Kůrovec žere Finsko. Podobně jako v Česku už útočí i na zdravé stromy

Kůrovec napadá ve Finsku kvůli oteplování klimatu smrkové lesy, jež se nacházejí čím dál více na severu. Tím ohrožuje severské jehličnaté lesy, takzvanou tajgu, která je pro planetu podobně cenná jako amazonský prales.

Tento malý hnědý brouk škodí především smrku ztepilému (Picea abies), který patří k nejrozšířenějším stromům ve Finsku, a ničí celé lesy. Z kmenů opadávají kusy kůry a z uschlých větví jehličí a větvičky. Když kůrovec klade vajíčka, ničí vše okolo, kvůli čemuž přerušuje přísun živin a vody do vyšších pater stromu.

„Tento hmyz od roku 2018 způsobil rozsáhlé škody v celé střední a východní Evropě,“ řekl agentuře AFP vědec z finského ústavu přírodních věd Markus Melin. Riziko, že se tato epidemie rozšíří, „je už velmi vysoké“ kvůli oteplování klimatu, dodává. „Musíme se s tím smířit a připravit adaptaci. Věci se mění velmi rychle,“ řekl Melin.

Ohroženější jsou obvykle stromy na jihu Finska, ale kvůli loňskému teplému létu kůrovec způsobil významné škody i v oblasti Kainuu, která leží výrazně více na severu. „Je to velmi známý fenomén: kůrovec patří k druhům hmyzu, kterému oteplování klimatu prospívá nejvíce,“ říká Melin.

Kůrovec si vybírá stromy, které jsou oslabené horkými léty a nedostatkem vody, zatímco teplejší zimy a půda, která nezmrzá, snižuje ochranu stromů proti následkům bouří. Teplejší podnebí také zrychluje a prodlužuje životní cyklus kůrovce. „Jejich úmrtnost klesá a reprodukce je výrazně vyšší,“ poukazuje Melin.

Jestliže ze začátku kůrovec útočí na oslabené stromy, když jeho počet silně vzroste, začíná útočit i na zdravé stromy. Pokud podle Melina lesníci rychle nezasáhnou odebráním slabších stromů, „je kůrovec, jehož počet je najednou vysoký, schopen ohrozit i zdravé stromy, čímž zvyšuje tempo destrukce“.

Kůrovec v Česku

Česká republika se potýká s kůrovcem dlouhodobě, ale největší kalamita začala v rekordně suchém období od roku 2015. To vedlo k masivnímu přemnožení lýkožrouta celoplošně v celé České republice, především v hospodářských lesích. V některých porostech se vyrojilo brouka tolik, že napadal a likvidoval i mladé stromky, které běžně zcela vynechává.

Nahrávám video

Kůrovcová kalamita v Česku vedla k zásadní změně v pěstování nového lesa – změně, po které odborníci volali posledních třicet let. V roce 2019 došlo ke zlomu a vlastníci lesů začali osazovat mýtiny převážně listnatými druhy. Do té doby převažovaly i při obnově jehličnany, přičemž smrk stále tvořil přes čtyřicet procent nově sázených dřevin. Ministerstvo zemědělství směřuje dotace nejen na zalesňování, ale také na přirozenou obnovu lesa a udržitelné hospodaření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
před 8 hhodinami

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
před 9 hhodinami

Středověcí Norové se pokoušeli zavést hygienická opatření, dosáhli pravého opaku

Norští vědci popsali, jak se snaha o hygienická opatření vymstila v metropoli středověkého Norska. Doboví regulátoři vycházeli z nejmodernějšího vědeckého poznání, ale stejně neuspěli.
před 10 hhodinami

V pátek skončí svět, spočítali v 60. letech vědci v Science. Kde se stala chyba?

Podle recenzované studie v odborném žurnálu Science mělo lidstvo zaniknout tím, že se na konci roku 2026 na Zemi doslova umačká – vědci spočítali, že se lidé na planetu už zkrátka nevejdou. Kde udělali chybu?
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.