Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.

Jedním z nově objevených druhů je pruhovaná vakoveverka s latinským názvem Dactylonax kambuayai. Jejím typickým znakem je mimořádně dlouhý čtvrtý prst, který je dvakrát delší než ty ostatní. Vakoveverka ho používá k lovu larev dřevokazného hmyzu podobně jako třeba madagaskarský lemur ksukol.

Druhým druhem je vačnatec s latinským názvem Tous ayamaruensis, který je úzce příbuzný s australským vakovcem létavým. Nemá ale uši porostlé srstí a má chápavý ocas. Ani jeden z druhů zatím nedostal české jméno.

Srovnání prstů: (a) nově objevené vakoveverky Dactylonax kambuayai s (b) vakoveverkou dlouhoprstou a vakoveverkou Dactylonax ernstmayri
Zdroj: Journals of Australian Museum

Dosud jen fosilie

Oba druhy dosud věda znala jen z fosilií nalezených v Austrálii. Vědeckému týmu se je podařilo najít a vyfotografovat s pomocí místních komunit na poloostrově Ptačí hlava v severozápadní části ostrova Nová Guinea, napsal server New Scientist. Tato část Nové Guineje spadá pod Indonésii.

Fosilní nálezy původně naznačovaly, že Dactylonax kambuayai žil v centrální oblasti australského Queenslandu asi před třemi sty tisíci lety, ale zřejmě tam vyhynul v době ledové. Až do nynějšího objevu ho vědci znali jen z kosterních ostatků na Papui Nové Guineji, které byly staré nejméně šest tisíc let.

Také Tous ayamaruensis byl pokládán za dávno vyhynulého. Jako první ho popsal australský zoolog Ken Aplin, který poskládal fosilní fragmenty nalezené koncem 20. století v západní části Papuy.

Flannery tvrdí, že tyto objevy jsou důkazem toho, že poloostrov Ptačí hlava, známý také jako Vogelkop, byl kdysi součástí australského kontinentu. Tato souvislost podle něj může mít širší dopady.

Tim Flannery
Zdroj: Reuters/Tim Wimborne

„Tamní lesy mohou skrývat ještě více skrytých pozůstatků dávno minulé Austrálie,“ dodal Flannery, který je známý také jako autor řady knih, z nichž česky vyšly Objevuj svět zvířat – Podivní, divocí, úžasní! (2020) a Měníme podnebí: minulost a budoucnost klimatických změn (2005, 2007).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 7 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 9 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 13 hhodinami

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 18 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
8. 9. 2026

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.