modelů čeká pokračování nadprůměrně teplého počasí včetně nocí bez mrazu, což znamená další urychlení vývoje vegetace. Na začátku příštího týdne ovšem nejspíš dorazí ochlazení, ačkoliv to zatím na vpád arktického vzduchu s nočními mrazy nevypadá.
Ale i když sezonní modely preferují teplejší duben i květen, možnost vpádu studeného vzduchu nelze vyloučit ani v těchto měsících. A konečně nelze pominout ani riziko nástupu sucha, které kvůli chybějící sněhové pokrývce v nižších a středních polohách může za určitých podmínek počasí dorazit poměrně brzy a následně výrazně negativně ovlivnit vývoj vegetace.
