Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.

Roztroušená skleróza je neurodegenerativní a autoimunitní onemocnění, které poškozuje nervy v mozku a míše. Přesné příčiny vzniku lékaři neznají, ale předpokládají, že vliv mají genetické vlivy a také souhra dalších rizikových faktorů.

Toto onemocnění se nedá vyléčit, častěji se vyskytuje u žen a obvykle se poprvé objeví ve věku mezi dvaceti a čtyřiceti lety. „U progresivních neurodegenerativních onemocnění studie naznačují, že až u osmdesáti procent pacientů se vyskytují příznaky úzkostí nebo deprese,“ vysvětlil vedoucí Centra výzkumu psychedelik NUDZ Tomáš Páleníček.

Podle Páleníčka už psychedelika zafungovala například ve zmírnění úzkostí a stresu u onkologických pacientů s nevyléčitelnou diagnózou a nadějné jsou jejich účinky i u jiných diagnóz, zejména v případě depresivní poruchy či závislostí.

„V NUDZ se naše týmy věnují výzkumu psychedelik již zhruba dvacet let včetně studií u pacientů, a to jak v indikaci deprese, tak i v rámci paliativní péče. V rámci mezinárodní studie PsyPal chceme zjistit, zda léčba psilocybinem může pomoci snížit příznaky deprese a existenciální tísně právě u onemocnění roztroušenou sklerózou,“ doplnil Páleníček.

Průběh terapie

„Psilocybinová terapie uvádí lidi do změněného stavu vědomí, probíhá pod dohledem vyškolených terapeutů a skládá se ze tří fází. V první, přípravné, zájemci absolvují rozhovory se dvěma terapeuty, kteří je se vším seznámí. Následují dvě sezení, během kterých je podána buď nízká, nebo vysoká dávka psilocybinu,“ popsal průběh zkoumání Páleníček. Zkušenosti z podání psilocybinu pacienti diskutují s terapeuty.

Do studie se mohou přihlásit dospělí pacienti s roztroušenou sklerózou, s příznaky deprese, s pocity smutku, beznaděje nebo úzkosti, a kteří v posledních šesti měsících neužívali žádná jiná psychedelika. Hlásit se mohou prostřednictvím e-mailu infopsypal@nudz.cz, více informací naleznou na webu NUDZ.

NUDZ patří ve výzkumu léčebných účinků psychedelik mezi přední světová pracoviště. Kromě studie PsyPal zde vědci zkoumají například využití psilocybinu nebo ketaminu při léčbě deprese, která nereaguje na běžně využívanou léčbu. Ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem NUDZ zpracovává studii PSIKET2, v níž hodnotí efekt psychedelik na zmírnění deprese doprovázející onkologické onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 3 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 21 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 22 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.