Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.

Roztroušená skleróza je neurodegenerativní a autoimunitní onemocnění, které poškozuje nervy v mozku a míše. Přesné příčiny vzniku lékaři neznají, ale předpokládají, že vliv mají genetické vlivy a také souhra dalších rizikových faktorů.

Toto onemocnění se nedá vyléčit, častěji se vyskytuje u žen a obvykle se poprvé objeví ve věku mezi dvaceti a čtyřiceti lety. „U progresivních neurodegenerativních onemocnění studie naznačují, že až u osmdesáti procent pacientů se vyskytují příznaky úzkostí nebo deprese,“ vysvětlil vedoucí Centra výzkumu psychedelik NUDZ Tomáš Páleníček.

Podle Páleníčka už psychedelika zafungovala například ve zmírnění úzkostí a stresu u onkologických pacientů s nevyléčitelnou diagnózou a nadějné jsou jejich účinky i u jiných diagnóz, zejména v případě depresivní poruchy či závislostí.

„V NUDZ se naše týmy věnují výzkumu psychedelik již zhruba dvacet let včetně studií u pacientů, a to jak v indikaci deprese, tak i v rámci paliativní péče. V rámci mezinárodní studie PsyPal chceme zjistit, zda léčba psilocybinem může pomoci snížit příznaky deprese a existenciální tísně právě u onemocnění roztroušenou sklerózou,“ doplnil Páleníček.

Průběh terapie

„Psilocybinová terapie uvádí lidi do změněného stavu vědomí, probíhá pod dohledem vyškolených terapeutů a skládá se ze tří fází. V první, přípravné, zájemci absolvují rozhovory se dvěma terapeuty, kteří je se vším seznámí. Následují dvě sezení, během kterých je podána buď nízká, nebo vysoká dávka psilocybinu,“ popsal průběh zkoumání Páleníček. Zkušenosti z podání psilocybinu pacienti diskutují s terapeuty.

Do studie se mohou přihlásit dospělí pacienti s roztroušenou sklerózou, s příznaky deprese, s pocity smutku, beznaděje nebo úzkosti, a kteří v posledních šesti měsících neužívali žádná jiná psychedelika. Hlásit se mohou prostřednictvím e-mailu infopsypal@nudz.cz, více informací naleznou na webu NUDZ.

NUDZ patří ve výzkumu léčebných účinků psychedelik mezi přední světová pracoviště. Kromě studie PsyPal zde vědci zkoumají například využití psilocybinu nebo ketaminu při léčbě deprese, která nereaguje na běžně využívanou léčbu. Ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem NUDZ zpracovává studii PSIKET2, v níž hodnotí efekt psychedelik na zmírnění deprese doprovázející onkologické onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 52 mminutami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 2 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 4 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
včera v 10:01

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
včera v 08:08

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026
Načítání...