Kůrovec napadá ve Finsku kvůli oteplování klimatu smrkové lesy, jež se nacházejí čím dál více na severu. Tím ohrožuje severské jehličnaté lesy, takzvanou tajgu, která je pro planetu podobně cenná jako amazonský prales.
Kůrovec žere Finsko. Podobně jako v Česku už útočí i na zdravé stromy
Tento malý hnědý brouk škodí především smrku ztepilému (Picea abies), který patří k nejrozšířenějším stromům ve Finsku, a ničí celé lesy. Z kmenů opadávají kusy kůry a z uschlých větví jehličí a větvičky. Když kůrovec klade vajíčka, ničí vše okolo, kvůli čemuž přerušuje přísun živin a vody do vyšších pater stromu.
„Tento hmyz od roku 2018 způsobil rozsáhlé škody v celé střední a východní Evropě,“ řekl agentuře AFP vědec z finského ústavu přírodních věd Markus Melin. Riziko, že se tato epidemie rozšíří, „je už velmi vysoké“ kvůli oteplování klimatu, dodává. „Musíme se s tím smířit a připravit adaptaci. Věci se mění velmi rychle,“ řekl Melin.
Ohroženější jsou obvykle stromy na jihu Finska, ale kvůli loňskému teplému létu kůrovec způsobil významné škody i v oblasti Kainuu, která leží výrazně více na severu. „Je to velmi známý fenomén: kůrovec patří k druhům hmyzu, kterému oteplování klimatu prospívá nejvíce,“ říká Melin.
Kůrovec si vybírá stromy, které jsou oslabené horkými léty a nedostatkem vody, zatímco teplejší zimy a půda, která nezmrzá, snižuje ochranu stromů proti následkům bouří. Teplejší podnebí také zrychluje a prodlužuje životní cyklus kůrovce. „Jejich úmrtnost klesá a reprodukce je výrazně vyšší,“ poukazuje Melin.
Jestliže ze začátku kůrovec útočí na oslabené stromy, když jeho počet silně vzroste, začíná útočit i na zdravé stromy. Pokud podle Melina lesníci rychle nezasáhnou odebráním slabších stromů, „je kůrovec, jehož počet je najednou vysoký, schopen ohrozit i zdravé stromy, čímž zvyšuje tempo destrukce“.
Kůrovec v Česku
Česká republika se potýká s kůrovcem dlouhodobě, ale největší kalamita začala v rekordně suchém období od roku 2015. To vedlo k masivnímu přemnožení lýkožrouta celoplošně v celé České republice, především v hospodářských lesích. V některých porostech se vyrojilo brouka tolik, že napadal a likvidoval i mladé stromky, které běžně zcela vynechává.
Bilance – Kam zmizely české lesy? (zdroj: ČT24)
Kůrovcová kalamita v Česku vedla k zásadní změně v pěstování nového lesa – změně, po které odborníci volali posledních třicet let. V roce 2019 došlo ke zlomu a vlastníci lesů začali osazovat mýtiny převážně listnatými druhy. Do té doby převažovaly i při obnově jehličnany, přičemž smrk stále tvořil přes čtyřicet procent nově sázených dřevin. Ministerstvo zemědělství směřuje dotace nejen na zalesňování, ale také na přirozenou obnovu lesa a udržitelné hospodaření.