Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.

Roztroušená skleróza je neurodegenerativní a autoimunitní onemocnění, které poškozuje nervy v mozku a míše. Přesné příčiny vzniku lékaři neznají, ale předpokládají, že vliv mají genetické vlivy a také souhra dalších rizikových faktorů.

Toto onemocnění se nedá vyléčit, častěji se vyskytuje u žen a obvykle se poprvé objeví ve věku mezi dvaceti a čtyřiceti lety. „U progresivních neurodegenerativních onemocnění studie naznačují, že až u osmdesáti procent pacientů se vyskytují příznaky úzkostí nebo deprese,“ vysvětlil vedoucí Centra výzkumu psychedelik NUDZ Tomáš Páleníček.

Podle Páleníčka už psychedelika zafungovala například ve zmírnění úzkostí a stresu u onkologických pacientů s nevyléčitelnou diagnózou a nadějné jsou jejich účinky i u jiných diagnóz, zejména v případě depresivní poruchy či závislostí.

„V NUDZ se naše týmy věnují výzkumu psychedelik již zhruba dvacet let včetně studií u pacientů, a to jak v indikaci deprese, tak i v rámci paliativní péče. V rámci mezinárodní studie PsyPal chceme zjistit, zda léčba psilocybinem může pomoci snížit příznaky deprese a existenciální tísně právě u onemocnění roztroušenou sklerózou,“ doplnil Páleníček.

Průběh terapie

„Psilocybinová terapie uvádí lidi do změněného stavu vědomí, probíhá pod dohledem vyškolených terapeutů a skládá se ze tří fází. V první, přípravné, zájemci absolvují rozhovory se dvěma terapeuty, kteří je se vším seznámí. Následují dvě sezení, během kterých je podána buď nízká, nebo vysoká dávka psilocybinu,“ popsal průběh zkoumání Páleníček. Zkušenosti z podání psilocybinu pacienti diskutují s terapeuty.

Do studie se mohou přihlásit dospělí pacienti s roztroušenou sklerózou, s příznaky deprese, s pocity smutku, beznaděje nebo úzkosti, a kteří v posledních šesti měsících neužívali žádná jiná psychedelika. Hlásit se mohou prostřednictvím e-mailu infopsypal@nudz.cz, více informací naleznou na webu NUDZ.

NUDZ patří ve výzkumu léčebných účinků psychedelik mezi přední světová pracoviště. Kromě studie PsyPal zde vědci zkoumají například využití psilocybinu nebo ketaminu při léčbě deprese, která nereaguje na běžně využívanou léčbu. Ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem NUDZ zpracovává studii PSIKET2, v níž hodnotí efekt psychedelik na zmírnění deprese doprovázející onkologické onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 15 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...