Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
Podle současných odhadů se Země do konce století oteplí asi o dva až čtyři stupně Celsia. O kolik přesně, to záleží na chování lidstva. Pokud dojde na scénář se čtyřmi stupni, pak se podle nového modelu v Česku významně rozšíří plocha zasažená kůrovcem i lesními požáry. Oproti současnému stavu až na dvojnásobek, ukazuje studie, která vyšla v odborném časopise Science.
Za výzkumem je mezinárodní tým vědců, mezi které patří i odborníci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Podařilo se jim vytvořit masivní simulační model založený na umělé inteligenci, která se učila na obrovském množství dat.
„Model kombinuje satelitní data o poškození lesů s rozsáhlými simulacemi jejich vývoje na více než třinácti tisíci lokalitách napříč Evropou. Pracoval s více než 135 miliony datových hodnot a dokázal simulovat vývoj lesů v rozlišení jednoho hektaru,“ popisuje univerzita.
Ve všech scénářích budoucího vývoje podle studie překračuje míra poškození současnou úroveň, přičemž to nutně významně dopadne na lesy i ekosystémové služby pro společnost. „Česká republika již zažila extrémní nárůst poškození lesů související se změnou klimatu – kůrovcovou kalamitu z let 2018 až 2022. Výsledky studie je zapotřebí brát vážně,“ upozornili spoluautoři studie Laura Dobor a Tomáš Hlásny.
„Naznačují, že podobné události, zejména rozsáhlá přemnožení kůrovců a lesní požáry, nás čekají i v dalších desetiletích. Připravit na ně naše lesy a lesnictví vyžaduje myslet dopředu a lépe propojovat výzkum, tvorbu lesnických politik a hospodaření,“ dodali.
I optimistické scénáře jsou varovné
Výrazný nárůst plochy lesů zasažené požáry, vichřicemi a kůrovci očekává studie i v nejoptimističtějším scénáři, tedy když se podaří udržet oteplení na úrovni dvou stupňů Celsia. „Mortalita stromů je přirozenou součástí vývoje lesů. Nové je však měřítko, v jakém požáry, vichřice a kůrovci lesy ovlivňují,“ dodávají autoři.
Česko patří v Evropě mezi místa, kde dojde k nejvýznamnějšímu narušení, horší bude situace jen na Balkánu a v některých místech Německa, ukazuje mapa, která je součástí studie. Severní Evropa by měla být zasažena méně, hlavně s menšími lokálními ohnisky poškození. „Narušení lesních ekosystémů se stále více stávají přeshraničním problémem, ovlivňují mezinárodní trhy s dřívím a ohrožují ekosystémové služby, které lesy poskytují společnosti,“ uvedl Rupert Seidl z Technické univerzity v Mnichově, který výzkum vedl.
Lesnické politiky a hospodaření by se podle Seidla měly na výrazný nárůst poškozování lesů připravit. „Na jedné straně to znamená připravit se na výkyvy v poskytování ekosystémových služeb, včetně produkce dříví a ukládání uhlíku, a hledat způsoby, jak tyto výkyvy tlumit. Na druhé straně sílící disturbance představují příležitost k založení nových, klimaticky odolných lesů,“ zakončil Seidl.
