Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) řeší, za jakých podmínek by šlo umožnit očkování proti koronaviru lidem, kteří mají zájem i o dosud neschválené vakcíny, jako je i ruský Sputnik V. O podklady k vakcínám požádal Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Nový ministr Arenberger hledá cesty pro použití ruské vakcíny Sputnik V
Události: Arenberger řeší, za jakých podmínek použít Sputnik V (zdroj: ČT24)
V Česku se dosud očkuje trojicí přípravků – vakcínami společností Pfizer, Moderna a AstraZeneca. Ministr Arenberger řeší, za jakých podmínek by se mohly začít používat i další. Jednou z cest by podle ministra mohla být klinická studie, v níž by pacient věděl, že se jedná o experimentální léčbu. „Možností je víc, třeba specifický léčebný program, jsou možnosti třeba uvolnění pro některé skupiny zájemců,“ nastiňuje nový šéf resortu zdravotnictví.
Záleží také na posouzení ruské látky ze strany SÚKL. „Jak dlouho bychom to posuzovali, samozřejmě záleží také na tom, jaká dokumentace je nám dodaná,“ předesílá ředitelka ústavu Irena Storová.
Virolog a ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer vidí problém právě v tom, že ruská strana nebude schopna potřebnou dokumentaci dodat.
Podle Arenbergera má o ruskou vakcínu zájem až čtvrtina z těch, kteří se chtějí nechat očkovat. „Jsou tady firmy, konkrétně Hospodářská komora a další lidé, kteří nás žádají o Sputnik,“ prohlásil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO).
Hamáček varuje před nedůvěrou v systém
Jeho slova ale popřel viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza: „Hospodářská komora rozhodně Sputnik nechce, naopak naši členové považují vakcínu z Ruska a Číny za zcela nedůvěryhodnou,“ zdůraznil.
Z ankety, kterou si Komora nechala zpracovat začátkem roku, mimo jiné vyplynulo, že vakcínám z Evropské unie důvěřuje téměř šedesát procent podnikatelů. Naopak té ruské jen pět procent a čínské jedno procento.
„Teoretické nasazení neschválené vakcíny může znamenat, že lidé přestanou mít důvěru v systém,“ varuje ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Kvůli odmítání ruské vakcíny prezident Miloš Zeman vybízel k odvolání Jana Blatného. Při jmenování jeho nástupce řekl, že s žádostí o dodávky vakcín se obrátil na své protějšky z Izraele, Ruska a Číny.