Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.

Jedním z nově objevených druhů je pruhovaná vakoveverka s latinským názvem Dactylonax kambuayai. Jejím typickým znakem je mimořádně dlouhý čtvrtý prst, který je dvakrát delší než ty ostatní. Vakoveverka ho používá k lovu larev dřevokazného hmyzu podobně jako třeba madagaskarský lemur ksukol.

Druhým druhem je vačnatec s latinským názvem Tous ayamaruensis, který je úzce příbuzný s australským vakovcem létavým. Nemá ale uši porostlé srstí a má chápavý ocas. Ani jeden z druhů zatím nedostal české jméno.

Srovnání prstů: (a) nově objevené vakoveverky Dactylonax kambuayai s (b) vakoveverkou dlouhoprstou a vakoveverkou Dactylonax ernstmayri
Zdroj: Journals of Australian Museum

Dosud jen fosilie

Oba druhy dosud věda znala jen z fosilií nalezených v Austrálii. Vědeckému týmu se je podařilo najít a vyfotografovat s pomocí místních komunit na poloostrově Ptačí hlava v severozápadní části ostrova Nová Guinea, napsal server New Scientist. Tato část Nové Guineje spadá pod Indonésii.

Fosilní nálezy původně naznačovaly, že Dactylonax kambuayai žil v centrální oblasti australského Queenslandu asi před třemi sty tisíci lety, ale zřejmě tam vyhynul v době ledové. Až do nynějšího objevu ho vědci znali jen z kosterních ostatků na Papui Nové Guineji, které byly staré nejméně šest tisíc let.

Také Tous ayamaruensis byl pokládán za dávno vyhynulého. Jako první ho popsal australský zoolog Ken Aplin, který poskládal fosilní fragmenty nalezené koncem 20. století v západní části Papuy.

Flannery tvrdí, že tyto objevy jsou důkazem toho, že poloostrov Ptačí hlava, známý také jako Vogelkop, byl kdysi součástí australského kontinentu. Tato souvislost podle něj může mít širší dopady.

Tim Flannery
Zdroj: Reuters/Tim Wimborne

„Tamní lesy mohou skrývat ještě více skrytých pozůstatků dávno minulé Austrálie,“ dodal Flannery, který je známý také jako autor řady knih, z nichž česky vyšly Objevuj svět zvířat – Podivní, divocí, úžasní! (2020) a Měníme podnebí: minulost a budoucnost klimatických změn (2005, 2007).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 7 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 10 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 11 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 12 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 13 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 15 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 16 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 17 hhodinami
Načítání...