Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.

Jedním z nově objevených druhů je pruhovaná vakoveverka s latinským názvem Dactylonax kambuayai. Jejím typickým znakem je mimořádně dlouhý čtvrtý prst, který je dvakrát delší než ty ostatní. Vakoveverka ho používá k lovu larev dřevokazného hmyzu podobně jako třeba madagaskarský lemur ksukol.

Druhým druhem je vačnatec s latinským názvem Tous ayamaruensis, který je úzce příbuzný s australským vakovcem létavým. Nemá ale uši porostlé srstí a má chápavý ocas. Ani jeden z druhů zatím nedostal české jméno.

Srovnání prstů: (a) nově objevené vakoveverky Dactylonax kambuayai s (b) vakoveverkou dlouhoprstou a vakoveverkou Dactylonax ernstmayri
Zdroj: Journals of Australian Museum

Dosud jen fosilie

Oba druhy dosud věda znala jen z fosilií nalezených v Austrálii. Vědeckému týmu se je podařilo najít a vyfotografovat s pomocí místních komunit na poloostrově Ptačí hlava v severozápadní části ostrova Nová Guinea, napsal server New Scientist. Tato část Nové Guineje spadá pod Indonésii.

Fosilní nálezy původně naznačovaly, že Dactylonax kambuayai žil v centrální oblasti australského Queenslandu asi před třemi sty tisíci lety, ale zřejmě tam vyhynul v době ledové. Až do nynějšího objevu ho vědci znali jen z kosterních ostatků na Papui Nové Guineji, které byly staré nejméně šest tisíc let.

Také Tous ayamaruensis byl pokládán za dávno vyhynulého. Jako první ho popsal australský zoolog Ken Aplin, který poskládal fosilní fragmenty nalezené koncem 20. století v západní části Papuy.

Flannery tvrdí, že tyto objevy jsou důkazem toho, že poloostrov Ptačí hlava, známý také jako Vogelkop, byl kdysi součástí australského kontinentu. Tato souvislost podle něj může mít širší dopady.

Tim Flannery
Zdroj: Reuters/Tim Wimborne

„Tamní lesy mohou skrývat ještě více skrytých pozůstatků dávno minulé Austrálie,“ dodal Flannery, který je známý také jako autor řady knih, z nichž česky vyšly Objevuj svět zvířat – Podivní, divocí, úžasní! (2020) a Měníme podnebí: minulost a budoucnost klimatických změn (2005, 2007).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 7 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
včera v 13:39

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09
Načítání...