Lékárny v Česku hlásí výpadek některých často používaných medikamentů. Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové jde pouze o lehce zvýšený nedostatek. Počet hlášení je totiž podle ní vždy vyšší než skutečné výpadky. Prezident České lékárnické komory Aleš Krebs připustil, že nedostatek léků je vyšší než v předchozích letech, ale není podle něj na místě vyvolávat paniku. „Pacienti jsou léčeni a budou,“ zdůraznil v Otázkách Václava Moravce.
Za posledních pět let Státní ústav pro kontrolu léčiv přijal deset tisíc hlášení o přerušení dodávek léků. Mezi přípravky s nejčastějšími výpadky patří medikamenty na prevenci kardiovaskulárních onemocnění, na epilepsii či protizánětlivé léky.
Storová ale tvrdí, že aktuálně jde jen o lehce zvýšený nedostatek. „Je potřeba rozlišit to, co je počet hlášení, a co jsou skutečné výpadky,“ upozornila. „Počet hlášení je vždy vyšší, než jsou skutečné výpadky. (…) Hlášení se může opakovaně týkat jednoho léčiva,“ vysvětlila.
„My většinu toho v lékárnách dokážeme nějakým způsobem nahradit, třeba prostřednictvím standardní generické substituce. (…) Některé dokážeme v lékárnách i připravit,“ říká Krebs s tím, že nedostatek léků je rozhodně vyšší než býval v předchozích letech, „ale není na místě vytvářet paniku, že by pacienti nebyli léčeni. Jsou léčeni a budou“.
Lékaři také volají po jednoduchých informacích o výpadcích léků. Zprávu, že lék není k dispozici, se totiž často dozvídají až od pacienta, který se vrátil z lékárny. Změnit systém informování si Krebs však nedokáže představit. „Léky jsou na trhu rozptýlené někdy i nerovnoměrně, takže nemusí být lék plošně nedostupný,“ okomentoval.
S tím souhlasí i Storová. „Agenda je neskutečně živá. Co platí ráno, už nemusí platit večer,“ dodala.
Příliš nízká cena na českém trhu
Lékárnická komora letos v červnu upozornila, že maximální ceny a úhrady od pojišťoven se v Česku téměř nevalorizují, a proto výrobci někdy dodávají medikamenty do jiných zemí.
„Pokud má výrobce nějaké limitované množství a má tu možnost, tak se dá očekávat, že přednostně dodá lék na trh, kde za něj utrží více. My ho potom v rámci nějakého mimořádného opatření ze zahraničí získáváme, je to v některých věcech tak trochu začarovaný kruh,“ popsal Krebs.
„U volně prodejných léčiv žádná regulace není, to z naší pozice tedy nemůžeme ovlivnit,“ doplnila Storová. U léků na předpis byl podle ní letošní počet hlášení o ukončení dodávek z důvodu, na který upozornila lékařská komora, v sedmi případech. „To je minoritní situace,“ uzavřela.
