Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.

Zákrok provedl 4. března přední odborník na robotickou urologii Prokar Dasgupta z nemocnice London Clinic. Robot, vybavený 3D kamerou s vysokým rozlišením a čtyřmi chirurgickými rameny, byl ovládán z konzole v Londýně se zpožděním pouhých 0,05 sekundy. Konzole byla připojena k robotovi na Gibraltaru přes optické kabely se záložním 5G spojením. Na tamní klinice byl tým lékařů připravený zasáhnout v případě výpadku spojení, což se však nestalo.

„Tato technologie nám umožňuje léčit pacienty v odlehlých oblastech a menších komunitách, aniž by museli cestovat za specialisty,“ okomentoval zákrok Dasgupta.

Záběr z operace
Zdroj: The London Clinic

Pacient Paul Buxton, kterému byla diagnostikována rakovina prostaty, žije v Gibraltaru již několik desetiletí. Toto britské zámořské území disponuje jedinou nemocnicí, takže obyvatelé s komplikovanějšími zdravotními problémy často musí cestovat do zahraničí. Obvykle do Británie, kde je převezme Národní zdravotní služba (NHS).

Místo cestování a čekání na standardní zákrok se Buxton rozhodl podstoupit operaci na dálku. „Bylo to pro mě jasné rozhodnutí, stát se součástí medicínské historie,“ řekl Buxton BBC. Časovou zátěž by pro něj nepředstavovala pouze cesta do Londýna, ale i několik týdnů pobytu mimo domov.

Se samotným zákrokem byl Buxton spokojen. Uvedl, že se o něj „opravdu dobře starali“ a že se cítí „fantasticky“.

Tato operace neproběhla na rekordní vzdálenost, šlo jen o britský rekord. Na konci loňského roku už totiž lékař operoval dálkově dokonce přes oceán, kdy floridský chirurg operoval pacienta v britském Dundee.

První robotická operace přes oceán
Zdroj: University of Dundee

Další dálkovou operaci lékařský tým plánuje na 14. března a bude ji živě přenášet na kongresu Evropské urologické asociace, kde se očekává účast dvaceti tisíc urologů.

Britská NHS se podle BBC zaměřuje na rozvoj roboticky asistovaných zákroků a plánuje do roku 2035 provádět půl milionu robotických operací ročně. Podle odborníků může dálková robotická chirurgie významně snížit náklady a zlepšit dostupnost péče hlavně pro pacienty v odlehlých oblastech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 4 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 6 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 7 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 8 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 11 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 13 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...